Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jiří Černohorský (ANS)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 29 kandiduje Aliance národních sil, do voleb ji vede Jiří Černohorský. Hovořila s ním Mariana Kopecká.

Kdybyste uspěl, na co byste se v Evropském parlamentu zaměřil a proč?

Především na to, aby Evropská unie opravdu začala fungovat pro občany jednotlivých zemí. U mě samozřejmě pro občany ČR. Zatím to směřuje jenom k tomu, že je EU pod vlivem vlivných průmyslníků, bankéřů a ti rozhodně nemají v zájmu pro lidi něco podnikat, pracovat. Takže bych se zaměřil na sociální sféru, a potom na czexit.

Ve svém představení na internetových stránkách píšete, že jenom lhář a podvodník může tvrdit, že post europoslance je pro ten či onen stát velice důležitý, že se tím mohou ovlivňovat politiky jednotlivých států. Jak to souzní s cílem, o kterém jste mluvil?

Souvisí to tak, že je potřeba proniknout to vysoké politiky a nejjednodušším způsobem jsou právě eurovolby. A tím způsobem pak upozorňovat, říkat lidem pravdu, jak to ve skutečnosti v europarlamentu chodí. Já jsem totiž byl na Hradě na recepci k výročí vládnutí pana prezidenta Miloše Zemana a tam jsem mluvil s jedním významným, vysoce postaveným politikem. Když jsem se bavil o tom, jestli jsou jeho europoslanci protiimigrační, tak mi na to odpověděl, že europoslanci nejsou vůbec důležití a že jediný člověk, který je tam důležitý, je eurokomisař. Z toho důvodu jsme se rozhodli pro volbu do europarlamentu, protože chci ukázat lidem, že se to dá dělat jinak, pro lidi a s lidmi. A rozhodně si myslím, že – když nic jiného – tak europoslanec by měl zvedat ruku pouze v zájmu české země a v zájmu lidí české země.

V jaké frakci byste tak činil, do jaké z nich byste se chtěli zařadit?

To je poněkud předčasná otázka. Myslím si, že se frakce, co se týče obsazení, mění. A hlavně lídři jednotlivých politických uskupení docela často mění politické názory. Takže těžko dnes řeknu, kterou frakci bych mohl podporovat nebo do které bych chtěl vstoupit.

Nějaké konkrétní jméno lídra země některého členského státu, ke kterému máte blízko?

Lidé, ke kterým mám teď blízko, ještě nejsou v europarlamentu, i když třeba některé názory pana Zdechovského se dají přijmout.

Podívejme se na zahraniční politiku, podívejme se na brexit. Byl byste pro to, aby se uskutečnil dřív, než je teď plánováno – posledního října? A za jakých okolností?

Já si myslím, že brexit už dávno měl být. Bylo to rozhodnutí občanů Anglie. Oni jasně řekli, že chtějí vystoupit z Evropské unie – ať už byla procenta jakákoliv. Prostě většina se rozhodla. Myslím si, že to v jednom z pořadů, co jsem viděl, řekl velice dobře pan Matějka, když zmínil, že tyto problémy dělají pouze politici a že kdyby záleželo čistě na lidech, tak brexit už dávno proběhl.

Takže podle vás se lidé v referendu vyjádřili jasně pro podmínky, které teď politici tak složitě vyjednávají? To se dojenávalo až poté, co se brexit odhlasoval.

Já vím, jenže, ať se na mě nikdo nezlobí, já si myslím, že celý brexit a problémy kolem toho jsou jedna velká nafouknutá bublina. Když brexit proběhne, nepadne celý systém, nespadne najednou hospodářství, nezničí se všechny věci, co Angličané za ta léta budovali. Už kdysi jsem řekl, byli jsme před Evropskou unií a budeme i po ní. To stejné určitě i Angličané.

Nicméně nějaký postih na tamní podniky a na spolupráci to mít bude, to se asi nedá popírat.

