Spor o Lidový dům se vrací na začátek. Nejsme dlužníci, ale věřitelé, říká ČSSD

Nahrávám video
Události ČT: ČSSD uspěla se stížností proti Altnerově odměně
Zdroj: ČT24

ČSSD uspěla. Nejvyšší soud (NS) vrátil spor s dědici Zdeňka Altnera prakticky na začátek. Opět bude rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1. Podle rozsudku Nejvyššího soudu nebylo smluvní ujednání o odměně za právní služby, díky kterým strana před lety získala Lidový dům, dostatečně určité. A není jasné, jaké konkrétní právní služby Altner pro stranu udělal. Podle Altnerových dědiců je rozhodnutí NS v rozporu s ustálenou judikaturou, ČSSD se pak momentálně označuje za věřitele - a nikoliv dlužníka. Dědici Altnera argumentaci odmítli jako nefér a příští týden chtějí údajné nepravdy vyvrátit na tiskové konferenci.

„Chci říci, že sociální demokracie přijala toto rozhodnutí s pocitem zadostiučinění. Pro nás z toho plyne, že ČSSD rodině Alternových nic nedluží, exekuce zrušeného rozsudku již pochopitelně nehrozí a my doufáme, že další řízení před soudy nižší instance bude postupovat rychle,“ okomentoval verdikt šéf sociální demokracie Jan Hamáček.

Sociální demokracie doposud zaplatila rodině Altnerových téměř 70 milionů korun, dodal Hamáček. Celá věc prý nespočívá v tom, že by ČSSD neplatila za práci, kterou pro stranu Altner odvedl.

„Co jsme rozporovali a v čem nám Nejvyšší soud dal za pravdu, je astronomická smluvní pokuta, která vycházela z určitých ustanovení smlouvy. Jsem přesvědčen, že čas a právo daly sociální demokracii za pravdu a mrzí mě, že si ČSSD musela projít tím složitým obdobím, kdy jsme byli označování za někoho, kdo neplatí,“ doplnil Hamáček.

Jak uvedl místopředseda ČSSD Ondřej Veselý, strana už není dlužníkem, ale věřitelem. „Zaplatila částku osmnáct milionů korun jako dluhy pana advokáta Altnera a podle všeho by jí tato částka měla být vrácena. (…) Věřím, že skončí mediální lynč, který je pravidelný, o tom, že sociální demokracie dluží 338 milionů korun. Nic takového není pravda,“ sdělil Veselý.

Spor by mohl skončit smírem

„Samozřejmě nyní nebudeme žádat, vraťte nám 18 milionů. Nic takového neplánujeme,“ uvedl Veselý. Dodal, že věc problematizuje dědické řízení po advokátovi. „Ručí pouze do výše dědictví, což je jeden dům v hodnotě deset milionů korun, takže nejsou ani reálně schopni tu částku zaplatit,“ uvedl.

Z rozsudku Nejvyššího soudu podle Veselého vyplývá, že dědici v novém řízení mohou požadovat pouze advokátní tarif a smluvní pokutu, kterou však nikdy neuplatnili. V případě, že v novém řízení soud advokátní tarif Altnerovým přizná, bude se podle Veselého jednat zhruba o milion korun. „Predikuji, že reálně jsme tak přeplatili 17 milionů korun,“ konstatoval. Pokud dědicové přijdou s návrhem na smír, ve vedení ČSSD doporučí, aby na něj strana přistoupila.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Doporučil bych, abychom tuhle katarzi už neprováděli. Vykašlal bych se na těch 17 milionů korun a pojďme to smírem dokončit,“ uvedl. Jiný případ by nastal po pravomocném rozsudku. S návrhem na smír přitom podle něj Altnerovi mohou přijít během soudního sporu kdykoli.

Altnerovi potomci považují vyjádření ČSSD za nízké

Podle vyjádření Altnerových potomků, Patrika a Veroniky, ČSSD jejich otci vyplatila jen 16 milionů korun a nic víc. „Zbytek oddalují pod záminkami. Otce dostali do tíživé finanční situace, že neměl ani na soudní poplatek za další složku odměny, která mu náležela,“ uvedli na adresu sociální demokracie.

Vyjádření ČSSD o tom, že jsou nyní věřiteli Altnerových, považují v kontextu celé kauzy Lidový dům za nízké a jednání vůči otci neslušné.

Právní zástupce dědiců se k výroku soudu zatím nevyjádřil, rozsudek prý oficiální cestou stále nedostal. „Překvapuje mě, že se k tomu už všichni měli možnost vyjádřit, všichni znají obsah, jenom my ne, protože nám to doručeno nebylo,“ sdělil právník dědiců Václav Veselý.

