Politické spektrum před volbami do europarlamentu: KAN, SNČR, Cesta, NÁRSOC, AVE, RDS, DSSSNF, SPR-RSČ

54 minut
Politické spektrum - Volby do Evropského parlamentu 2019
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 čtyři zvláštní vydání pořadu Politické spektrum. V něm diskutují zástupci kandidujících hnutí a stran, které nejsou v českém parlamentu, ale kandidují do europarlamentu.

V prvním díle předvolebního Politického spektra diskutovali Jiří Domlátil z Klubu angažovaných nestraníků (KAN), František Matějka ze Strany nezávislosti České republiky (SNČR), Jan Dubanič z Cesty odpovědné společnosti (Cesta), Jaroslav Král z Národních socialistů (NÁRSOC), Jiří Kyjovský z ANO, vytrollíme europarlament (AVE), Štefan Goroľ z Romské demokratické strany (RDS), Tomáš Vandas z Dělnické strany sociální spravedlnosti – Za národní suverenitu! (DSSSNF) a Karel Fleischer ze Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa Miroslava Sládka (SPR-RSČ). 

  • o sobotách a nedělích 4., 5., 11. a 12. května vždy ve 14:05 na ČT24

Kandidáti se v debatě věnovali hlavně tématu bezpečnosti, migrace a ochrany hranic. Karel Fleischer (SPR-RSČ) radí inspirovat se za oceánem. „Nám republikánům se líbí systém, jaký mají Spojené státy. Ať už jde o obranu, o policejní orgány, o složky proti ilegálním přistěhovalcům a jejich vysídlování, včetně ESTA (elektronická cestovní registrace, pozn. red.), a veškerých opatření předtím, než se do Spojených států vůbec dostanete. Oni to mají správně, EU to má špatně. V Americe je zatknou, uvězní a vrátí je zpět do domovského státu.“

Podle Tomáš Vandase (DSSSNF) míří Evropská unie do záhuby. „EU dělá hodně, ale vše pro to, aby dosáhla totálního úpadku a rozpadu Evropy a všech tradičních hodnot, které tady máme. Protože není možné si jinak vysvětlit to, co bylo v posledních třech letech… Pokud se chceme jako Evropa zachránit, tak musíme být nekompromisní vůči všem nelegálním přistěhovalcům. To znamená totální deportace všech lidí, kteří jsou v Evropě načerno, do zemí původu. Vysadíme je v jejich zemi, ať si s tím dělají, co chtějí.“

Štefan Goroľ (RDS) se vrací k migračním kvótám, které byly jako dočasné schváleny v roce 2015 a jejichž platnost už skončila – Česko tehdy bylo proti, ale bylo přehlasováno. „Když už byly kvóty schváleny, měly se dodržovat. Ale nejsem zastáncem migrantů, kteří sem budou přicházet svévolně. Pokud to bude s kvótami, nejsem proti tomu, protože budu respektovat to, co odhlasovali naši europoslanci,“ říká.

Jiří Kyjovský (AVE) je odpůrcem migrace i uvnitř státu. „Jsme naprosto proti migraci. Jsme toho názoru, že by Pražáci měli zůstat v Praze, Brňáci v Brně, Slováci na Slovensku a důchodci na Vysočině,“ uvádí.

„Jsme proti neřízené migraci, nebo dokonce možná i řízené migraci,“ říká Jaroslav Král (NÁRSOC) a kritizuje Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. „Je naprosto k ničemu, je to zbytečná a neproduktivní agentura, dělá pouze migrační statistiku. Ochranu bezpečnosti Evropy je potřeba znovu vrátit do rukou národních států čili armáda a policie národních států musí chránit schengenský prostor na vnější hranici a v případě potřeby, kdyby krize eskalovala, musí být schopny uzavřít i národní hranice, jako to udělali třeba Maďaři.“

Kritický k Frontexu je i Jan Dubanič (Cesta). „Jak EU přistupuje k bezpečnosti, vidíme na příkladu Frontexu, kdy mají v plánu až za osm let navýšit stavy na 10 tisíc zaměstnanců, i když o migrační krizi mluvíme už několik let. My navrhujeme, aby bezpečnost schengenského prostoru zajišťovaly země, kterých se to bezprostředně týká. A ty, kterých se to netýká, aby tyto země podporovaly finančně, armádou a ozbrojenými složkami. Musí to být spolupráce.“

„Migrační krize v roce 2015 byla pouhou ochutnávkou toho, co nás z logiky věci kvůli demografickému vývoji v Africe a na Blízkém východě čeká v průběhu následujících let,“ myslí si František Matějka (SNČR) a jediné řešení bezpečnosti vidí v odchodu z EU. „Bezpečnost státu a lidí jsou primárně záležitostí toho státu, obrany vlastních hranic, vlastního obydlí, ulice, města. Udělejme v Evropě jednotlivé lodě, které mají své vlastní zákony a plují, když chtějí, jedním směrem, a když náhodou někdo chce odbočit někam socialisticky pryč, tak se od něj oddělme,“ radí.

Jiří Domlátil (KAN) se domnívá, že Německo udělalo chybu, když bylo k migrantům vstřícné. „A evropské státy v tom, že nechaly rozšiřovat fámu v zemích, odkud migrace pochází, že snad v Evropě létají pečení holubi do huby sami. Tomu se musí zamezit. Je to globální problém, musíme se spojit všechny státy EU a bránit hranice Unie, vytvořit společnou pohraniční policii.“ Podle něj by Evropa měla hlavně potírat pašeráky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Cla nemůžeme přejít mlčením, řekl Fiala. Havlíček radí jednat s rozvahou

Na cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem reagují i čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je Praha nemůže přejít mlčením. Evropa je podle něj připravena s USA jednat. Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček uvedl, že ANO podle něj nedoporučuje odvetná opatření a radí jednat s rozvahou. Podle něj nepomůže ukřivděnost ani ukvapenost v odvetných krocích.
14:47Aktualizovánopřed 6 mminutami

Česko kvůli slintavce omezí veškerou nákladní dopravu ze Slovenska

Česko od půlnoci omezí veškerou nákladní dopravu ze Slovenska. Kamiony budou moci překračovat hranice jen na vybraných pěti přechodech, kterými budou Mosty u Jablunkova, Starý Hrozenkov, Bílá-Bumbálka, Lanžhot a nově přibude Hodonín. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to řekl Seznam Zprávám. Omezení by se mělo týkat všech kamionů nad 3,5 tuny, které převáží nejen zvířata a živočišné produkty, ale i jakékoliv další zboží.
17:12Aktualizovánopřed 13 mminutami

Pokud chce žít Evropa v bezpečí, musí dávat více na obranu, míní Pojar

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuze věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.
před 26 mminutami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
14:21Aktualizovánopřed 41 mminutami

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent.
05:46Aktualizovánopřed 41 mminutami

Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.
před 1 hhodinou

Trhy se propadají po oznámení amerických cel

Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Podle analytiků cla zřejmě zpomalí růst tuzemské ekonomiky.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zmírnil trest myslivci, který omylem zastřelil rybáře

Krajský soud v Ostravě zmírnil trest myslivci, který v listopadu 2023 při lovu omylem zastřelil rybáře. Původně byl odsouzen ke dvouletému trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky. Odvolací soud mu svým rozhodnutím ze začátku dubna trest zmírnil na 21 měsíců s podmíněným odkladem na třicet měsíců, zjistila ČT. Zrušil rovněž část rozsudku, která myslivci zakazovala držet střelnou zbraň, nově pouze nebude moci čtyři roky lovit.
před 3 hhodinami
Načítání...