To máte pravdu, určitě tam budou problémy, s tím se dá počítat. Ale myslím si, že jsou řešitelné. Ne, jak se nám snaží mainstream – televize, zprávy a to všechno – předkládat, že je něco nemožného vystoupit z Evropské unie.

Referendum o vystoupení Česka z Evropské unie – už jste to naznačil – byste si přáli? Hlasovali byste pro?

Rozhodně. Aliance národních sil – a já s nimi – stojí o vystoupení ČR z Evropské unie. Za současných podmínek není možné nadále tam setrvávat. I takzvané pilíře – volný pohyb osob, volný pohyb zboží – jsou za současných podmínek naprostá katastrofa. Volný pohyb osob? Řekněte si, že máte svůj dům, máte svoji zahrádku. Nedovolíte si jen tak pustit na svůj pozemek někoho, o kom nic nevíte.

To se podle vás děje v českých domácnostech?

Ne v českých domácnostech, to se děje v Evropské unii. A děje se to za pomoci schengenského prostupu – bych to nazval než nějakým prostorem.

Takže podle vás je problém s ohrožením soukromí. Co se týká průmyslu, na kterém Česko za své působení v EU vydělalo, nebo dalších záležitostí, to je pro vás také spíše nevýhodou?

Opravdu si myslíte, že Česká republika vydělala na Evropské unii, co se týče průmyslu?

Myslím, co se týká exportu, importu, který se tím posílil.

Export a import je jiná věc než náš vlastní průmysl, ať už lehký, nebo těžký. Když budu porovnávat věci, co jsme dřív měli, kupříkladu patřila nám Škodovka, která nám dnes nepatří. My jsme montovnou, máloco patří této zemi a lidem této země. Takže co se týče průmyslu, jsme rozhodně ztratili.

Co se týká otázky ochrany společných hranic EU, jak by se podle vás měla řešit?

Především bych si nalil čistého vína. Řekl bych, že vedení Evropské unie vůbec nemá zájem na bezpečnosti EU. Samotné vedení EU podporuje, řídí a financuje imigraci z afrických zemí do Evropy. Frontex, jak se mluví o tom, že to posílí o 10 tisíc členů nevím do jakého roku, to je něco naprosto směšného. Frontex je, řekl bych, spíše soukromou cestovní agenturou EU.

Jaké je tedy podle vás řešení, když jste definoval problém?

Řešení rozhodně nebude lehké a bude záležet na jednotlivých státech, protože bezpečnost si jednotlivé státy budou muset zařižovat samy, ale i ve spolupráci. Například V4.

Když mluvíme o společných hranicích EU, aby se problém řešil na úrovni 27 nebo 28 členských států?

Na této úrovni je potřeba okamžitě přestat s dovážením imigrantů z Afriky. Že někdo vykládá, že imigrace klesla, že je to prokazatelné, je moc hezké, ale problém už v Evropě je – a v hodně velkém počtu. Takže jedinou možností je okamžitě přestat podporovat neziskové organizace, které vlastní lodě, které převážejí dennodenně v desítkách tisíc imigranty z afrického pobřeží k nám do Evropy.

Ještě se zeptám na sankce proti Rusku. Měly by se podle vás prodlužovat?

Myslím si, že je vám naprosto jasné, co řeknu. Rozhodně jsem proti jakýmkoli sankcím vůči Rusku, protože to je jenom na očičko. My nemůžeme obchodovat s Ruskem, ale Německo, Anglie vesele dál. Dokonce podle různých statistických údajů obchod mezi těmito zeměmi a Ruskem vzrostl. ANS a já s nimi bude podporovat politiku všech azimutů. To znamená, že je potřeba spolupracovat se všemi státy napříč Evropou. Není možné vynechat Německo, Francii, ale v žádném případě ani Rusko, potažmo třeba Čínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejisté zavedení celostátního referenda. Vládě chybí hlasy opozice

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.
před 1 hhodinou

Zaměstnavatelé řeší chyby jednotného měsíčního hlášení

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.
před 2 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 11 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od sobotního rána proudily na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představila dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohli zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 17 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 17 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 23 hhodinami
Načítání...