Hořící tank z filmu Němá barikáda měl předlohu. Stroj zničil pancéřovou pěstí dvaadvacetiletý mladík

Když Pražané povstali v závěru války proti nacistům, měli většinou jen lehké zbraně, zatímco Němci používali těžké zbraně a letectvo. Hlavní protitankovou zbraní povstalců se staly ukořistěné „pancéřové pěsti“. S jednou z nich se podařil husarský kousek mladíkovi ze Žižkova. 

Video Události
video

Události: Hořící tank z filmu Němá barikáda měl předlohu

Čeňkovi Tetauerovi bylo dvaadvacet let, když zničil německé samohybné dělo zvané Hetzer. Mladíkovi ze Žižkova se to podařilo v Koněvově ulici, kde byla na konci války jedna z mnoha set barikád. Jeho čin po válce zasadil režisér Otakar Vávra ve filmu Němá barikáda na Trojský most.

„Němci, kteří postupovali po silnici na Českobrodské, hnali české civilní obyvatelstvo z domů, hnali je před svými vozidly a nutili je rozebírat barikády. Potom, co německý tankový stíhač pronikl mezerou mezi plotem a barikádou, tak ho z vchodu číslo 106 zničil pancéřovou pěstí Čeněk Tetauer,“ shrnul Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha.

„Na snímku je vidět propálený otvor. Osádka vevnitř samozřejmě zahynula, tady je vidět i otevřený poklop řidiče,“ popsal Jakl dobovou fotografii, která zachytila ulici, v níž se stroj zneškodněný Tetauerem zastavil.

Dobový snímek Koněvovy ulice
Zdroj: ČT24

Do centra Prahy se Němci z míst, kde se jim postavil Tetauer, nedostali. Díky jeho střele se jim 7. května večer nepodařilo obsadit křižovatku Na Ohradě a nemohli se tak spojit s německou posádkou památníku na Vítkově. Místo toho se stáhli. Za pozornost stojí i fakt, že jen pár metrů od místa, které proslavilo žižkovského mladíka, bydlely rodina Moravcových a Zelenkových. Obě rodiny za války podporovaly výsadkáře Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka a další.

Tetauer se nechal po válce u stroje, který zničil, vyfotit. Na sobě měl uniformu Revoluční gardy. „Jsou to vlastně kombinézy pro pouštní jednotky SS, které nebyly nikdy použity v boji,“ vysvětlil Jakl.

Povstalci se scházeli na náměstí Republiky, Němci je bombardovali

Další místo v metropoli, které je výrazně spojeno s květnovými událostmi, jsou bývalé kasárny na náměstí Republiky. Nacházelo se tam mobilizační středisko povstalců. V kasárnách tehdy sídlili četníci, kteří se od začátku povstání zapojili do bojů s nacisty.

„Šli bojovat k rozhlasu, na Masarykovo nádraží, na Staroměstské náměstí a do uliček v centru,“ popsal Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha.

Na kasárny proto zaútočila i německá Luftwaffe. „Sedmého května je bombardovala čtyři německá letadla. Zahynuly tady desítky lidí, paradoxně většina z nich byli němečtí zajatci,“ dodal Marek.

Květnové povstání v metropoli a dalších městech bylo největším ozbrojeným vystoupením v takzvaném protektorátu. Do bojů se v Praze zapojilo zhruba 30 tisíce mužů a žen, desetina z nich padla.