Do EU jsme vstoupit museli, nebyla alternativa, vzpomíná Václav Klaus. Ale teď by klidně odešel

Nahrávám video

Václav Klaus je známým kritikem Evropské unie, ale zároveň je také tím, kdo do ní Českou republiku přivedl. Jako premiér podával v roce 1996 přihlášku, jako prezident svým podpisem o osm let později vstup zpečetil. V Interview ČT24 připustil, že v 90. letech a na počátku nového století nebyla pro Česko jiná cesta. Zdůraznil však, že již tehdy se mu směřování EU nelíbilo.

Jako jeden z hlavních hybatelů byl Václav Klaus u toho, když Česká republika – následnický stát bývalého člena RVHP – pozvolna vplouvalo do Evropské unie. Postupně ale začal dávat najevo své výhrady, a když se v roce 2003 konalo referendum o vstupu, hlasoval proti, jak dnes přiznává. Je ale přesvědčen, že navzdory svým osobním výhradám jinou cestu pro Česko v té době neviděl.

„Nebyli jsme v luxusní situaci Švýcarska, které bylo dlouhodobě stabilní evropskou zemí a nereagovalo na pád komunismu. My jsme byli bohužel v situaci oslabené postkomunistické země snažící se vrátit do Evropy ve smyslu, aby se stalo normální evropskou zemí, kterou kdysi bývalo. Tyto procesy byly ruku v ruce. Já jsem z toho nemohl vyklouznout,“ řekl Václav Klaus.

Dodal, že výhrady má vůči EU od jejího vzniku v roce 1993, kdy na základě Maastrichtské smlouvy nahradila původní Evropské společenství. „Já jsem byl od prvopočátku kritikem toho, v co se zvrtnul evropský integrační proces. Oproti tomu, jak vypadal v prvních dvou, třech desetiletích, kdy šlo skutečně o osvobození, likvidaci bariér na hranicích jednotlivých zemí, prostě liberalizační proces, tak potom, co se stalo začátkem 90. let, to byl zvrat v něco úplně jiného. To jsem od začátku cítil jako velikánský problém,“ zdůraznil Klaus.

Nyní, po patnácti letech členství v Unii, hodnotí jeho výhody a nevýhody přinejlepším jako vyrovnané. „Řekl bych tak fifty-fifty, jedna ku jedné. Nemyslím, že by to bylo velké vítězství. Vstupem do Evropské unie jsme také spoustu věcí ztratili,“ uvedl.

Aktuální zprávu Českého statistického úřadu, ze které vyplývá, že vstup do EU pomohl zahraničnímu obchodu, exprezident zpochybnil. ČSÚ uvádí, že se bilance zahraničního obchodu od vstupu do Unie v roce 2004 průběžně zlepšuje. Již v roce 2005 byl poprvé v plusu, od roku 2012 je saldo v přebytku každoročně. Podle Klause však není příčinou členství v EU.

„Jako ekonom musím říci, že to, že se obrátilo naše saldo zahraničního obchodu z deficitu do přebytku někdy kolem roku 2005, není vůbec zaviněno naším vstupem do Evropské unie. To pánové ze statistického úřadu bohužel neříkají. My jsme dokončili tranformaci, kde deficit zahraničního obchodu byl definičním prvkem. Nemohl být po pádu komunismu jiný,“ ujistil bývalý ministr financí, premiér a prezident.

Václav Klaus přitom odmítá, že by byl euroskeptikem. Takové označení považuje za zjednodušující nálepku. Zároveň však označuje nynějšího předsedu Evropské komise jako „soudruha Junckera“. Odmítl také Junckerova slova z rozhovoru pro Hospodářské noviny, deníky Sme a Rzeczpospolita a týdeník HVG, ve kterých se šéf komise vymezil proti evropskému federalismu. „Nevěřím, že je možné vytvořit Spojené státy evropské stejným způsobem, jako vznikly Spojené státy americké. EU nemůžete budovat proti vůli členských zemí,“ řekl Juncker listům.

Podle Klause je však Jean-Claude Juncker „fanatický Proevropan“ s tím, že jeho názory zná. „V počátcích, kdy jsem byl ministr financí, on byl ministr financí Lucemburska. My jsme se v té době často setkávali. (…) Někde jsme se setkali na dovolené, hodiny jsme spolu mluvili o těchto věcech,“ podotkl.

Vhodnou cestou pro Evropskou unii by byl návrat před Maastrichtskou smlouvu, míní Václav Klaus. „Povinnosti, které nám z EU plynou, jsou naprosto zbytečné. Kdyby EU zůstala na své předchozí úrovni, té úrovni, která nechtěla být jednotným, jednolitým státem – což je moment, který se změnil v maastrichtské smlouvě v roce 1992 – tak by měla Evropská unie daleko více přátel u nás i v dalších evropských zemích. Včetně mě,“ ujistil.

Odchodu Česka z Evropské unie by se bývalý prezident nebránil, ale také po něm nevolá – hlavně kvůli tomu, co by mu předcházelo, jak jasně ukázal brexit.

„To, jak brutálně zachází Evropská unie, Evropská komise s Velkou Británií – s mocným, velkým státem, který není malou zemičkou uprostřed Evropy obklopenou dalšími členy Evropské unie, ale která je ostrovem nedaleko Evropy s úplně jinou minulostí – myslím dává všem jasné sdělení, že pro malou zemičku typu České republiky je nerealistické pokusit se o brexit našeho typu. Proto si nemyslím, že je to něco, o co bychom měli usilovat,“ konstatoval Václav Klaus. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obžalovaný Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar věnovaný ministerstvu

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v úterý a označil to za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následného prodeje v aukcích i uzavření dohod o narovnání s kupci. Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) nemá žádost o navrácení daru žádné právní následky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHrozí nám osud Řecka, bez reforem a daní to nepůjde, varuje Jurečka

Česku může hrozit řecký scénář, pokud nepřistoupí k zásadním strukturálním reformám a změnám v daňovém mixu, varuje v rozhovoru bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Státní výdaje podle něj rostou dvakrát rychleji než příjmy, řešení proto vidí nejen v úsporách státu, ale i v příjmové oblasti. Zmínil například vyšší zdanění nemovitostí, neřestí či změny ve výdajových paušálech. V debatě o rozpočtu zkritizoval navyšování rozpočtu resortů bez pozitivního vlivu na efektivitu. Jurečka se vyjádřil také k bezpečnosti, kdy po hybridním útoku v Německu varoval, že podobná hrozba se může opakovat i v Česku. Navzdory nízkým volebním preferencím lidovců pak odmítl případné sloučení s jinými stranami. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
před 9 hhodinami

Japonsko je pro nás klíčovým partnerem, řekl Macinka po jednání V4

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí států visegrádské čtyřky s japonským kolegou řekl, že Japonsko je pro střední Evropu klíčovým partnerem. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár uvedl, že středoevropské země z uskupení visegrádská čtyřka (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) chtějí prohloubit spolupráci s Japonskem ve vědě či v oblasti umělé inteligence.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
před 11 hhodinami

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.