Radnice by měly mít možnost zlikvidovat černou skládku i na soukromém pozemku. Navrhuje to ministerstvo životního prostředí. Lidé se totiž o své okolí čím dál víc zajímají: roste počet podnětů na výskyt černé skládky i zájem o akce, jako je Ukliďme Česko.
Podle nového návrhu ministerstva životního prostředí by obce mohly vlastníkovi pozemku určit lhůtu, dokdy musí černou skládku odstranit nebo alespoň zabránit dalšímu rozšiřování. Pokud to neudělá, nelegální odpad může nechat zlikvidovat sama obec.
„Je důležité, že se obec může pohybovat po cizím pozemku, respektive po pozemku konkrétního vlastníka,“ zdůraznil ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart.
Obce připravované řešení vítají. Ještě víc by ale ocenily peníze. „Potřebujeme mít nějakou záruku, že když to odstranění vezme na sebe stát, tak to na sebe vezme i se zaplacením,“ věří primátor Kladna Dan Jiránek (ODS).
Kladno trápí pneumatiky i dehet
Právě Kladno se s odpadem opakovaně potýkalo. V areálu bývalé Poldovky bojovali v letech 2011 i 2018 hasiči s požárem skládky pneumatik. „Je to zhruba pětadvacet let, co se v Poldovce našlo obrovské množství pneumatik. A byl obrovský problém finanční i faktický, co s nimi dělat. Byly tam soudní spory, majitelé se snažili toho problému zbavit,“ popisuje primátor Jiránek.
O rozlehlý areál se nakonec začala starat nová firma. „Odstraňovali bychom to v pozdější fázi rozvoje území, ale po dohodě s městem jsme to udělali dříve. Přišlo nás to asi na milion korun,“ uvedl jednatel firmy Fer Consult Pavel Pravda.
To ale není jediný problém areálu: nachází se tam i jezírka plná dehtu. „Objevilo se to tady při výrobě koksárenského plynu, při tom vznikal dehet a naši předci ho nelikvidovali, jen vylévali,“ dodal Pravda. O pomoc žádá firma ministerstvo životního prostředí, sanace totiž potrvá roky.
Nebezpečný odpad v Bohumíně a na Frýdecko-Místecku
Problém s odstraňováním odpadu měli i v Bohumíně a Starém Městě u Frýdku-Místku. Polská firma tam navezla barely plné nebezpečných chemikálií. Mezinárodní policejní tým kvůli tomu zatkl před týdnem šestnáct lidí.
Mezitím se do likvidace nebezpečné skládky pustili odborníci, náklady hradí frýdecko-místecký magistrát. Majitel bývalé autodopravny v Bohumíně, kde náklad skončil, na likvidaci 150 tun nebezpečného odpadu nemá údajně peníze a na kameru se odmítl vyjádřit.
„Vlastnictví zavazuje. A jestli si někdo nechá navézt do svého vlastního skladu materiál a inkasuje za to nájem, tak je za ten materiál zodpovědný. Rozhodně to nebudou platit naši občané,“ prohlásil starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).
Upozornit na černou skládku nebo poškozené stojany lze i SMS zprávou
S likvidací černých skládek pomáhá už jen to, že se o nich obce dozví. Stále častěji využívají lidé ke zkontaktování úřadů moderní technologie: loni už podali přes SMS zprávy víc než deset tisíc podnětů. „Lidé začínají být aktivní, nejsou lhostejní vůči prostředí,“ pochvaluje si zakladatel Mobilního rozhlasu Ondřej Švrček.
Podněty se týkají třeba skládek, autovraků nebo třeba poškozeného osvětlení. „Zájem je největší teď na jaře, to máme nejvíc podnětů. V průměru to jsou tři podněty denně,“ potvrzuje radní Prahy 7 pro veřejný prostor a životní prostředí Jiří Knitl (PS). Městská čtvrť díky upozornění řeší třeba spadlou značku nebo poškozený stojan na kola.
Moderní technologie využívají pro komunikaci s lidmi zhruba dvě tisícovky obcí. Například v Kolíně už radnice dostala zhruba 3,5 tisíce podnětů a občané tam mohou přes internet hlasovat i o architektonických soutěžích, třeba o té na podobu místního parku.
„Vidíme obrovský dopad zapojení lidí v obcích. Mají chuť řešit problémy. Není to jen o tom nahlásit nepořádek, ale mohou na jeho odstranění s obcí spolupracovat,“ potvrzuje ředitel Asociace moderně komunikujících občanů a starostů František Brož.
Česko uklízelo 65 tisíc dobrovolníků
Takzvanou chytrou komunikaci využili i dobrovolníci při celorepublikové akci Ukliďme Česko. O uplynulém víkendu se do úklidu zapojilo přes 65 tisíc dobrovolníků napříč republikou. Nejvíc z nich – 971 lidí – čistilo řeku Ohři na břehu i ve vodě. Celkem lidé o víkendu uklidili na více než dvou tisících místech na 1120 tun odpadů. Výraznou část z nich tvořily pneumatiky, kterých lidé nasbírali celkem 16 500.
V přírodě se přitom pneumatiky budou rozkládat až do 25. století, tedy zhruba 400 let. PET lahve nebo dětské pleny se rozkládají o padesát let déle. Nejhorší je ale polystyren, vědci odhadují, že než z přírody zmizí, uběhnou i desítky tisíc let.
