Do EU jsme vstoupit museli, nebyla alternativa, vzpomíná Václav Klaus. Ale teď by klidně odešel

27 minut
Do EU jsme vstoupit museli, nebyla alternativa, vzpomíná Václav Klaus. Ale teď by klidně odešel
Zdroj: ČT24

Václav Klaus je známým kritikem Evropské unie, ale zároveň je také tím, kdo do ní Českou republiku přivedl. Jako premiér podával v roce 1996 přihlášku, jako prezident svým podpisem o osm let později vstup zpečetil. V Interview ČT24 připustil, že v 90. letech a na počátku nového století nebyla pro Česko jiná cesta. Zdůraznil však, že již tehdy se mu směřování EU nelíbilo.

Jako jeden z hlavních hybatelů byl Václav Klaus u toho, když Česká republika – následnický stát bývalého člena RVHP – pozvolna vplouvalo do Evropské unie. Postupně ale začal dávat najevo své výhrady, a když se v roce 2003 konalo referendum o vstupu, hlasoval proti, jak dnes přiznává. Je ale přesvědčen, že navzdory svým osobním výhradám jinou cestu pro Česko v té době neviděl.

„Nebyli jsme v luxusní situaci Švýcarska, které bylo dlouhodobě stabilní evropskou zemí a nereagovalo na pád komunismu. My jsme byli bohužel v situaci oslabené postkomunistické země snažící se vrátit do Evropy ve smyslu, aby se stalo normální evropskou zemí, kterou kdysi bývalo. Tyto procesy byly ruku v ruce. Já jsem z toho nemohl vyklouznout,“ řekl Václav Klaus.

Dodal, že výhrady má vůči EU od jejího vzniku v roce 1993, kdy na základě Maastrichtské smlouvy nahradila původní Evropské společenství. „Já jsem byl od prvopočátku kritikem toho, v co se zvrtnul evropský integrační proces. Oproti tomu, jak vypadal v prvních dvou, třech desetiletích, kdy šlo skutečně o osvobození, likvidaci bariér na hranicích jednotlivých zemí, prostě liberalizační proces, tak potom, co se stalo začátkem 90. let, to byl zvrat v něco úplně jiného. To jsem od začátku cítil jako velikánský problém,“ zdůraznil Klaus.

Nyní, po patnácti letech členství v Unii, hodnotí jeho výhody a nevýhody přinejlepším jako vyrovnané. „Řekl bych tak fifty-fifty, jedna ku jedné. Nemyslím, že by to bylo velké vítězství. Vstupem do Evropské unie jsme také spoustu věcí ztratili,“ uvedl.

Aktuální zprávu Českého statistického úřadu, ze které vyplývá, že vstup do EU pomohl zahraničnímu obchodu, exprezident zpochybnil. ČSÚ uvádí, že se bilance zahraničního obchodu od vstupu do Unie v roce 2004 průběžně zlepšuje. Již v roce 2005 byl poprvé v plusu, od roku 2012 je saldo v přebytku každoročně. Podle Klause však není příčinou členství v EU.

„Jako ekonom musím říci, že to, že se obrátilo naše saldo zahraničního obchodu z deficitu do přebytku někdy kolem roku 2005, není vůbec zaviněno naším vstupem do Evropské unie. To pánové ze statistického úřadu bohužel neříkají. My jsme dokončili tranformaci, kde deficit zahraničního obchodu byl definičním prvkem. Nemohl být po pádu komunismu jiný,“ ujistil bývalý ministr financí, premiér a prezident.

Václav Klaus přitom odmítá, že by byl euroskeptikem. Takové označení považuje za zjednodušující nálepku. Zároveň však označuje nynějšího předsedu Evropské komise jako „soudruha Junckera“. Odmítl také Junckerova slova z rozhovoru pro Hospodářské noviny, deníky Sme a Rzeczpospolita a týdeník HVG, ve kterých se šéf komise vymezil proti evropskému federalismu. „Nevěřím, že je možné vytvořit Spojené státy evropské stejným způsobem, jako vznikly Spojené státy americké. EU nemůžete budovat proti vůli členských zemí,“ řekl Juncker listům.

Podle Klause je však Jean-Claude Juncker „fanatický Proevropan“ s tím, že jeho názory zná. „V počátcích, kdy jsem byl ministr financí, on byl ministr financí Lucemburska. My jsme se v té době často setkávali. (…) Někde jsme se setkali na dovolené, hodiny jsme spolu mluvili o těchto věcech,“ podotkl.

