Politické spektrum před volbami do europarlamentu: KAN, SNČR, Cesta, NÁRSOC, AVE, RDS, DSSSNF, SPR-RSČ

54 minut
Politické spektrum - Volby do Evropského parlamentu 2019
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 čtyři zvláštní vydání pořadu Politické spektrum. V něm diskutují zástupci kandidujících hnutí a stran, které nejsou v českém parlamentu, ale kandidují do europarlamentu.

V prvním díle předvolebního Politického spektra diskutovali Jiří Domlátil z Klubu angažovaných nestraníků (KAN), František Matějka ze Strany nezávislosti České republiky (SNČR), Jan Dubanič z Cesty odpovědné společnosti (Cesta), Jaroslav Král z Národních socialistů (NÁRSOC), Jiří Kyjovský z ANO, vytrollíme europarlament (AVE), Štefan Goroľ z Romské demokratické strany (RDS), Tomáš Vandas z Dělnické strany sociální spravedlnosti – Za národní suverenitu! (DSSSNF) a Karel Fleischer ze Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa Miroslava Sládka (SPR-RSČ). 

  • o sobotách a nedělích 4., 5., 11. a 12. května vždy ve 14:05 na ČT24

Kandidáti se v debatě věnovali hlavně tématu bezpečnosti, migrace a ochrany hranic. Karel Fleischer (SPR-RSČ) radí inspirovat se za oceánem. „Nám republikánům se líbí systém, jaký mají Spojené státy. Ať už jde o obranu, o policejní orgány, o složky proti ilegálním přistěhovalcům a jejich vysídlování, včetně ESTA (elektronická cestovní registrace, pozn. red.), a veškerých opatření předtím, než se do Spojených států vůbec dostanete. Oni to mají správně, EU to má špatně. V Americe je zatknou, uvězní a vrátí je zpět do domovského státu.“

Podle Tomáš Vandase (DSSSNF) míří Evropská unie do záhuby. „EU dělá hodně, ale vše pro to, aby dosáhla totálního úpadku a rozpadu Evropy a všech tradičních hodnot, které tady máme. Protože není možné si jinak vysvětlit to, co bylo v posledních třech letech… Pokud se chceme jako Evropa zachránit, tak musíme být nekompromisní vůči všem nelegálním přistěhovalcům. To znamená totální deportace všech lidí, kteří jsou v Evropě načerno, do zemí původu. Vysadíme je v jejich zemi, ať si s tím dělají, co chtějí.“

Štefan Goroľ (RDS) se vrací k migračním kvótám, které byly jako dočasné schváleny v roce 2015 a jejichž platnost už skončila – Česko tehdy bylo proti, ale bylo přehlasováno. „Když už byly kvóty schváleny, měly se dodržovat. Ale nejsem zastáncem migrantů, kteří sem budou přicházet svévolně. Pokud to bude s kvótami, nejsem proti tomu, protože budu respektovat to, co odhlasovali naši europoslanci,“ říká.

Jiří Kyjovský (AVE) je odpůrcem migrace i uvnitř státu. „Jsme naprosto proti migraci. Jsme toho názoru, že by Pražáci měli zůstat v Praze, Brňáci v Brně, Slováci na Slovensku a důchodci na Vysočině,“ uvádí.

„Jsme proti neřízené migraci, nebo dokonce možná i řízené migraci,“ říká Jaroslav Král (NÁRSOC) a kritizuje Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. „Je naprosto k ničemu, je to zbytečná a neproduktivní agentura, dělá pouze migrační statistiku. Ochranu bezpečnosti Evropy je potřeba znovu vrátit do rukou národních států čili armáda a policie národních států musí chránit schengenský prostor na vnější hranici a v případě potřeby, kdyby krize eskalovala, musí být schopny uzavřít i národní hranice, jako to udělali třeba Maďaři.“

Kritický k Frontexu je i Jan Dubanič (Cesta). „Jak EU přistupuje k bezpečnosti, vidíme na příkladu Frontexu, kdy mají v plánu až za osm let navýšit stavy na 10 tisíc zaměstnanců, i když o migrační krizi mluvíme už několik let. My navrhujeme, aby bezpečnost schengenského prostoru zajišťovaly země, kterých se to bezprostředně týká. A ty, kterých se to netýká, aby tyto země podporovaly finančně, armádou a ozbrojenými složkami. Musí to být spolupráce.“

„Migrační krize v roce 2015 byla pouhou ochutnávkou toho, co nás z logiky věci kvůli demografickému vývoji v Africe a na Blízkém východě čeká v průběhu následujících let,“ myslí si František Matějka (SNČR) a jediné řešení bezpečnosti vidí v odchodu z EU. „Bezpečnost státu a lidí jsou primárně záležitostí toho státu, obrany vlastních hranic, vlastního obydlí, ulice, města. Udělejme v Evropě jednotlivé lodě, které mají své vlastní zákony a plují, když chtějí, jedním směrem, a když náhodou někdo chce odbočit někam socialisticky pryč, tak se od něj oddělme,“ radí.

Jiří Domlátil (KAN) se domnívá, že Německo udělalo chybu, když bylo k migrantům vstřícné. „A evropské státy v tom, že nechaly rozšiřovat fámu v zemích, odkud migrace pochází, že snad v Evropě létají pečení holubi do huby sami. Tomu se musí zamezit. Je to globální problém, musíme se spojit všechny státy EU a bránit hranice Unie, vytvořit společnou pohraniční policii.“ Podle něj by Evropa měla hlavně potírat pašeráky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 4 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 4 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 5 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 14 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 16 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 17 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 18 hhodinami
Načítání...