Vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska budou střežit čtyři měsíce od letošního září české gripeny. Pět nadzvukových stíhaček bude doprovázet zhruba stovka vojáků, kromě pilotů taky pozemní personál. Chystají se už v těchto dnech.
Místo Islandu návrat do Pobaltí. České stíhačky tam budou dělat takzvaný air policing, tedy jistit bezpečnost vzdušného prostoru. Budou mít s sebou standardní výzbroj. „Tou budou i protivzdušné rakety, kanónová výzbroj, výmětnice klamných cílů, které slouží na upozornění letounů v noci,“ nastínil velitel českého úkolového uskupení Baltic Air policing 2019 Pavel Pavlík.
Zbraně ale můžou použít jenom v krajním případě. „Platí stejná pravidla jako u nás, máme zbraně k použití v podstatě jenom na sebeobranu,“ vysvětlil Pavlík, který už v Pobaltí létal jako řadový pilot v roce 2012.
Pro některé to ale bude první zahraniční operace. „Musíme mít v první řadě speciální vybavení, jedná se hlavně o suchý neopren, v případě katapultáže, abychom byli schopní přežít ve studené mořské vodě nějakou dobu,“ nastínil český nováček za kokpitem gripenu v Pobaltí, který s těmito bojovými letouny létá teprve rok.
Na akce v extrémních klimatických podmínkách i nad mořem na severu Evropy jsou letadla připravená. „Mají veškeré nástřiky proti korozi a jsou připravena na tyto extrémní podmínky, počasí by pro nás nemělo být problém,“ řekl hlavní inženýr a náčelník logistiky.
České gripeny tentokrát nebudou mít základnu v litevském městě Šiaulai, tentokrát se přesunou do Estonska na vojenské letiště Amari. Navíc vůbec poprvé na zahraniční misi využijí české stíhačky i laserové kontejnery. Slouží k rozpoznání letadel na velké vzdálenosti a za tmy. „I za nočních podmínek jsme schopni identifikovat letoun, jaký je typ, pokud má nějakou výzbroj, tak jsme schopni určit i to,“ řekl Pavlík.
V zahraničních operacích české armády bude letos sloužit zhruba o sto vojáků víc než loni. V roce 2020 to pak má být podobné jako v roce 2018. Armáda za mise zaplatí každý rok přes dvě miliardy korun. Posílily jednotky hlavně v Afghánistánu a v Mali.
„V Afghánistánu jsme navýšili o jednotku podpory a vlivu, to je zhruba 90 lidí v provincii Herát a Lógra, v Mali jsme posíli taky ochranou jednotku v Koulikoro training center a tam se jedná zhruba o 75 lidí,“ uvedl ředitel Společného operačního centra ministerstva obrany Jiří Verner.
Kromě plánované mise nadzvukových stíhaček má česká armáda v Pobaltí i pozemní mechanizovanou jednotku, ta je součástí takzvané Posílené předsunuté přítomnosti zemí Severoatlantické aliance.
