Vláda navrhuje, aby těžaři uhlí, plynu či ropy museli poslat peníze na sanace dříve. Podle firem to ohrozí pracovní místa

Vláda přijala novelu horního zákona, která má zajistit případné budoucí výdaje státu na odstraňování viditelných následků těžby, jako jsou třeba povrchové doly. Změna ale prošla v jiné podobě, než dojednal ministr průmyslu se zástupci Těžební unie. Firmy, které těží například uhlí, budou muset poslat peníze na vázaný účet už do poloviny roku 2022, o tři roky dříve, než se původně domluvili.

Video Události
video

Události ČT: Změny v horním zákoně

V lomu Plešovice v jižních Čechách se těží kámen, který se pak používá na stavbu silnic nebo domů. „Znamená to velký zásah do finančních toků naší firmy a především se pravděpodobně omezí investiční prostředky,“ říká výrobně-technický ředitel společnosti Kámen a písek Otakar Veselý.

Doteď mohly firmy peníze na sanace z účtů částečně využívat pro další rozvoj. Změna může menší společnosti ohrozit. „Menší lomy o dvou až pěti zaměstnancích mohou mít velké problémy a jsem přesvědčen, že tímto krokem vlády dojde k ukončení jejich činnosti,“ dodává Veselý.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (nestr. za ANO) se opatření týká pouze velkých firem.

Těžaři byli překvapeni

Společnosti, které těží stavební materiál, mají podle nové verze zákona složit peníze na sanace do poloviny roku 2025. Pro společnosti, které těží uhlí, plyn nebo ropu, ale budou oproti dohodě platit přísnější pravidla. „Peníze na sanačním, vázaném účtu budou již na konci roku 2021, nikoliv v roce 2025,“ říká Havlíček.

Podle ministerstva jde celkem o 3,7 miliardy korun. Těžaři upozorňují na to, že posunutí termínu může kromě investic ohrozit i další zaměstnávání lidí v sociálně ohrožených lokalitách. „Byli jsme tím mírně překvapeni, protože na jednáních, která byla, se dosud jednalo o lepších termínech,“ vysvětluje předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala.

Ostatní sněmovní strany chtějí zákon změnit. „V Poslanecké sněmovně budeme debatovat o nástrojích, zda to budou pouze vázané účty, nebo jestli by část z toho nemohly být bankovní garance a podobně,“ říká předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Komunisté by se podle poslance Leo Luzara rádi bavili o tom, jak přistoupit k jednotlivým společnostem, „protože nejsou jen velké firmy, které mají dostatek financí, ale jsou i drobné, malé firmy, které to budou muset řešit třeba úvěry“.

Další změnou v horním zákoně je zrušení pětiletého moratoria, které těžařům garantovalo, že se nebudou zvedat poplatky za těžbu. To současné má skončit na konci roku 2021. Ve stejném roce chce ministr průmyslu a obchodu rozhodnout, jak moc se poplatky zvýší.

„Je to samozřejmě otázka také státního rozpočtu, takže bych teď nepředbíhal, kolik to bude, ale stoprocentně lze předpokládat, že se to zvedne,“ tvrdí Havlíček.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím téměř 930 milionů korun.