Končící šéf Ústřední knihovnické rady Vít Richter důvod svého odvolání nezná. Domnívá se ale, že za ním může být jeho kritika situace v Národní knihovně. Řekl to v Událostech, komentářích. Richtera s odkazem na změnu statutu rady odvolal z místa, které zastával dvě desítky let, bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) poslední den svého působení ve funkci. Richtera má ve funkci nahradit dosavadní ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.
Ministerstvu mohla vadit má kritika situace v Národní knihovně, míní odvolaný Richter
Vít Richter v Událostech, komentářích (zdroj: ČT24)
„(Důvod odvolání) mi nebyl sdělen, ale domníváme se, že Ústřední knihovnická rada v posledních minimálně dvou letech dost intenzivně kritizovala situaci v Národní knihovně,“ uvedl Richter v Událostech, komentářích. „A mám pocit, že to asi ministerstvu kultury trošku vadilo.“
Ústřední knihovnická rada vznášela výhrady k protahující se revitalizaci Klementina a podílu ministerstva kultury na ní. Richter mimo jiné opakovaně uváděl, že dlouholeté působení knihovníků na stavbě je pro jejich práci obtížné; knihovníci také říkali, že Klementinum se opravuje spíše s ohledy na nároky památkářů než na potřeby knihovníků a čtenářů.
„Dnes máme asi devět set tisíc svazků v bednách a na hromadách, nepůjčuje se to uživatelům, jsou velké problémy s rekonstrukcí Klementina,“ doplnil v České televizi.
Revitalizace měla skončit po desetiletí prací a čekání na další etapy. Ty mají přijít na řadu příští rok, kdy skončí vládní Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se opravy barokního areálu platí. Z celkové částky 1,88 miliardy korun zbývá ještě investovat celou miliardu, knihovna zdržení vysvětluje velkými nároky památkářů a říká, že práce se protáhnou ještě o tři roky.
Ministr: Šlo o koncepční změnu
Ministerstvo odvolání Richtera do souvislosti se sídlem NK nedává. „Vydání nového příkazu ministra k Ústřední knihovnické radě je koncepční změnou poradního orgánu ministra kultury,“ sdělila mluvčí resortu Martha Häckl.
„Rada není nezávislým samosprávným orgánem knihoven, ale je ze zákona poradním sborem ministra kultury. Jsme přesvědčeni, že koncepční změna, kdy v čele rady má stát generální ředitel Národní knihovny, která je ze zákona odpovědná za formulování metodik a koncepcí pro veřejné knihovny, je správná,“ dodala mluvčí s tím, že změna neznamená odvolání uznávaného odborníka.
Staněk už dříve uvedl, že jde o „principielní změnu, kdy napříště bude Ústřední knihovnické radě předsedat generální ředitel Národní knihovny“, a doplnil: „V důsledku toho jsem tedy nerozhodl o odvolání dr. Richtera z této rady, ale pouze o tom, že předsedat radě bude generální ředitel Národní knihovny.“
Richter, který členem knihovnické rady zůstává, míní, že rada je poradní orgán, který by měl být složen z odborníků. „Od roku 2004 v Národní knihovně bylo sedm ředitelů, žádný knihovník z nich, byli to takzvaní manažeři, a teď tam máme také manažera. Myslíme si, že na postu Ústřední knihovnické rady by měl být skutečně odborník,“ uzavřel Richter.
Svaz knihovníků Richtera podpořil, PEN klub změnu vítá
Zatímco za Richtera se postavil Svaz knihovníků a informačních pracovníků, který na jeho odvolání v pondělí upozornil, Český PEN klub příchod ředitele Národní knihovny na jeho místo kvituje.
„České Centrum Mezinárodního Pen klubu považuje za logické a správné, aby v čele Ústřední knihovnické rady, hlavního poradního orgánu ministra kultury, stál představitel instituce, která má ze zákona povinnost metodicky řídit ostatní knihovny v naší zemi,“ sdělil předseda Českého PEN klubu Jiří Dědeček.
S příchodem stávajícího generálního ředitele Kocandy podle něj Národní knihovna ožila a změna v principu řízení knihovnické rady generálním ředitelem NK povede k lepším výsledkům.
Celý rozhovor s Vítem Richterem najdete ve videu v úvodu článku.