Vytrvalé deště zvedly v uplynulých dnech na mnoha místech v Česku hladiny řek. Zájemci při sledování povodňové situace navíc mohli odhalit zajímavý detail – a to rozdílná data o výšce hladiny a průtoku vody, která ve stejný okamžik poskytovaly povodí řek a Český hydrometeorologický ústav. Konkrétní příklad zaznamenal redaktor ČT na Labi ve Špindlerově Mlýně.
Podle informací z Českého hydrometeorologického ústavu bylo ve středu Labe už od jedenácté hodiny dopolední bez prvního povodňového stupně. Povodí Labe ovšem stav bdělosti oznamovalo ještě ve tři hodiny odpoledne.
Obě organizace totiž mají vlastní měřicí sondy, což v tomto případě znamenalo rozdíl v naměřené výšce hladiny do pěti centimetrů.
„K rozdílu mezi vodními stavy může dojít i při kalibraci sondy, která probíhá za stavu, kdy se tam pohybuje hladina a jednotlivé obsluhy mohou odečet provést odlišně,“ vysvětluje možnou příčinu odchylky vedoucí vodohospodářského dispečinku z Povodí Labe Jiří Petr.
„Snažíme se odchylky eliminovat a po domluvě jednotlivá čidla seřizujeme tak, aby odchylky nebyly významné,“ dodává Radek Čekal z Českého hydrometeorologického ústavu.
Centimetry, které mohou být zásadní
Povodí Labe většinou využívá údaje ze zařízení hydrometeorologů. Data z vlastních sond jsou pro něj prioritní například v blízkosti přehrad, což je i případ ze Špindlerova Mlýna. Co se týče odlišnosti hladiny v centimetrech, byl rozdíl nepatrný. Ovšem pro dobu platnosti povodňové bdělosti znamenal rozdíl hned několika hodin.
„Samozřejmě očekáváme, že to bude jednotné. Protože my se podle toho v případě povodní chováme,“ potvrzuje důležitost přesnosti měření pro obce Jan Paštika z městského úřadu v Týništi nad Orlicí.
Správce vodních toků ale menší odchylky v měření jako zásadní problém nevnímá.