Soud musí zjistit, co přesně Altner vykonal

Podle zrušeného rozsudku měla ČSSD vyplatit Altnerovým dědicům více než tři sta milionů korun za zastupování ve sporu o Lidový dům, své historické sídlo. ČSSD tvrdila, že potřebné peníze má zajištěné a situaci by zvládla.

Naopak Altnerovi potomci Patrik a Veronika v pátek zveřejněné rozhodnutí NS kritizují. „Rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR spravedlnost ustoupila formalismu, kterého využívá dlužník, který 19 let neplní smlouvu, dehonestoval našeho tátu jako svého věřitele, ale miliardový majetek, který mu táta zajistil, si užívá a inkasuje z něj příjmy,“ uvedli ve vyjádření. Rozhodnutí je podle nich i v rozporu s ustálenou judikaturou.

Nahrávám video
Stanovisko Nejvyššího soudu
Zdroj: ČT24

NS se zabýval jednak nárokem na odměnu za poskytnuté právní služby, jednak nárokem na smluvní pokutu. Obojí se odvíjí od smlouvy z roku 1997. Odvolací Městský soud v Praze otázku nároku na odměnu založil na závěru, že obsah mandátní smlouvy i provedení sjednané právní pomoci jsou mezi oběma znesvářenými stranami nesporné. Tento závěr ale podle Nejvyššího soudu neodpovídá obsahu spisu.

NS zdůraznil, že jedinou podmínkou pro vznik nároku na odměnu je advokátem řádně vykonaná činnost. „Odvolací soud při tom vůbec nezjišťoval, jakou právní službu původní žalobce jako advokát pro klienta provedl,“ stojí v rozsudku NS, který připravoval soudce Pavel Horňák v senátu s předsedou Pavlem Krbkem a soudkyní Ivanou Zlatohlávkovou.

Zdeněk Altner podepsal s vedením ČSSD v roce 1997 smlouvu, podle které měl právník obdržet 10 procent z ceny Lidového domu za své služby. To se ale netýkalo jen toho, že vyhrál spor o Lidový dům, ale i služeb spojených s vybíráním nájemného od tehdejších nájemníků. To městský soud nevzal podle Nejvyššího soudu v potaz. Není tak jasné, jaké právní služby Altner přesně poskytoval – a jaká by proto měla být přesně odměna.
Michal Cagala
redaktor ČT

Obvodní i městský soud pak podle NS nesprávně hodnotily také otázku určitosti ujednání o odměně ve smlouvě mezi ČSSD a Altnerem. Podle NS smlouva dostatečně určitá nebyla. Nejspíš to bude znamenat nutnost vycházet při stanovení odměny z advokátního tarifu. Kvůli tomu je nutné, aby Altnerovi dědicové doložili, jaké právní služby advokát pro stranu provedl.

Teprve poté přijde na řadu úvaha, co bude se smluvní pokutou. „Závazek k zaplacení smluvní pokuty nemůže vzniknout, aniž by byl porušen (a tedy především aniž by vznikl a v rozhodné době dosud existoval) závazek hlavní, smluvní pokutou zajištěný,“ stojí v rozsudku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nejvyšší soud zpochybnil pokutu za tři sta milionů korun

NS nesouhlasil se závěrem původního rozsudku, podle kterého Altner řádně vznesl nárok na zaplacení pokuty spolu s podáním žaloby na ČSSD. Problém musí znovu řešit obvodní soud. „Poté bude třeba zaměřit se na to, zda při závěru o neurčitosti ujednání o odměně bude možné nárok na smluvní pokutu považovat za opodstatněný, a v návaznosti na to případně i na posouzení ostatních s tímto nárokem souvisejících otázek,“ rozhodl NS. Jde zejména o přiměřenost pokuty a případný její rozpor s dobrými mravy.

Altnerova odměna za zastupování ČSSD měla být v řádech desítek milionů korun, pokuta v řádu stovek milionů. Nejvyšší soud upozornil, že městský soud počítal pokutu založenou na době prodlení od nezaplacení částky příliš dlouho, až do svého vlastního rozhodnutí. A to je podle NS sporné.

Na zveřejněné rozhodnutí čekali účastníci sporu víc než tři roky. Podle databáze InfoSoud už verdikt padl před několika dny, teprve v pátek ale soudci zveřejnili výrok a hlavní body odůvodnění.

Soudce Horňák převzal letos kauzu po soudkyni Blance Moudré, která od soudu odešla. Altnerovi dědicové vůči Horňákovi vznesli neúspěšnou námitku podjatosti. Jako důvod uvedli, že pracoval na přelomu tisíciletí v Kanceláři Poslanecké sněmovny.

Spor o stovky milionů korun

Pravomocné rozhodnutí ve sporu padlo v březnu 2016. Městský soud v Praze tehdy přiznal Altnerovi odměnu 18,5 milionu korun a smluvní pokutu, která od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun.

