Zemřel František Čuba
Za minulého režimu se Čuba proslavil jako autor „slušovického zázraku“, když z průměrného družstva Slušovice na Zlínsku vybudoval agrokombinát se sedmimiliardovým obratem. V jeho čele byl v letech 1963 až 1990. V 80. letech byly Slušovice výkladní skříní socialistického zemědělství, ale přitom fungovaly spíše na tržních principech. Podnik zaměstnával na 7000 lidí.
Čuba dokázal obratně využívat všech možností, které poskytovala tehdejší legislativa a s pomocí vazeb na některé příslušníky politické nomenklatury vybudoval svému družstvu v řadě oblastí monopolní postavení na československém trhu. Podle některých bývalých zaměstnanců mu k tomu pomáhala i spolupráce s komunistickou StB, mluvil o tom například někdejší disident a pozdější šéf Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý, uvedla ČTK.
Agrokombinát kromě bytů a obchodů plných západního zboží postavil například dostihové závodiště či čtyřproudou silnici, vyráběl počítače a provozoval aerolinky. Zemědělská oblast tvořila koncem 80. let menšinovou část produkce.
Čuba v zemědělském družstvu vytvořil samostatné skupiny, které mezi sebou obchodovaly, část zisku odvedly na účet družstva a zbytek si členové nechali. Po roce 1989 se agrokombinát rozpadl na řadu malých firem, z nichž žádná už věhlasu „slušovického zázraku“ nedosáhla.
Poradce prezidenta Zemana
Čuba působil také jako poradce prezidenta republiky Miloše Zemana v jeho expertním týmu a jako zastupitel a radní pro zemědělství Zlínského kraje. V roce 2013 jej Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček agentuře ČTK v sobotu řekl, že si Zeman Čuby velmi vážil. „Jméno Františka Čuby bude navždy spojeno s podnikatelským zázrakem, vizionářstvím a velkou odvahou,“ uvedl.
Senátorem za Zlínský kraj
Od vysoké školy byl Čuba členem KSČ (1956 až 1989), v roce 1993 vstoupil do ČSSD a od roku 2010 byl členem Strany práv občanů, za niž dvakrát neúspěšně kandidoval do sněmovny.
František Čuba byl za SPO do Senátu zvolen za Zlínský kraj na roky 2014 až říjen 2020. Mandátu se ale vzdal v únoru 2018 po dlouhodobé absenci v důsledku nemoci. V Senátu se neobjevoval od konce srpna 2016.
„Co vím z vyprávění známých, tak si ho na Zlínsku poměrně vážili,“ řekl agentuře ČTK místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), který stál v čele horní komory, když byl Čuba senátorem. Štěch jej označil jako odborníka na zemědělství a manažera a za úspěšného a schopného v době, v níž působil.
„Ve své době to byl člověk, který se jevil jako člověk udávající nějaký směr, který by snad mohl mít naději na úspěch. Ale jak se ukázalo později, byla to možná jenom taková dovedně vytvořená kulisa za minulého režimu,“ dodal Štěch.
Silný podnikatelský odkaz
Veleba Čubu označil za osobnost, kterou odborníci na zemědělství znali po celém světě. JZD Slušovice přezdívané „slušovický zázrak“ by podle něj vybudoval Čuba kdekoli a i jindy než v socialismu.
Čubu podle Veleby znali odborníci po celém světě včetně USA a Kanady. „Je to člověk, který se podle mého názoru zapsal nesmazatelně do naší agrární historie a nejenom její. Svým způsobem pokračoval v díle největšího génia Tomáše Bati ze Zlína,“ řekl Veleba. Nepovažuje za náhodu, že agrokombinát Slušovice vznikl právě na Zlínsku. „Baťovský duch, když František Čuba začal budovat agrokombinát Slušovice, tam byl,“ poznamenal.
Čuba podle něj razil krédo, že největším bohatstvím je tvůrčí lidské myšlení. „Byl ten, který mu dával prostor. Je úplně jedno, jestli svůj podnik vybudoval v socialismu nebo v kapitalismu. On by to vybudoval prostě všude,“ řekl Veleba. Dodal, že při zaměstnávání lidí Čuba nehleděl na příslušnost ani názory, ale na schopnosti jednotlivců.
„Já bych popřál panu docentu Čubovi, aby mu moravská země byla lehká, budu na něho vzpomínat a budou na něho vzpomínat celé generace zemědělců bez ohledu na to, jestli jsou velcí nebo malí. Byla to skutečná osobnost a byl to svým způsobem podnikatelský génius,“ uzavřel Veleba.
Jak uplatnit svůj talent
Jako na pracovitého a na výkon zaměřeného člověka, který byl současně loajální k lidem, kterým věřil, vzpomíná na Františka Čubu režisér a scenárista Robert Sedláček. V roce 1999 o něm natočil dokument. Podle Sedláčka jeho život charakterizuje věta: „Jak prokličkovat dobou, kterou jste si nevybrali, a současně uplatnit svůj talent“.
Podle Sedláčka Čuba nedosáhl úspěchu se slušovickým agrokombinátem, v jehož čele stál mezi lety 1963 až 1990, úplatky, ale pracovitostí. Navíc se hlásil k baťovské tradici, lidem dal slušné výdělky a odpovědnost za odvedenou práci. Sám ale nebyl přehnaný intelektuál, nebyl ani sečtělý, kromě odborné literatury, byl jednostranně zaměřený na výkon a chtěl ukázat svému tátovi, že to umí, charakterizoval Čubu Sedláček.
Tehdejší režim si podle Sedláčka slušovický podnik „pěstoval podobně jako v kultuře Karla Gotta, protože on (podnik) mu to vracel, minimálně do státní pokladny“. Sedláček ale míní, že Čuba měl tehdy své lidi na ústředním výboru komunistické strany, kteří ho kryli, protože tehdejší prezident Gustav Husák ho z nějakého důvodu nenáviděl. „Stejně jako měl (Čuba) mocné přátele, tak měl i mocné nepřátele,“ řekl Sedláček a doplnil, že pokud „Čuba chtěl dělat velký byznys, tak politikou se umazal“.
Současně připomenul větu, kterou někdejší předseda tzv. slušovického zázraku pronesl v jeho natočeném rozhovoru: „Žil jsem v nějaké době a tu jsem vyplnil, jak nejlépe jsem mohl, nevím o nikom, komu bych ublížil, ale podnikat se nedá v rukavičkách“.