Řidiče na D1 čeká nejvíc omezení v historii. Silničáři mají v létě rozkopat 71 kilometrů

Řidiče, kteří pojedou o prázdninách na letní dovolenou po hlavní české dálniční tepně, čeká nejvíce dopravních omezení, která probíhají už od roku 2013. Tehdy začala modernizace D1 mezi středočeskými Mirošovicemi a Brnem. Aktuálně je dopravní omezení na pěti úsecích, poslední dva zatím nezrekonstruované chce Ředitelství silnic a dálnic začít opravovat ještě letos v létě.

Doposud neopravené úseky jsou Koberovice – Humpolec a také Devět křížů – Ostrovačice nedaleko Brna. V součtu jde o 19 kilometrů. Zatím ale není jasný termín, kdy by se měli dělníci na stavbě objevit. Silničáři totiž dosud neukončili výběrové řízení ani u jednoho ze dvou úseků.

„Termíny zahájení v tuto chvíli neznáme,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Studecký. Neoficiálně se ale hovoří o červnu nebo červenci. Dohromady se tak má podle údajů silničářů během hlavních prázdnin opravovat 71 kilometrů vozovky na sedmi úsecích modernizované D1.

„Řidičům především doporučuji trpělivost. Pokud by se rozhodli dálnici nevyužít, strávili by na cestách více času,“ uvedl mluvčí ÚAMK Igor Sirota. Podle něj jsou nejhorší na cestu sváteční dny, odpolední hodiny v pátek a také pondělní ráno. „Je lepší plánovat cestu ne podle toho, jak to řidičům vyhovuje, ale s ohledem na dopravní situaci,“ dodává.

Celá D1 má být hotová v roce 2021

Do výběrového řízení na rekonstrukci osmikilometrového úseku mezi Koberovicemi a Humpolcem se přihlásily celkem čtyři firmy. Z toho nejlevnější nabídku za necelých 1,1 milardy korun bez DPH podala společnost Eurovia. Odhad silničářů byl přibližně o 50 milionů nižší.

U deset kilometrů dlouhého úseku Devět křížů – Ostrovačice skončil celý tendr u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Firmy si stěžovaly na postup Ředitelství silnic a dálnic, které se podle nich nesprávně vypořádalo s jejich připomínkami. A antimonopolní úřad jim dal za pravdu. V současnosti se tak musí silničáři vypořádat s námitkami znovu.

Celá modernizace dálnice D1 mezi Prahou a Brnem je rozdělena na 21 úseků, z toho 13 je už hotových. Podle aktuálních dat má být celá rekonstrukce hotová do roku 2021. S opravou po tomto termínu se počítá u mostu Šmejkalka nedaleko Senohrab, který se opraví samostatně až po skončení prací mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Pražském hradě se v sobotu otevřou běžně nepřístupné prostory

Veřejnosti se v sobotu mezi devátou a osmnáctou hodinou otevřou jindy nepřístupná místa Pražského hradu. Lidé se budou moci podívat třeba do Španělského sálu, který vznikl v době Rudolfa II. a v současnosti slouží pro zvláštní příležitosti. Jeden z největších hradních komplexů světa se připravuje na tisíce návštěvníků, kteří mohou prostory navštívit zdarma. Podobnou příležitost mají dvakrát do roka.
před 1 mminutou

Soud uložil Sisákovi v kauze Via Chem nepravomocně osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.
11:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
před 6 hhodinami

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 9 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 12 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 13 hhodinami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 13 hhodinami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 14 hhodinami
Načítání...