Strana ve stejném roce úspěšně požádala Nejvyšší soud o odklad vykonatelnosti verdiktu. Odklad letos v dubnu zrušil Ústavní soud, byl prý nedostatečně odůvodněný. Konstituční tribunál měl výhrady také k mechanismu přidělení kauzy soudcům uvnitř  jednoho z civilních senátů NS. Sociální demokracie pak požádala o další odklad, Nejvyšší soud už ale stihl dospět ke konečnému rozhodnutí.

Altner zemřel v listopadu 2016. Dlouho se čekalo na určení okruhu dědiců, což zdrželo řízení u Nejvyššího i Ústavního soudu. Ve sporu od té doby pokračují Altnerovi potomci.

V období mezi rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze a prvním odkladem vykonatelnosti, o kterém rozhodl NS, byl verdikt pravomocný a vykonatelný. ČSSD přesto odmítala Altnerovi peníze poslat. Odůvodňovala to obavou, že v případě úspěchu u Nejvyššího soudu už by peníze nedostala zpět. Uspokojovala proto jen Altnerovy věřitele, kteří se jí hlásili. Nárok už byl v rukou exekutora.

  • Leden 2000. Ústavní soud po šesti letech sporů určil vlastníkem Lidového domu, který byl hospodářskou smlouvou v dubnu 1990 převeden z vlastnictví ÚV KSČ na ČSSD, společnost Cíl, která patří ČSSD. Smlouvu o zastupování ČSSD uzavřel v roce 1997 tehdejší předseda strany Miloš Zeman se Zdeňkem Altnerem, později s Altnerem spolupracovali právníci Zdeněk Hájek a Václav Halbich.
  • Listopad 2004. Obvodní soud pro Prahu 1 uznal část Altnerových nároků na odměnu za právní služby – pohledávku 18,5 milionu korun, ČSSD se ale odvolala. Sumu Altner vypočítal jako desetinu z částky, kterou ČSSD získala na nájemném. Altner později podal mnoho žalob a stížností, jen k Ústavnímu soudu (ÚS) jich přišlo několik desítek.
  • Červenec 2005. Altner neuspěl s návrhem na obstavení domu.
  • 29. června 2006. Altner řekl, že mu ČSSD dluží nejméně 17,5 miliardy korun. Odměna samotná podle něj byla asi 94 milionů, zbytek tvoří smluvní pokuty a penále. Altner také potvrdil, že mu ČSSD v roce 2000 vyplatila 16 milionů korun, zatímco on tehdy požadoval trojnásobek. Zbylé dvě třetiny částky dala do právní úschovy s odůvodněním, že se jich domáhají dva jeho asistenti.
  • Leden 2007. Soud zastavil řízení o Altnerově nároku na 72 milionů korun, neboť nezaplatil soudní poplatek.
  • 18. ledna 2007. Altner podal návrh na prohlášení konkurzu na majetek ČSSD. Soud návrh zamítl.
  • 13. března 2007. Altner podal trestní oznámení na tehdejšího předsedu ČSSD Jiřího Paroubka a další lidi z ČSSD, a to kvůli údajnému zkreslování výše majetku strany.
  • Březen 2007. Bývalý předseda ČSSD Zeman opustil stranu. Příčinou byl konflikt mezi ním a Paroubkem, smlouvu s Altnerem podepsal Zeman a podle Paroubka byl za kauzu zodpovědný.
  • 18. května 2007. Městský soud v Praze odmítl Altnerovo odvolání a ukončil spor, ve kterém vymáhal 72 milionů korun.
  • 11. listopadu 2009. ÚS vyhověl stížnosti Halbicha, jenž se domáhá peněz za práci pro ČSSD ve sporu o Lidový dům.
  • 10. května 2010. Altner uvedl, že dal v roce 2008 své pohledávky vůči ČSSD do zástavy švýcarské firmě H Holding. Firma je později získala jako takzvanou propadnou zástavu.
  • 16. června 2010. Altner podal žalobu proti ČSSD, společnosti Cíl a Paroubkovi. Požadoval, aby společně zaplatili 176 milionů korun jako náhradu škody. Altner řekl, že honorář, který mu, respektive firmě H-Holding, ČSSD dluží, se už vyšplhal s pokutami na 30 miliard korun.
  • 19. ledna 2011. Altner byl po kárném řízení vyškrtnut ze seznamu advokátů České advokátní komory.
  • 30. října 2012. Soud na Altnerův návrh zahájil insolvenční řízení s ČSSD. V listopadu 2012 soud insolvenční návrh odmítl.
  • 31. března 2016. Pražský městský soud rozhodl, že ČSSD musí zaplatit Altnerovi přes 18,5 milionu korun. Kromě toho mu má strana zaplatit také pokutu za 16 let, celkem 337 milionů korun.
  • 6. dubna 2016. Vedení ČSSD rozhodlo, že si strana vezme úvěr 338 milionů korun. Schválilo návrh úsporných opatření.
  • 14. dubna 2016. Skončila lhůta pro zaplacení dluhu. ČSSD oznámila, že zatím nezaplatí, nejprve uspokojí Altnerovy věřitele.
  • 23. dubna 2016. Altner potvrdil, že podal exekuční návrh na ČSSD.
  • 24. května 2016. Prezident Miloš Zeman u Obvodního soudu pro Prahu 1 jako svědek řekl, že pro sociální demokracii byl ve sporu o Lidový dům jediným partnerem Altner.
  • 7. června 2016. Nejvyšší soud (NS) vyhověl námitkám sociálních demokratů a odložil vykonatelnost pravomocného rozhodnutí, podle kterého má ČSSD zaplatit Altnerovi téměř 338 milionů korun.
  • 25. června 2016. Radiožurnál informoval, že sociální demokraté koupili Altnerův pětimilionový dluh a vedou proti němu exekuci.
  • 7. listopadu 2016. Zdeněk  Altner (69) zemřel.
  • 8. listopadu 2016. Soud nepřiznal Halbichovi nárok na 17 milionů korun za zastupování ČSSD. Právník se odvolal.
  • 6. ledna 2017. Deník E15 napsal, že ČSSD nesmí nakládat s Lidovým domem ani se sousedním Lannovým palácem. Exekutor zablokoval majetek strany kvůli dluhu vůči Altnerovi.
  • 20. března 2017. Pozůstalí po advokátovi Hájkovi napadli verdikt o odměnách za Lidový dům. Podali odvolání.
  • 21. září 2017. Radiožurnál uvedl, že ČSSD nabídla Altnerovým dědicům mimosoudní vyrovnání.
  • 31. ledna 2018. Odvolací pražský městský soud pravomocně rozhodl, že Halbich nemá nárok na 17 milionů korun. Spor však bude ještě řešit NS, v červenci bylo podáno dovolání.
  • 18. října 2018. Altnerovi dědicové vyzvali ČSSD k ukončení kauzy. Straně nabídli čtyřměsíční lhůtu k zaplacení dlužné částky, pokud strana stáhne dovolání. Předseda ČSSD Jan Hamáček to odmítl.
  • 16. dubna 2019. ÚS vyhověl Altnerovým dědicům a zrušil odklad vykonatelnosti verdiktu, podle kterého jim má ČSSD vyplatit asi 338 milionů korun. ČSSD následně požádala o další odklad.
  • 7. června 2019. NS vrátil spor s Altnerovými dědici na začátek, justice tedy musí řešit, zda je smlouva o odměně za služby dostatečně určitá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
11:43Aktualizovánopřed 12 mminutami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
před 26 mminutami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství. Fialka bude hostem čtvrtečního Interview ČT24 od 18:28.
04:23Aktualizovánopřed 59 mminutami

