Reportáž: Hluk ruší spánek Čechů
Poškození sluchu hlukem se dá při velké míře zjednodušení rozdělit na dvě kategorie. První z nich představuje jednorázové působení zvuku o vysoké intenzitě, který působí krátkodobě a podle otorhinolaryngologa z motolské nemocnice Jana Boučka ničí struktury vnitřního ucha.
Příkladem tohoto silného dopadu může být například výstřel z pistole, potažmo hluk vydaný ranou, který v lidském uchu poškodí vláskové buňky. „Po působení hladiny, která přesahuje sto decibelů, prakticky nevratně odumřou,“ podotýká Josef Syka z Ústavu experimentální neurologie Akademie věd. V případě hladiny hluku nad 120 decibelů pak lékaři hovoří o hrozbě akutního akustického traumatu.
Druhým typem je dlouhodobé působení hluku – toho velkého, který je typický například ve stavebnictví nebo v průmyslu, i toho nižšího. „Efekt se objeví až v pozdějším věku, třeba za několik let, kdy tito lidé mají obrovské potíže s tím, že špatně rozumějí řeči, pokud je v nějakém hlukovém pozadí,“ popisuje lékař Syka dopady dlouhodobého pobytu v hlučném prostředí.
Hluk navíc může poškozovat kvalitu spánku, kardiovaskulární systém nebo schopnost učení u dětí. „I na EEG bylo zjištěno, že dochází k poruchám spánku, i když si to člověk neuvědomuje. Dochází i ke zvýšení tlaku,“ doplňuje ORL specialistka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice Lucie Rathová.
Nechtěná zvuková kulisa
Aktuální šetření ministerstva zdravotnictví přitom ukazuje, že jsou právě dlouhodobému působení nadměrného hluku vystaveny statisíce Čechů, a to i ve spánku. Vyplývá to aspoň z hlukové mapy (s hodnotami za rok 2017), kterou resort zveřejnil v minulém týdnu.
Podle ministerských údajů spí v nadměrném hluku devět z deseti obyvatel Brna, Plzně, Prahy, Olomouce, Ostravy, Teplic i Ústí nad Labem. Například na ostravských Svinovských mostech pak hodnoty přes den přesahují sedmdesát decibelů, v pražské Legerově ulici jde i o pětasedmdesát decibelů.
Pro srovnání: hladina hluku ve velmi klidném pokoji se pohybuje mezi dvaceti a třiceti decibely, domácí elektronika v pokoji dosahuje až šedesáti decibelů, osobní auto v městském provozu hlučí na hladině mezi sedmdesáti a osmdesáti decibely. Hluk rockového koncertu se pohybuje mezi 100 a kritickou hranicí 120 decibelů.
Hlukové mapy nyní mají pomoct s určením zón, kde je hluk tak intenzivní, že je zde třeba přikročit k opatřením. „Mezi nejčastější opatření patří obchvaty nebo hlukové stěny,“ dodává mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Právě jeho resort – spolu s kraji – má realizaci protihlukových opatření na starosti a podle ministerstva s nimi musí dnes už de facto každá dopravní stavba počítat.
