Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se otevírá prostor, aby jednotlivé resorty hospodařily s větší částkou, než s jakou počítá dosavadní návrh. Zlepšila se prognóza růstu ekonomiky a zároveň se daří šetřit na obsluze státního dluhu. O kolik bude rozpočet bohatší, bude Schillerová vědět koncem srpna, zatím odhaduje do deseti miliard korun. Jen ministři za ČSSD ale chtějí navýšení o dvojnásobek.
Jednání o příjmové stránce rozpočtu pro rok 2020 zatím uzavřela tři ministerstva. Prvním bylo zemědělství, které získalo navíc oproti dosavadnímu plánu miliardu korun. Šéf resortu Miroslav Toman (ČSSD) ji hodlá použít hlavně na boj s kůrovcem a s dopady sucha.
Dohoda už je také na dopravě, kde ministr Vladimír Kremlík (za ANO) získal pět miliard korun navíc pro Státní fond dopravní infrastruktury. Předseda poslaneckého klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura však připomněl, že i s tímto navýšením by byly v příštím roce výdaje na dopravní stavby o 16 miliard korun nižší než letos, kdy dosáhnou 86 miliard.
Tomáš Petříček (ČSSD) zase pro resort zahraničí v návrhu vyjednal nárůst o 253 milionů například na lepší kontrolu migrace. „S paní ministryní jsme dospěli k závěru, že toto je tak, abychom obě strany mohly souhlasit s rozpočtem na příští rok. Já ale ještě doplním, že také ministerstvo a celá vláda bude řešit otázku českého předsednictví,“ komentoval to Petříček s odkazem na roli v Evropské radě, které se Česko chopí ve druhém pololetí 2022.
Správkyně státní kasy „hrubým odhadem“ počítá navíc s jednotkami miliard. „Rozhodně ne s nějakým velkým nárůstem,“ předeslala. Její návrh musí schválit vláda a do konce září ho poslat k projednání poslancům. Ti budou mít o podobě nakládání s prostředky daňových poplatníků definitivní slovo.
Bitva o platby za pojištěnce
Blízko dohodě je také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vyjednal 20 milionů korun navíc na dotační programy. Celkově se s ministryní napevno dohodl, že v příštím roce půjde na platby za státní pojištěnce o tři a půl miliardy víc než letos, tedy 76,8 miliardy korun.
Odbory to ale kritizují. „Pokud by se mělo řešit nějaké systémové vyrovnávání plateb, tak podle mého názoru by to mělo být aspoň deset miliard,“ řekla k platbám za pojištěnce šéfka Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Souhlasí s ní i Soňa Marková, která působí jako expertka na zdravotnictví v KSČM tolerující vládu: „Minimálně by to mělo být tak, jak to požadují odbory, to znamená minimálně o těch deset miliard.“ Komunisté o tom s vládou chtějí jednat na podzim.
S návrhem není spokojená ani členka rozpočtového výboru sněmovny z opoziční STAN Věra Kovářová „Vzhledem k dostupnosti lékařské péče by ta částka mohla být vyšší,“ říká. Ministr Vojtěch však oponuje: „Takto je to v zákoně, musel by se změnit zákon a na to už asi úplně není prostor.“
Střet o vnitro a sociální věci
Nejtěžší jednání se povedou o příjmy dvou resortů během příštího týdne. Prvním je vnitro vedené předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, které chce navýšit příjmy o pět až šest miliard korun.
Schillerová vzkazuje, že nejméně jednomu z požadavků na navýšení oproti současnému plánu vyhoví. „Už letos jsem řekla, že chci koupit minimálně za půl miliardy auta pro policii – ne já, ale policie samozřejmě. Poskytnu na to z obsluhy státního dluhu peníze, jsem připravena dát tam nějaké peníze i příští rok,“ sdělila o procesu rozdělování peněz daňových poplatníků.
S miliardou navíc Schillerová počítá i pro ministerstvo práce a sociálních věcí, a to na sociální služby. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) však chce miliard jedenáct. Šéfka financí požaduje podrobné zdůvodnění.
Tlak na navýšení rozpočtu ministerstev vedených sociálními demokraty přišel také od jejich kandidáta na ministra kultury Michala Šmardy: „Namísto odvážných rozhodnutí a systémových změn přichází nová éra tupých škrtů. To bylo ale přesně to, co nám nejvíc vadilo na Miroslavu Kalouskovi. Ten sice měl odvahu k nepopulárním reformám, ale chyběla mu citlivost, trpělivost a hlavně schopnost porozumět potřebným.“
Kritika zadlužování v době růstu
Opozice nakládání se státní kasou kritizuje. „Ekonomika dlouhodobě roste a vláda není schopna nebo ochotna sestavit minimálně vyrovnaný rozpočet,“ říká poslanec Stanjura z ODS. Šetření na chodu ministerstev považuje za úsměvné, protože se podle něj škrtají neexistující místa.
Návrh vadí také šéfovi SPD Tomio Okamurovi: „Vláda v rozpočtu počítá se zvyšováním daní a s dalším zadlužování země.“ A nelíbí se ani předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 a bývalému ministru financí Miroslavu Kalouskovi: „Nabírají se desetitisíce nových státních zaměstnanců, zvyšují se mandatorní výdaje.“
Další schůzky ministrů nad rozpočtem jsou v plánu příští týden. V pondělí na ministerstvu financí čekají Karla Havlíčka (za ANO) za průmysl a obchod, šéfku spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO) a Reného Schreiera, který je pověřený vedením kultury. V úterý přijde s požadavky resortu místního rozvoje Klára Dostálová (za ANO) a v pátek Richard Brabec (ANO) za životní prostředí.
