Dědička advokáta Altnera chce promluvit ke sjezdu ČSSD. Není k tomu důvod, vzkázal Hamáček

Veronika Altnerová, která je dědičkou zesnulého advokáta Zdeňka Altnera, chce vystoupit na březnovém sjezdu ČSSD. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček jí však vzkázal, že k tomu nevidí důvod. Altner se se stranou dlouhodobě přel o peníze, soud mu přiznal přes 300 milionů korun, v současnosti je ale spor u Nejvyššího soudu, který rozhoduje o dovolání ČSSD.

Veronika Altnerová zaslala ve středu předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi dopis, kterým ho požádala o možnost vystoupit na stranickém sjezdu, který proběhne 1. a 2. března v Hradci Králové. „Jsem (…) toho mínění, že aktuální možnost vystoupit před vrcholným orgánem Vaší strany umožní prezentovat před členskou základnou náš postoj k věci,“ napsala Altnerová jménem svým i dalšího dědice po Zdeňku Altnerovi, svého bratra Patrika.

Žádost Veroniky Altnerové, aby mohla promluvit ke sjezdovým delegátům, zřejmě nedojde naplnění. „S Veronikou a Patrikem Altnerovými jsem se sešel 29. listopadu 2018 a o celé záležitosti jsme jednali. Rozešli jsme se s tím, že obě strany vidí jako jedinou možnost řešení sporu vyčkat na rozsudek Nejvyššího soudu. Proto nevidím důvod, aby dědicové JUDr. Altnera vystupovali na sjezdu ČSSD,“ reagoval Jan Hamáček.

Advokát Altnerových Václav Veselý naznačil, že by mohli slevit ze svých požadavků, pokud by strana vystoupení umožnila. „Sociální demokracie je nám povinna platit deset procent dlužné částky per anum. V této věci je prostor, že bychom jim prominuli zbývající část,“ uvedl.

Nejvyšší soud čekal na výsledek dědického řízení

Děti zesnulého advokáta Veronika a Patrik Altnerovi budou u Nejvyššího soudu zastupovat dědice. Vyplynulo to z dědického řízení u Okresního soudu pro Prahu-východ, který rozhodoval také o nakládání s jměním nezletilých, konkrétně Altnerových vnoučat, za které rodiče uzavřeli dohodu s ostatními dědici. Nejvyšší soud dosud o dovolání ČSSD nerozhodoval, protože čekal na výsledek dědického řízení.

„Sdělení od paní notářky o určení okruhu dědiců jsme obdrželi teprve 25. ledna 2019. Vzhledem k tomu, že na tomto závisel náš okruh účastníků řízení, tak jsme ohledně tohoto sdělení paní notářku urgovali již od listopadu 2016,“ uvedl ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu Aleš Pavel. Očekává, že nyní již padne rozhodnutí během několika měsíců.

Altnerovi dědicové pokračují ve sporu s politickou stranou, který má kořeny v 90. letech, kdy advokát zastupoval ČSSD ve sporu o Lidový dům. Loni v říjnu Altnerovi sociální demokracii vyzvali, aby stáhla dovolání, které podala k Nejvyššímu soudu, a pak do čtyř měsíců zaplatila 338 milionů korun, které Zdeňku Altnerovi přiznal Městský soud v Praze. ČSSD to odmítla.

Altnerovi naopak odmítli její nabídku na mimosoudní vyrovnání. Český rozhlas uvedl, že strana nabízela 180 milionů, podle Patrika Altnera šlo ale o nižší částku.

18,5 milionu odměna a přes 300 milionů penále

Zdeněk Altner u soudu žádal, aby mu sociální demokracie zaplatila za jeho advokátní služby – stranu zastupoval v letech 1997 až 2000, když se soudila o Lidový dům. Spor byl úspěšný, Altnerovi tak podle smlouvy náležela odměna ve výši deseti procent z hodnoty Lidového domu. ČSSD mu zaplatila 17 milionů, což byla třetina částky, kterou byla ochotna zaplatit; zbytek dala do soudní úschovy, protože si je nárokovali ještě další dva právníci. Altner se však domníval, že má nárok na vyšší částku a tehdejší vládní stranu zažaloval.

Pravomocný rozsudek padl v roce 2016, tehdy městský soud přiznal Altnerovi 18,5 milionu korun jako další část odměny a přes 300 milionů jako penále z prodlení. V důsledku jde o necelých 338 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...