Když Pražané povstali v závěru války proti nacistům, měli většinou jen lehké zbraně, zatímco Němci používali těžké zbraně a letectvo. Hlavní protitankovou zbraní povstalců se staly ukořistěné „pancéřové pěsti“. S jednou z nich se podařil husarský kousek mladíkovi ze Žižkova.
Čeňkovi Tetauerovi bylo dvaadvacet let, když zničil německé samohybné dělo zvané Hetzer. Mladíkovi ze Žižkova se to podařilo v Koněvově ulici, kde byla na konci války jedna z mnoha set barikád. Jeho čin po válce zasadil režisér Otakar Vávra ve filmu Němá barikáda na Trojský most.
„Němci, kteří postupovali po silnici na Českobrodské, hnali české civilní obyvatelstvo z domů, hnali je před svými vozidly a nutili je rozebírat barikády. Potom, co německý tankový stíhač pronikl mezerou mezi plotem a barikádou, tak ho z vchodu číslo 106 zničil pancéřovou pěstí Čeněk Tetauer,“ shrnul Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha.
„Na snímku je vidět propálený otvor. Osádka vevnitř samozřejmě zahynula, tady je vidět i otevřený poklop řidiče,“ popsal Jakl dobovou fotografii, která zachytila ulici, v níž se stroj zneškodněný Tetauerem zastavil.
Do centra Prahy se Němci z míst, kde se jim postavil Tetauer, nedostali. Díky jeho střele se jim 7. května večer nepodařilo obsadit křižovatku Na Ohradě a nemohli se tak spojit s německou posádkou památníku na Vítkově. Místo toho se stáhli. Za pozornost stojí i fakt, že jen pár metrů od místa, které proslavilo žižkovského mladíka, bydlely rodina Moravcových a Zelenkových. Obě rodiny za války podporovaly výsadkáře Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka a další.
Tetauer se nechal po válce u stroje, který zničil, vyfotit. Na sobě měl uniformu Revoluční gardy. „Jsou to vlastně kombinézy pro pouštní jednotky SS, které nebyly nikdy použity v boji,“ vysvětlil Jakl.
Povstalci se scházeli na náměstí Republiky, Němci je bombardovali
Další místo v metropoli, které je výrazně spojeno s květnovými událostmi, jsou bývalé kasárny na náměstí Republiky. Nacházelo se tam mobilizační středisko povstalců. V kasárnách tehdy sídlili četníci, kteří se od začátku povstání zapojili do bojů s nacisty.
„Šli bojovat k rozhlasu, na Masarykovo nádraží, na Staroměstské náměstí a do uliček v centru,“ popsal Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha.
Na kasárny proto zaútočila i německá Luftwaffe. „Sedmého května je bombardovala čtyři německá letadla. Zahynuly tady desítky lidí, paradoxně většina z nich byli němečtí zajatci,“ dodal Marek.
Květnové povstání v metropoli a dalších městech bylo největším ozbrojeným vystoupením v takzvaném protektorátu. Do bojů se v Praze zapojilo zhruba 30 tisíce mužů a žen, desetina z nich padla.
- Jako první se povstání odehrálo 1. května v Přerově, když se rozšířila mylná zpráva o kapitulaci Německa. V následujících dnech se přidávala další města - Nymburk, Chlumec nad Cidlinou, Semily, Železný Brod, Vsetín, Kladno, Louny i Jindřichův Hradec.
- Hlavní město se přidalo až 5. května, a to i proto, že zde stále byla poměrně vlivná moc okupantské síly. Ten den brzy ráno se z rozhlasu ozvala věta „Je sechs hodin“, což byla první známka toho, že vysílání již není německé. Neobešlo se to bez reakcí, lidé ničili německé nápisy, nicméně k rozhlasu zamířily jednotky SS. Po poledni se už strhly boje o rozhlas. Ve 12:33 se poprvé ozvala zpráva s voláním o pomoc. Teprve následující den Němci vysílání rozhlasu asi na hodinu přerušili.
- V metropoli vyrůstaly stovky barikád, které během povstání bránilo na 30 tisíc lidí. Na výzvy o pomoc reaguje Ruská osvobozenecká armáda generála Vlasova, jejíž působení dokázalo během bojů německý útok dostatečně zpomalit.
- Mezitím do Plzně přijíždí jednotky americké armády pod velením generála George Pattona. Do Prahy ale americká armáda jet neměla. Jelikož sovětská byla daleko, metropoli tak čekal den nejtěžších bojů - 7. květen. Špatně vyzbrojení povstalci ztráceli osvobozená území i stovky životů.
- 7. května byla ve francouzské Remeši podepsána bezpodmínečná kapitulace nacistického Německa. V návaznosti na to pak, co se týče Československa, o den později přichází dohoda mezi Českou národní radou a zdejším velitelem německých jednotek.
- Na straně povstalců padlo kolem dvou až tří tisíc lidí - na německé straně se mluví o zhruba tisícovce mrtvých vojáků. Ani 8. ani 9. květnem ale nekončily boje druhé světové války na českém území. Někteří němečtí velitelé se totiž odmítali vzdát. Střet se odehrál ještě 11. května u osady Slivice u Milína, označovaný za poslední bitvu v Evropě. Nasazená byla těžká technika, zemřely desítky lidí. Poslední výstřely měly padnout až po půlnoci. Události v současnosti připomíná pomník i rekonstrukce bitvy.
- V některých částech světa druhá světová válka pokračovala až do kapitulace Japonska na začátku září 1945.
