Podle Zahradila nemusí být předseda Evropské komise z nejsilnější frakce, Weber prý v kampani zklamal

UK: Maxová (ANO), Zahradil (ODS) a Kolaja (Piráti) začnou jednat o tom, do které frakce se zapojí (zdroj: ČT24)

Po volbách do Evropského parlamentu se pomalu začínají rozbíhat jednání o složení jednotlivých frakcí a také o tom, kdo stane v čele nové Evropské komise. V Česku kandidoval i jeden takzvaný spitzenkandidát – lídr ODS Jan Zahradil. Ten ale paradoxně podporuje premiéra Babiše v tom, že by měla mít právo vybrat si svého kandidáta Evropská rada. „Měl by to být kompromisní kandidát, který bude přijatelný pro všechny a vůbec nemusí být z té nejsilnější politické frakce Evropského parlamentu,“ uvedl Zahradil v Událostech, komentářích.

Eurovolby v Česku vyhrálo hnutí ANO se ziskem šesti mandátů. Podle nově zvolené europoslankyně Radky Maxové panuje s výsledky voleb spokojenost, i když premiér Andrej Babiš nevypadal v neděli večer příliš nadšeně. „Kampaň byla intenzivní, chtěli jsme mobilizovat voliče, což se podařilo, přišlo jich k volbám o 10 procent více než před pěti lety.“

Do jaké frakce se ANO zapojí, ještě není jisté. Maxová by si přála pokračování ve skupině liberálů ALDE, její kolegyně Dita Charanzová je ostatně místopředsedkyně frakce. „Mně by to vyhovovalo. Jednání ale začínají,“ řekla s tím, že schůzky čekají Charanzovou i Babiše.

„Pan premiér letí v úterý na další jednání, určitě budou své kroky koordinovat a myslím, že je celkem logické, že začneme v Alde party, i když se o tom samozřejmě hodně diskutuje. Nicméně paní Dita Charanzová byla už před volbami pozvána na jednání, aby se dohodli na směřování Alde party, jestli bude určitá obměna a s kým spolupracovat,“ doplnila Maxová. 

Zahradil: Voliči žádají umírněný euroskepticismus

O úspěchu mluvil také Jan Zahradil (ODS), který v Evropském parlamentu zasedá od roku 2004: „Ukázalo se, že českým voličům sedí eurorealistická politika, umírněná kritika EU. Český volič nechce z Unie odcházet, ale také si nepřeje, aby mu strkala do všeho nos.“ 

Zahradil byl letos i takzvaným spitzenkandidátem do čela Evropské komise za frakci evropských konzervativců. Netrvá ovšem na tom, aby jméno nástupce Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise vzešlo jen z jednání frakcí. „Tady možná pro někoho paradoxně souhlasím s premiérem Babišem, že Evropská rada by měla mít právo vybrat si svého kandidáta, že by to měl být kompromisní kandidát, který bude přijatelný pro všechny a že vůbec nemusí být z té nejsilnější politické frakce Evropského parlamentu.“ 

Spitzenkandidátem nejsilnější strany EEP byl Němec Manfred Weber, podle Zahradila byl ale v předvolební kampani nepřesvědčivý a CDU-CSU v Německu navíc zaznamenala rekordně špatný výsledek. „Už v úterý je jednání Evropské rady, která se tím bude zabývat, a znovu říkám – ačkoliv kandiduji do Evropského parlamentu a reprezentuji jednu z frakcí Evropského parlamentu, tak v této věci já stojím na straně Evropské rady, protože ve smlouvách je napsáno, že kandidáta na předsedu Evropské komise vybírá Evropská rada,“ uvedl Zahradil. 

Kolaja: Ani v Evropské unii nebudeme spolupracovat s ANO

Piráti měli před volbami do Evropského  parlamentu ambiciozní cíle: mluvili o 20% zisku a možném vítězství:  „Přes to, že jsme ho nedosáhli, tak nelze popřít to, že máme zásadní nárůst od voleb, které proběhly před pěti lety, kdy jsme těsně nedosáhli na 5 % a nezískali jsme žádný mandát. Tentokrát jsme dosáhli téměř na trojnásobný výsledek, co se procent týče, máme tři mandáty,“ připomínal lídr Pirátů Marcel Kolaja

Podle něj je hlavním poselstvím těchto voleb nespokojenost občanů a nedůvěra v Evropskou unii: „Vidíme tam přece jenom úspěch nacionalistických nebo euroskeptických uskupení, my jsme na to upozorňovali i v předvolební kampani. Jedním z našich velkých cílů pro těch následujících 5 let v Evropském parlamentu je komunikovat s voliči tak, jak to děláme v Poslanecké sněmovně a propojit tu evropskou a českou politickou scénu tak, aby lidem dávala smysl – chceme zvýšit informovanost lidí o Evropské unii, Evropském parlamentu.“  

Piráti ještě neví, do které evropské frakce se zařadí. „Chceme být v liberální frakci. Ale ne v té, jejímž členem bude hnutí ANO s trestně stíhaným premiérem, který je vyšetřován pro konflikt zájmů,“ dodal Kolaja.