Vhodnou cestou pro Evropskou unii by byl návrat před Maastrichtskou smlouvu, míní Václav Klaus. „Povinnosti, které nám z EU plynou, jsou naprosto zbytečné. Kdyby EU zůstala na své předchozí úrovni, té úrovni, která nechtěla být jednotným, jednolitým státem – což je moment, který se změnil v maastrichtské smlouvě v roce 1992 – tak by měla Evropská unie daleko více přátel u nás i v dalších evropských zemích. Včetně mě,“ ujistil.

Odchodu Česka z Evropské unie by se bývalý prezident nebránil, ale také po něm nevolá – hlavně kvůli tomu, co by mu předcházelo, jak jasně ukázal brexit.

„To, jak brutálně zachází Evropská unie, Evropská komise s Velkou Británií – s mocným, velkým státem, který není malou zemičkou uprostřed Evropy obklopenou dalšími členy Evropské unie, ale která je ostrovem nedaleko Evropy s úplně jinou minulostí – myslím dává všem jasné sdělení, že pro malou zemičku typu České republiky je nerealistické pokusit se o brexit našeho typu. Proto si nemyslím, že je to něco, o co bychom měli usilovat,“ konstatoval Václav Klaus. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Děti z dětských domovů v Pardubickém kraji se učí žít mimo ústav

Loňská novela zákona o ústavní výchově otevřela dětem z dětských domovů cestu k tomu, aby vyrůstaly v podmínkách co nejbližších rodinnému životu. Kraje mají měnit stávající domovy na menší rodinné skupiny v bytech a domech. Pardubický region chce transformaci dokončit už na jaře, bude tak prvním v Česku, kde děti už nebudou žít v ústavech. Sto padesát dětí se nyní postupně učí žít v menších rodinných skupinách v domech a bytech, které vznikají proměnou stávajících domovů. Změna pro ně znamená nutnost naučit se starat o domácnost. Patří sem aktivity jako nákup, úklid a další. Ale i kraj se musel přizpůsobit, hlavně navýšit personál starající se o děti. Kraj pořídil první byty v roce 2018.
před 2 hhodinami

Porucha horkovodu připravila část Prahy 4 o dodávky tepla a teplé vody

Asi jedenáct tisíc domácností v Praze 4 je v úterý kvůli poruše horkovodu bez dodávek tepla a teplé vody. Výpadek se týká Michle, Krče, Pankráce, Nuslí a Podolí. Podle Pavla Maďara ze společnosti Pražské teplárenské se výpadek dotkl i škol a sociálních zařízení. Před 20. hodinou oznámil dokončení opravy horkovodu, dodávky tepla a teplé vody by se podle něj měly obnovit do středečního časného rána.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
00:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie dopadla další aktéry z podvodných call center na Ukrajině

Ukrajinští kriminalisté vydali do Česka muže a ženu zadržené v souvislosti s provozováním podvodných call center. Pardubičtí policisté je obvinili za podvod spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny. ČT to potvrdila pardubická krajská mluvčí Markéta Janovská. V případě odsouzení jim hrozí až deset let vězení. Muž měl navíc vykonávat v tuzemsku trest za dřívější trestnou činnost, žena bude stíhána vazebně. O případu podvodných call center informovala policie loni v srpnu.
před 5 hhodinami

Ministr zahraničí Macinka brzy navštíví Ukrajinu

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) brzy navštíví Ukrajinu. Uvedl to po telefonátu se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Ministři spolu podle Macinky hovořili o budoucí spolupráci i náladách části české veřejnosti vůči Ukrajincům v Česku. Shodli se na tom, že je jejich společným úkolem pracovat na tom, aby byly pozitivnější. V diskusi budou brzy pokračovat při Macinkově návštěvě Kyjeva, dodal český ministr.
před 5 hhodinami

Paracetamolem se loni otrávilo téměř tři sta lidí, nejvíc za poslední tři roky

Běžně dostupné léčivo proti bolestem a teplotě může při špatném dávkování způsobit vážné zdravotní potíže. Paracetamolem se loni v Česku otrávilo 299 lidí, což je nejvíc za poslední tři roky. Toxikologické informační středisko (TIS) zároveň řešilo rekordní počet konzultací. České televizi to sdělila vedoucí lékařka TIS Kateřina Kotíková.
před 5 hhodinami

Na žloutenku A zemřelo v loňském roce 36 lidí, o rok dříve dva

Žloutence A podlehlo v loňském roce 36 lidí, v roce 2024 byla úmrtí dvě. Nových případů onemocnění ale podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) přibývá v posledních týdnech pomaleji. V posledním celém loňském týdnu jich bylo 38, minulý týden 79. Statistiky podle odborníků ovlivnily vánoční svátky.
před 7 hhodinami
Načítání...