Ministerstvo školství nemá podléhat tlakům, které by na něj mohly vyvíjet tajné služby. Takové usnesení přijal školský výbor Poslanecké sněmovny po debatě o poznámce ve výroční zprávě BIS, která se týkala výuky dějepisu. Předseda výboru Václav Klaus (ODS) řekl v Událostech, komentářích, že se kontrarozvědka v prvé řadě k výuce vůbec neměla vyjadřovat.
Školství nesmí být pod vlivem tajné služby, zdůraznili poslanci. Klause zlobí, že se BIS zabývala výukou
22 minut
Události, komentáře: Výklad dějin a možné ideologické zabarvení
Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2017 napsala, že „moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury“. Podle předsedy sněmovního školského výboru Václava Klause vzbudila tato poznámka „silné emoce, vzbudila mediální zájem, řada poslanců na to upozorňovala“.
Výbor na svém středečním zasedání vyzval ministerstvo školství, aby nepodléhalo případným tlakům tajných služeb. Usnesení poslanci schválili, i když je ministr školství Robert Plaga (ANO) ujistil, že BIS nemá na výuku žádný vliv.
Klaus: BIS nemá do osnov co kecat
Podle Václava Klause je však zásadní, že se kontrarozvědka výukou v českých školách vůbec zabývá. „Pro mě je to stejná informace se stejnou informační hodnotou, jako by někdo řekl, že je výuka matematiky pronigerijská, a za druhé si myslím, že tajné služby nemají – s prominutím – co kecat do osnov a učebního procesu,“ řekl. Za přijatelné vyjádření BIS ke školství by považoval pouze situaci, kdy by zjistila, „že ústřední školní inspektor je agent čínské tajné služby“.
Člen sněmovního školského výboru a předseda STAN Petr Gazdík se však ke zprávě BIS staví více zdrženlivě. Ani jemu se ale poznámka o „sovětské verzi moderních dějin“ nelíbí. „Je to nešťastně formulované,“ poznamenal.
Za nešťastnou ovšem formulaci prohlásil i ředitel BIS Michal Koudelka. S ním se kvůli obsahu výroční zprávy sešel ministr Plaga, což také neprošlo bez povšimnutí. Plaga však odmítl, že by to byl důkaz vlivu tajné služby na školství. „Je povinností člena vlády, pokud je něco ve zprávě BIS, se na to informovat. Beru to jako povinnost člena vlády a tu jsem splnil,“ zdůraznil. Naznačil přitom, že ke Koudelkovi nebyl zcela vlídný. „Nebudu se pouštět do laciných věcí, jako že jsem řediteli BIS něco vytkl. Ale řeknu, že za sebe považuji tu poznámku za velmi nešťastnou,“ dodal Robert Plaga.
Učí se dějiny dobře? Na moderní historii není čas
Ruku v ruce s debatou o poznámce BIS k výuce moderních dějin ovšem jde i debata o tom, jak se historie ve školách vlastně opravdu učí. Z výzkumu České školní inspekce z roku 2016, na který se ostatně odvolával i Michal Koudelka, vyplývá, že výuka dějepisu nejčastěji končí 90. léty 20. století, jen necelých 15 procent středoškolských kantorů a necelá desetina učitelů na základních školách dospěli až do současnosti.
Petr Gazdík přitom považuje za problém to, co z průzkumu vyplývá spíše mezi řádky – tedy že se na moderní dějiny dostane až na závěr, v posledním ročníku, kdy žáci často myslí spíše již na další studium. „Co je problém ve výuce moderních dějin, je, že se to učí až na konci,“ podotkl. Připustil však, že někteří učitelé „jsou vlastně rádi“, když se na některé nedávná témata nakonec nedostane.
Václav Klaus dokonce zapochyboval o tom, jak daleko by měl dějepis zasahovat. „Je tam hranice, kdy je to historie a kdy je to něco živého, co znají rodiče žáků, mají na to různé názory,“ míní.
Ministr chce změnit rámcové plány
Ministr školství je však znepokojen tím, že „je velké procento studentů, kteří nevědí, co se stalo v roce 1918, 1938, 1948, 1968, 1989“. I proto chce připravit změnu rámcových vzdělávacích programů. „Netýká se to pouze dějepisu a občanské výchovy, týká se to všech ostatních záležitostí. (…) Je nutné, abychom se na to podívali optikou toho, co bude potřebovat člověk, který bude ze vzdělávací soustavy vycházet v roce 2030. Od toho se musí odvíjet to, co je v rámcových vzdělávacích tématech,“ shrnul.
Předsedovi školského výboru se ale nelíbí, že by do náplně výuky měl mluvit Národní ústav pro vzdělávání. Ten by podle Plagy měl být garantem změn vzdělávacích programů. Václav Klaus se však netají tím, že není příznivcem současné podoby zmíněného ústavu.
„Byla doba, kdy na ministerstvu seděl didaktik, odborník na dějepis, na zeměpis a tak dále. Byli to úředníci, kteří tam byli léta a měli v gesci také učební doložky k učebnicím. Nyní to přechází na Národní ústav pro vzdělávání, který má velké personální problémy, je to často napojeno na různé neziskové organizace, které nejsou politicky neutrální, a já se toho obávám,“ řekl Klaus.
To však ministr odmítl. „Doložky stále dává ministerstvo. Jsou tam stále externí posudky a NÚV je přímo řízená organizace ministerstvem školství,“ upozornil.
Dění kolem zprávy BIS může mít na Plagův záměr změnit učební plány zásadní dopad. V době, kdy vrcholilo, kritizoval ministra prezident Miloš Zeman a Lidové noviny spekulovaly o možné výměně ministra školství. Roberta Plagy se ale zastaly školské organizace, odbory i rektoři vysokých škol a premiér Andrej Babiš (ANO) záměr odvolat Plagu nepotvrdil.
