Čeští velvyslanci se sešli k poradě. Babiš na úvod pochválil, jak se republice daří

Začíná pravidelná každoroční porada českých velvyslanců. Jednání v Černínském paláci zahájil premiér Andrej Babiš (ANO), který ve svém projevu vyzval, aby diplomati v zahraničí zdůrazňovali, že je Česká republika úspěšnou zemí. Česko má podle něj obrovskou perspektivu a vrací se ke své pozici z doby první republiky. S projevem před diplomaty vystoupil také ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ambasadoři budou týden debatovat o zahraniční politice, ekonomické diplomacii i bezpečnostních a konzulárních tématech.

Video Studio 6
video

Projev premiéra Andreje Babiše k velvyslancům

„Jsem přesvědčen, že musíte být hrdí a pyšní na Českou republiku,“ řekl premiér Babiš velvyslancům. Česko podle něj roste a bohatne. „Je důležité, abychom o tom mluvili, média mají za úkol vysílat negativní zprávy, my přece dobře víme, že to funguje dobře,“ dodal.

Výkaz komunikace se zahraničními médii by měl být podle Babišových představ součástí informací o činnosti velvyslanců. Kritizoval v té souvislosti novinový titulek o konci parlamentní diplomacie v Česku, který se týkal sporu o odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a jmenování jeho nástupce. „Ani sekundu nikdo neporušil ústavu. Je třeba si ji přečíst,“ uvedl. Spor mezi prezidentem Milošem Zemanem a ČSSD byl podle něj nedorozuměním v komunikaci a nešťastným příběhem.

Představit lidem pozitiva Unie

Velvyslancům zdůraznil, že je jejich role důležitá. „Samozřejmě máme plno problémů, které řešíme, ale buďme hrdí na to, co jsme všichni společně dokázali. Všichni občané této země to dokázali, díky nim jsme na tom tak, jak jsme. Jsme na tom dobře a budeme na tom ještě líp,“ konstatoval.

Za úspěšné označil nedávné vyjednávání o obsazení vrcholných postů v EU. „Neproběhlo to jako v minulosti, kdy se velké státy domluvily a ostatní to odkývali,“ uvedl. Za silný blok v té souvislosti považuje visegrádskou čtyřku (V4). Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska podle něj bojovali za zájmy svých zemí, nikoliv stran či evropských frakcí. Za klíčové považuje vysvětlovat lidem, v čem jsou pozitiva EU.

Již před zasedáním vlády, kde teprve mělo dojít na oficiální schválení nominace, ujistil premiér, že kabinet znovu nominuje na eurokomisařku Věru Jourovou. Zároveň avizoval, že Česko bude chtít, aby z evropského fondu regionálního rozvoje šlo více na silnice. Nesouhlasí také s výrazným snížením peněz na rozvoj venkova.

Ve svém zhruba půlhodinovém projevu ujistil předseda české vlády, že zatím nechce vstupovat do eurozóny. „Nechceme podporovat posilování kolektivní odpovědnosti na úkor odpovědnosti jednotlivých členských států. Takže přijetí eura nechceme uspěchat, není to dobrý nápad,“ zdůvodnil.

Babiš dodal, že se zasazuje o racionální debatu v otázkách ochrany klimatu, případné větší závazky Unie podle něj s sebou přinášejí otázku, jak k odpovědnosti donutit další země, jako jsou Čína, Rusko či Spojené státy. „Nemůžeme ohrozit průmysl, občany, konkurenceschopnost,“ varoval. Za českou prioritu považuje jadernou energii.

Za nešťastný označil Babiš odchod Velké Británie z Evropské unie. Británii považuje za prioritního partnera. „Doufejme, že tvrdý brexit nenastane,“ uvedl. Podle českého premiéra se teprve ukáže, nakolik vážně myslí jeho britský protějšek Boris Johnson své deklarace o odchodu z Unie bez dohody.

Z mimounijních zemí se český premiér zmínil o vztazích se Spojenými státy, jihoamerickými zeměmi, Japonskem a Vietnamem. Ujistil, že i přes pochybnosti, zda zbude v rozpočtu dost peněz, vznikne české velvyslanectví v Singapuru. „Budeme tam mít své zastoupení. Nakonec jsme se s panem ministrem domluvili, že to dopadne,“ ujistil Babiš. Diplomaté by měli v novém úřadě začít pracovat v lednu 2020, rozhodla v pondělí vláda. Náklady na zřízení velvyslanectví odhadlo ministerstvo zahraničí na 45 milionů korun, provozní náklady by měly podle něj činit 32 milionů korun ročně.

České zájmy v Singapuru dosud zastupovalo velvyslanectví v Indonésii, přímo v ostrovním státu působil český honorární konzul. O zřízení velvyslanectví mluvil premiér Babiš letos v lednu po návštěvě země; Singapur označil za obchodní centrum jihovýchodní Asie.

Petříček: Antisystémové strany útočí na základy Evropy

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček vystoupil se svým projevem po Babišovi, hovořil o geopolitické pozici Česka. Zdůraznil, že je jednoznačně součástí rodiny západních národů, „které se hlásí k liberálnímu právnímu státu, ochraně základních práv a svobod, ale i tržní ekonomice“.

Ocenil, že v letošních volbách do Evropského parlamentu netriumfovaly v celoevropském měřítku protisystémové strany, které považuje za hrozbu pro Evropu. Míní, že se spolu s „vnějšími hráči“ snaží zpochybnit základy, na kterých stojí západní společnost včetně české. „Musíme bránit naši vizi prostřednictvím sebevědomé zahraniční politiky, která má jasný cíl,“ podotkl ministr zahraničí.

Video Studio ČT24
video

Projev ministra zahraničí Tomáše Petříčka k velvyslancům

Evropské volby zároveň podle Petříčka postavily novou výzvu před velvyslance vzhledem k tomu, že začínají fungovat unijní orgány v nové podobě. „Je třeba sledovat, co se v Unii a jednotlivých státech bude dít, abychom mohli vstupovat do debat o prioritách včetně zahraniční politiky,“ apeloval na diplomaty. Požádal je o aktivní přístup a co nejvíc informací, aby Česko mohlo být vždy součástí jádra unijních debat.

Setkání se účastní i hosté ze zahraničí

Kromě českého premiéra a ministra zahraničí přišel na výroční zasedání českých velvyslanců nizozemský ministr zahraničí Stef Blok. Jednat bude s Babišem i s Petříčkem o evropských otázkách a o možné spolupráci zemí Beneluxu s visegrádskou čtyřkou, které nyní Česko předsedá.

V úterý se porady jako host zúčastní irský ministr zahraničí Simon Coveney, kterého v Praze čeká také jednání o brexitu.

V minulých letech se s velvyslanci scházel i prezident Miloš Zeman. Obvykle k nim promlouval ve středu, letos však Hrad zatím termín schůzky nepotvrdil. Loni prezident před velvyslanci zdůraznil význam české vojenské mise v Afghánistánu a kritizoval evropské sankce uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu a kvůli roli Moskvy v konfliktu na východě Ukrajiny.