Až 150 tisíc dětí v Česku potřebuje podle odhadů odborníků péči psychiatra či klinického psychologa. Specialistů pro děti je ale asi 120, na vyšetření se tak čeká v lepším případě několik měsíců. Uvedli to zástupci sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Dětí s psychickými problémy přibývá. Projevují se komplikovaná těhotenství i tlaky okolí
9 minut
Profesor Paclt: Dětských psychiatrů je málo a v budoucnu se to asi nezlepší
„V rámci reformy psychiatrické péče se při podrobném pohledu ukazuje, jak moc a jak významně je tato problematika zanedbaná,“ uvedl předseda sekce Jaroslav Matýs. Síť dětské psychiatrie podle něj prakticky neexistuje a je třeba ji vybudovat. Změny se musí podle něj udát nejen v resortu zdravotnictví, ale i školství a sociální péče.
Na zahájení reformy psychiatrické péče o dospělé přišlo z evropských fondů více než 3,5 miliardy korun. V dalším programovacím období se zaměří na péči o děti. Podpora bude také z fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska, kam přispívá mimo jiné Island a Lichtenštejnsko.
Dětských psychiatrů by mělo být aspoň o třetinu víc
Jedním z cílů reformy je podle Matýse mít až 200 dětských psychiatrů, zhruba dva na každý okres. V některých regionech, například na Prachaticku, chybí už teď. „Záleží na regionu. V Praze budou čekací lhůty kolem dvou měsíců. Někdy ale rodiče trvají na konkrétním lékaři, což čekání prodlužuje,“ doplnil Ivo Paclt z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Akutní péče je podle nich dostupná jen v krajských nemocnicích.
Někteří ambulantní lékaři musí kvůli naplněnosti dočasně i přerušit přijímání nových pacientů. Podle Matýse se jedná se zdravotními pojišťovnami o finanční bonifikaci lékařů, kteří se věnují složitějším diagnózám. Více vyplatit by se jim mělo i věnovat se akutním případům, které je jinak nutné hospitalizovat.
Dětských pacientů přibývá
„Pacientů přibývá, protože přibývá zátěžových faktorů,“ řekl Paclt. Problémy se objevují už před narozením, například komplikovaná těhotenství, v riziku jsou i děti nedonošené nebo narozené po umělých oplodněních. Více je i vnějších příčin, jako jsou rozvody rodin, ale i příliš vysoké nároky rodičů a orientovanost na vysoký výkon.
Asi jedno procento dětí podle Paclta trpí psychotickým onemocněním, jako jsou dětské a dorostové schizofrenie. Mezi méně závažné poruchy patří například porucha pozornosti (ADHD), která je až ze 75 procent léčitelná léky a psychoterapií.
Nejčastější je úzkostná porucha související často se školou nebo vztahy v rodině, často se projevuje i psychosomaticky, například bolestmi břicha. Depresivní poruchy se u dvou procent dětí objeví už před pubertou, později u pěti až šesti procent.
Z těžkých poruch se pozornost v poslední době věnuje hlavně autismu, kdy má asi 70 procent dětí zároveň mentální retardaci. „Rodiče dětí s těžkou mentální retardací jsou většinou méně schopní prosazovat svoje zájmy, než je to v případě rodičů dětí s autismem,“ dodal Paclt.
