Projev prezidenta Miloše Zemana na Žofínském fóru
Takzvanou Brežněvovu doktrínu naplňovala sovětská zahraniční politika od druhé poloviny šedesátých let a nástupu Leonida Iljiče Brežněva do čela SSSR; vyznačovala se odporem Moskvy k emancipaci sovětských satelitů a jejím nejvýraznějším reálným projevem byla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.
Český prezident Miloš Zeman nyní ve svém projevu na Žofínském fóru hledal paralely mezi dobovou kremelskou politikou a ambicí Evropské komise prosadit na setkání ministrů vnitra v roce 2015 relokační mechanismus, který by mezi národní státy přerozděloval blízkovýchodní běžence.
„Existuje určitá podobnost, nikoliv ovšem totožnost, mezi Brežněvovou doktrínou omezené suverenity a doktrínou sdílené suverenity v Evropské unii,“ řekl na úvod debaty o českém národním zájmu. „Když se mě zeptáte, v čem tuto podobnost vidím, tak v tom, že Brežněvova doktrína vedla k umístění spřátelených vojsk a sdílená suverenita málem vedla k umístění migrační vlny.“
Kritika „nikým nevolené“ Evropské komise
Za ústřední národní zájem prezident republiky označil suverenitu a v souvislosti s Unií – podobně jako dříve i premiér Andrej Babiš – apeloval na depolitizaci Evropské komise a navrácení dominantního hlasu Evropské radě, čili rozhodování prezidentů a šéfů vlád.
Národní parlamenty totiž podle prezidenta „salámovou metodou“ přišly o řadu kompetencí právě ve prospěch sboru komisařů. „Podporuji zásadní reformu Evropské unie, která by spočívala v tom, že rozhodovací pravomoc se přesune z nevolené Evropské komise na volenou Evropskou radu,“ uvedl. „Tam totiž se nemůže stát, že bychom byli přehlasováni, jako se to stalo právě v případě migračních kvót.“
Výtky do Washingtonu kvůli obchodním válkám
V souvislosti s hospodářskými zájmy Česka pak prezident opakovaně odmítl takový typ politiky, který je typický pro kroky Washingtonu pod vládou Donalda Trumpa.
Bariéry bránící volnému obchodu označil (s ohledem na exportní charakter tuzemské politiky) za zbytečné, či přímo škodlivé a varoval před obchodními válkami mezi Spojenými státy a Evropskou unií stejně jako Spojenými státy a Čínou.
„V učebnici pro první ročník vysoké školy ekonomické se dočteme o riziku protekcionismu. Obávám se, že někteří politici tyto učebnice nečetli,“ prohlásil Zeman s tím, že nastolený kurz na obou stranách povede leda ke zpomalení hospodářského růstu a mohou ohrozit české automobilky.
Americkou politiku také nepřímo odmítl v souvislosti s jejími postoji k plynovodu Nord Stream II a čínské technologické firmě Huawei. Nord Stream má po dně Baltu propojit Spolkovou republiku a Rusko, ve Státech ale čelí hlasité kritice včetně té od Donalda Trumpa a ve hře je i možnost stavbu sankcionovat.
„Nevidím důvod, proč by se měl velký bratr za oceánem vyjadřovat k tomu, zda tento plynovod má, nebo nemá sloužit svému účelu,“ uvedl český prezident a již poněkolikáté se coby technologického lídra zastal i čínské Huawei, které kvůli údajnému bezpečnostní hrozbě hrozí ze strany USA penalizace rovněž.
Obrana Huawei
„Zatím žádný důkaz podán nebyl, alespoň na takové úrovni, jako bylo odposlouchávání mobilního telefonu německé kancléřky. A to, pokud vím, nebylo z čínské strany,“ podotkl s odkazem na sledování komunikace Angely Merkelové americkými službami.
V českém zájmu přitom podle prezidenta je nesklánět se, nerespektovat zájmy jiného a technologii Huawei využívat, protože čínská firma představuje technologickou špičku a cestu k rychlé digitalizaci tuzemského hospodářství. Řada státu naopak omezuje přístup této firmy ke kritické infrastruktuře a vydání vydal i český NÚKIB.
O národním zájmu České republiky mluvil Zeman i v minulosti. Mottem loňského Žofínského fóra s prezidentem byla občanská zodpovědnost. Během setkání hovořil i o situaci po sněmovních volbách a o sestavování vlády. O rok dříve se věnoval uprchlické vlně, přijetí eura či vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie.