Inspekce zkoumá Mynářův nepovolený rybník, ze kterého načerno zasněžuje sjezdovku

Nahrávám video
Reportéři ČT: Inspekce zkoumá Mynářův nepovolený rybník, ze kterého načerno zasněžuje sjezdovku
Zdroj: ČT24

Kancléř Vratislav Mynář si před lety vybudoval u svého lyžařského areálu v Osvětimanech vodní nádrž. Rybník ani po třinácti letech nezískal stavební povolení. Úředníci v Uherském Hradišti teď řeší, jestli černou stavbu zpětně povolí. Mynářův areál ale vodu z rybníka využívá i k zasněžování sjezdovky, na to však podle úřadu nemá povolení. Kvůli tomu do Osvětiman dorazili kontroloři České inspekce životního prostředí. Kauzu sledovali Reportéři ČT Vojtěch Srnka a Adéla Paclíková.

Do lyžařského areálu hradního kancléře Vratislava Mynáře dorazila nečekaná kontrola. Pracovníci České inspekce životního prostředí zjišťovali, jestli má kancléř potřebná razítka k odběru vody pro zasněžování své sjezdovky.

„Česká inspekce 15. ledna provedla neohlášenou kontrolu tohoto areálu,“ uvedl ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss.

Kancléř Mynář totiž v Osvětimanech vybudoval u svého lyžařského areálu vodní nádrž, ovšem bez potřebných povolení. Rybník přitom podle místních využívá také k zasněžování sjezdovky.

„Vodní nádrž v Osvětimanech je černá stavba,“ říká Jan Pášma, mluvčí úřadu v Uherském Hradišti, jenž by mohl kancléři stavbu rybníka povolit.

To, že nemá stavební povolení, vysvětluje kancléř tím, že povolování staveb v Česku je velmi zdlouhavé. „Já musím konstatovat, že k dnešnímu dni bohužel, byť jsme několikrát požádali o dodatečné stavební povolení, tak z důvodu úmrtí několika majitelů pozemků se nám nepodařilo dotáhnout veškerá dědická řízení,“ hájí se Mynář.

Jenže jak potvrdil městský úřad v Uherském Hradišti, Mynář a jeho firma O.L.G.A. si o stavební povolení vůbec nepožádali. „Žádost o vydání stavebního povolení na stavbu nádrže, respektive rybníka nebyla na zdejší vodoprávní úřad nikdy doručena,“ uvedl Pášma.

Úřad se o černé stavbě dozvěděl až v roce 2015. Následně Mynářova firma požádala o dodatečné stavební povolení. Řízení o něm není dodnes ukončené.

Nicméně tím, že kancléř Vratislav Mynář nemá povolení na rybník, nemá ani povolení na to, aby z něj odebíral vodu k zasněžování. „Do současnosti nebylo provozovateli sjezdovek vydáno povolení k odběru vody podle vodního zákona,“ říká Pášma.

A právě kvůli potřebným povolením přitom kontroloři České inspekce životního prostředí do Mynářova osvětimanského areálu dorazili. „Zdokumentovali jsme stav toho areálu a požádali jsme příslušné odpovědné osoby, aby předložily příslušná povolení,“ popsal postup inspekce její ředitel Erik Geuss.

Pokud nebude mít kancléř vše v pořádku, může dostat i pokutu. „Obecně, podle vodního zákona v platném znění, je maximální výše sankce pět milionů korun,“ dodává Geuss.

Souhlas od Lesů ČR nestačí

Mynář tvrdí, že povolení na zasněžování má. „Máme souhlas s čerpáním vody od správce toku,“ říká kancléř.

Správcem toku, který napájí Mynářův rybník, je státní firma Lesy ČR. Podle její mluvčí Evy Jouklové však jejich souhlas ani zdaleka nestačí. Povolení může vydat pouze městský úřad v Uherském Hradišti – tam si podle úřadu lyžařský areál o souhlas s odebíráním vody k zasněžování požádal až na konci letošního ledna. Tedy nedlouho po návštěvě kontrolorů z inspekce.

Případná pokuta za nelegální zasněžování sjezdovky však není jedinou, která může kancléři Mynářovi hrozit. Podobně to je se samotným rybníkem, který si načerno postavil. „Hrozí sankce až do milionu korun, pokud se jedná o zastavitelné území,“ vysvětluje expert na stavební právo Jan Lehký.

A ještě vyšší pokuta by mohla kancléři Mynářovi hrozit za to, že rybník postavil na pozemku chráněném v rámci takzvaného zemědělského půdního fondu. „Ten, kdo zřídí stavby na pozemcích, které jsou vedeny v zemědělském půdním fondu, aniž by získal souhlas s odnětím, se dopouští přestupku,“ říká Lehký s tím, že soukromníkovi za to může hrozit pokuta až do výše jednoho milionu korun a podnikateli či firmě do výše deseti milionů.

I kdyby kancléř postavil rybník legálně, voda v něm je veřejná. A musí mít proto povolení, aby z něj čerpal vodu a s ní zasněžoval. „Brát vodu na úkor druhých, to nejde,“ podotkl ředitel České inspekce životního prostředí Geuss.

Lidé z domu u rybníka tvrdí: Praskají nám stěny

Mynářův rybník se stal také předmětem stížností obyvatel domku, jenž stojí na jeho okraji. „Původně nám začal praskat strop ve sklepě a od toho kachličky v koupelně nad tím. Poté se začaly objevovat praskliny také na stěnách v dalších místnostech,“ říká Vladislava Valová, která si s rodinou před lety zrekonstruovala dům, před nímž si kancléř Mynář rybník vybudoval. Valová přičítá problémy se svým domkem právě kancléřově nádrži.

Mynář však odmítá, že by praskající zdi u Valové měly s rybníkem cokoli společného. Nechal si prý kvůli tomuto sporu zpracovat znalecký posudek. „Jasně tvrdí, že k negativním vlivům ze strany vodní nádrže v žádném případě nedochází,“ říká Mynář s tím, že odborný projektant rybníku tvrdí to samé.

Posudky si ale nechala zpracovat také rodina Vladislavy Valové. „Znalci, které jsme tady měli, se shodli, že to je působením rybníku, kvůli kterému nám čelní strana našeho domu ujíždí,“ popisuje Valová a tvrdí, že za několik let jim může dům spadnout.

Dotace šly na ubytovnu, nakonec je z ní Mynářův penzion

K tomu, aby kancléř vůbec své podnikání v Osvětimanech rozjel, mu pomohly desetimilionové dotace. Většinu z nich získal tamní sportovní spolek Chřibák, který před dvanácti lety založil sám Mynář a později v něm také působil.

Už v roce 2006 poslanci spolku přidělili dvě dotace v celkové výši 26 milionů korun. Za ně spolek postavil několik hřišť. Některá z nich, včetně tenisových kurtů, dnes jako součást svého areálu nabízí Mynářova soukromá firma. Kromě toho spolek dostal od státu peníze na ubytovnu pro sportovce, kterou však nedostavěl. Hrubou stavbu po vyčerpání dotace převzala opět Mynářova soukromá firma a provozuje tam penzion i s wellness centrem.

„Problematický je už fakt, že veřejné peníze byly utraceny na dostavbu nějaké ubytovny, která ale zůstala na půli cesty, to znamená, že nebyly naplněny cíle projektu. A ten projekt je pak přebrán někým, kdo z toho má osobní užitek, o to horší je, že i v tu dobu byl kancléř zastupitelem Osvětiman – tedy politicky činný,“ kritizoval postup analytik Transparency International Milan Eibl.

Otázce, kolik do penzionu investoval, se Mynář vyhnul, když poslal pouze předtočené video.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Školy hledají kvůli drahým lyžařským kurzům alternativy

Náklady na lyžařské kurzy pro děti se zvyšují. Většina škol, které ČT oslovila, se je snaží ve vzdělávacích programech udržet. Dětem ze znevýhodněných rodin nabízejí úlevy. Část škol už ale tradiční aktivitu radši nahrazuje levnějšími pobyty. Někde vyměnili sjezdovky za běžky, jinde volí raději kola nebo turistiku.
před 27 mminutami

Mužů na otcovské dovolené loni ubylo

Na placenou dvoutýdenní otcovskou dovolenou po narození dítěte loni nastoupilo méně mužů než v roce 2024. Tuto možnost loni podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) využilo 36 500 otců, o tři tisíce méně než předloni. Počet výplat otcovské klesá už od roku 2022, kdy jich bylo nejvíce – téměř padesát tisíc. Jednou z příčin je podle odborníků menší porodnost, důvodem ale můžou být i omezené rodinné finance během otcovské.
před 2 hhodinami

Rekvalifikační kurzy by si mohli řídit sami zaměstnavatelé, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o změně systému rekvalifikací. V souvislosti s koncem těžby černého uhlí na Karvinsku o tom mluvil ministr Aleš Juchelka (ANO). Zaměstnavatelé by nově nemuseli školit lidi přes Úřad práce, ale dělali by to se státní podporou sami.
před 4 hhodinami

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel bude vypovídat na policii kvůli Macinkovým zprávám

Prezident Petr Pavel by měl jít příští týden podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), řekl Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel zveřejnil koncem ledna, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident vidí v jejich obsahu znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka označil své zprávy za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
před 13 hhodinami

Lidské životy jsou důležitější než olympiáda s ruskou účastí, míní Hašek

„Samozřejmě, že ruské sportovce asi musí moc mrzet, že nemůžou nastupovat v takové soutěži, jako jsou olympijské hry,“ míní bývalý hokejový reprezentant a olympijský vítěz Dominik Hašek. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou dodal, že je mu líto těch, kteří nepodporují ruskou agresi proti Ukrajině, a přesto se nemůžou kvůli zákazu zúčastnit probíhající zimní olympiády v Miláně a Cortině. Dokud ale Rusko vede imperialistickou válku na Ukrajině, jsou podle něj ruští sportovci její nejlepší reklamou. Hašek míní, že lidský život stojí výše než kvalita her s případnou ruskou účastí. Zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců se také nemůže zúčastnit, protože už kvůli válce nežijí. Vyslovil se také pro co nejrychlejší ukončení války.
před 14 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
před 15 hhodinami
Načítání...