Velitel NATO v Evropě: ČR má solidní plán, jak zvýšit výdaje na obranu

Česká republika patří mezi evropské země, které mají jasný plán, jak navýšit obranné výdaje a dosáhnout na alianční závazek ve výši dvou procent HDP. Při návštěvě v Praze to uvedl vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Curtis Scaparrotti. Náčelník generálního štábu Aleš Opata prý nemá pochyby, že čeští politici splní své deklarace a rozpočet na obranu dosáhne požadované výše dvou procent HDP v roce 2024. Armáda podle něj nebude mít problém peníze využít.

Scaparrotti se v Praze zúčastnil konference náčelníků generálních štábů a vrchních praporčíků. Ve čtvrtek odpoledne se také setkal s premiérem Andrejem Babišem (ANO) či ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO). „Musím říci, že jsem velice potěšen tím, jak robustní má Česká republika plány pro modernizaci. Konvenují také plánům NATO a vyhovují bilaterální spolupráci mezi ČR a USA,“ uvedl Scaparroti.

Aleš Opata nepochybuje o tom, že závazek dosáhnout dvouprocentního podílu výdajů na obranu na HDP Česko v roce 2024 splní. „Rozhodnutí vlády a Parlamentu ČR, včetně politické podpory průřezově všemi politickými stranami, bylo jasně deklarováno do roku 2024, bylo to deklarováno i zahraničním partnerům,“ uvedl Opata.

To ovšem znamená, že bude muset Česko své armádní výdaje v příštích pěti letech zdvojnásobit – až na 136 miliard v roce 2024. ČT to spočítala na základě nejnovějších dat ministerstva financí. Letos plánuje stát na obranu vydat necelých 67 miliard, příští rok se má částka zvýšit o dalších devět miliard.

Výdaje na obranu ČR
Zdroj: ČT24

I díky rekordnímu růstu výdajů bude mít armáda dost peněz na dosud největší armádní zakázku v české historii – 210 bojových vozidel pěchoty téměř za 52 miliard. V plánu má armáda i další nákupy, třeba 12 víceúčelových vrtulníků. Navíc plánuje armáda během pěti let nabrat 5 tisíc nových vojáků. 

Podle Opaty tak nebude problém použít všechny peníze pro armádu „Bude to proces dlouhodobý, v současnosti se soustředíme na hlavní nedostatky, které má armáda zejména na úrovni pozemních sil,“ dodal. Připomněl, že v té době už bude rozpracována řada projektů, které se budou splácet.

Andrej Babiš na Twitteru uvedl, že Scaparrotti při jejich čtvrtečním setkání ocenil akceschopnost české armády. „A dobře mířené investice do její modernizace. Řešili jsme i Sýrii. Musí se zapojit Rada bezpečnosti OSN, stejně jako USA a EU by tu měla hrát větší roli,“ napsal Babiš.

Scaparrotti: Na Evropu stále dopadají transregionální hrozby

Scaparrotti byl v Praze u příležitosti konference náčelníků generálních štábů a vrchních praporčíků ČR, Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska a velitelů Národních gard amerických států Texas, Nebraska, Illinois, Ohio, Alabama, Indiana, Minnesota, Colorado, Tennessee.

3 minuty
Armáda plánuje nákupy za desítky miliard, vedle toho i masivní nábor nováčků
Zdroj: ČT24

Scaparrotti konferenci ocenil, diskuse se podle něj týkala komplexně evropského bezpečnostního prostředí. „Na Evropu stále dopadají transregionální hrozby a agresivní kroky Ruska na Ukrajině, a proto nám takováto setkání umožňují společně pracovat a vytvářet strategie pro posilování regionální bezpečnosti,“ uvedl Scaparrotti.

Účastníci konference podle Opaty potvrdili, že spolupráci budou v mnoha směrech dál rozvíjet. „Čelíme společným hrozbám. Nejúčinnější formou spolupráce a společné aktivity je společná příprava. Pochopitelně byla směřována i do výcviku, společných cvičení,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...