Škoda má být přes 700 milionů. Policie navrhla obžalovat vlastníka RP Investu z podvodu

Vlastníka skupiny společností RP Invest navrhla policie obžalovat z podvodu. Podle ní vylákal z 207 poškozených peníze pod záminkou výhodného zhodnocení vkladů. Způsobenou škodu vyčíslili vyšetřovatelé na více než 700 milionů korun. Podle dřívějších informací čelí obvinění Roman Petr, hrozí mu až desetileté vězení.
11:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud uložil podmínky v případu úmrtí studenta při výcviku ve Vyškově

V případu smrti studenta Univerzity obrany při vojenském výcviku uložil Okresní soud ve Vyškově dvěma zdravotnicím podmíněné tresty za usmrcení z nedbalosti. Mimo jiné pochybily při vyšetřování zraněného. Podmíněné tresty navrhl žalobce. Zdravotnice vinu odmítly, obhájkyně navrhovaly zproštění viny. Ženám hrozilo až šest let vězení. Rozhodnutí není pravomocné, strany se mohou odvolat.
před 2 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

VideoS prevencí rizikového chování žáků pomůže školám projekt lékařské fakulty UK

S účinným řešením šikany nebo agresivity dětí pomáhají školám preventivní programy, ne vždy jsou ale dostupné. Zlepšit to má nový projekt PREVSTART odborníků z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Pilotní školení začala v Praze i Jihomoravském kraji. Projekt je složený ze šesti základních programů a zaměřuje se na všechny věkové skupiny od první do deváté třídy.
před 5 hhodinami

Senátoři zkritizovali vládu za přístup k Ukrajině, řešil se i nový trestný čin

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.
před 14 hhodinami
Načítání...