Před 77 lety nacisté zavraždili pravoslavného biskupa Gorazda a další duchovní, kteří pomáhali ukrývat parašutisty po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Pravoslavná církev Gorazda v 80. letech minulého století prohlásila za svatého.
Skrývali parašutisty po atentátu na Heydricha, nacisté je za to zavraždili. Lidé si připomínají biskupa Gorazda a další duchovní
Ve středu dopoledne si lidé připomněli Gorazda a další pravoslavné duchovní mší v chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Odpoledne se konala pieta na Kobyliské střelnici v Praze 8, kde byli duchovní zastřeleni, následně proběhla modlitba u Pankrácké věznice.
Biskup reformátor
Gorazd II., vlastním jménem Matěj Pavlík, patřil mezi nejvýraznější propagátory návratu k cyrilometodějské tradici.
Svou církevní dráhu ale zahájil Gorazd jako katolík. Vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a bohosloveckou fakultu v Olomouci, kněžskou službu vykonával na Bruntálsku a Opavsku, za první světové války působil jako válečný kurát.
V meziválečném období se ovšem s katolickou církví rozešel, a to zejména kvůli svým nonkonformním názorům (požadoval např. zrušení celibátu). Pro své reformní úsilí, jež vyústilo v roce 1920 v založení samostatné Církve československé, byl z katolické církve exkomunikován.
Velký vliv na Gorazdův život měla česká náboženská tradice. Už během studia se zajímal o Cyrila a Metoděje, odkud byl jen krůček k jejich následovníkovi, biskupu Gorazdovi, jehož jméno přijal v roce 1921. Prosazoval pravoslavnou orientaci, a tak i z Církve československé už v roce 1924 vystoupil a stal se organizátorem obcí církve pravoslavné v Československu.
Zasadil se o zřízení 14 chrámů, plán vybudovat pravoslavný monastýr však už nestihl prosadit. Zlom přinesl atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Právě Gorazdovi duchovní ukryli parašutisty v čele s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem do chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.
Smrt za pomoc parašutistům
V katedrále se parašutisté skrývali od útoku na Heydricha, který provedli 27. května. Muži měli být odvezeni 18. června na jiné bezpečné místo, to se ale nepodařilo. Jejich úkryt v kostele vyzradil jeden z výsadkářů Karel Čurda, který začal spolupracovat s gestapem.
Katedrálu obklíčilo několik stovek příslušníků jednotek SS, s nimiž sedm zbylých parašutistů bojovalo a nakonec podlehlo.
Když byl úkryt parašutistů prozrazen, nechal se Gorazd výměnou za beztrestnost ostatních dobrovolně zatknout. Nacistům napsal několik dopisů, v nichž vzal odpovědnost za ukrývání parašutistů na sebe, aby zabránil následnému vyhlášení stanného práva.
Podívejte se: Rekonstrukce atentátu na Heydricha ve 3D modelu (zdroj: ČT24)
Nacisté ale slib porušili a spolu s Gorazdem zastřelili 4. září i kaplana Vladimíra Petřeka, který patřil mezi významné osobnosti odboje, vydával například židům křestní listy nebo pomáhal skrývat pronásledovaného předáka odboje Přemysla Šámala. Spolu s nimi byl zavražděn také starší pravoslavné církve Jan Sonnevend, který parašutistům nabídl úkryt, a farář Václav Čikl. Ostatní členové církve byli deportováni na nucené práce do Německa a Československá pravoslavná církev byla ještě v září 1942 zakázána.
Heydrich byl při atentátu vážně zraněn a později zemřel na otravu krve. Úspěšný atentát vzbudil ve světě pozitivní ohlas a Britové na jeho základě prohlásili mnichovskou dohodu za neplatnou. Slíbili také obnovu Československa v jeho hranicích před podepsáním dohody, což bylo jedním z politických cílů atentátu.
V roce 1987 prohlásila česká pravoslavná církev Gorazda za svatého.