Šefčovič kývl na nabídku Ficova Smeru. Bude kandidovat na slovenského prezidenta

Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič bude kandidovat na slovenského prezidenta. Oznámil to na tiskové konferenci v Bratislavě. Přijal tak nabídku nejsilnější vládní strany Smer-sociální demokracie (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Podle bookmakerů patří Šefčovič k favoritům voleb.

Video Studio ČT24
video

Mathé: Je otázka, zda Šefčovič kandiduje s podporou Smeru, nebo za Smer

Dvaapadesátiletý Šefčovič je členem Evropské komise od roku 2009. V současnosti je zodpovědný za oblast energetiky. Předtím absolvent Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů působil ve slovenské diplomacii i na vedoucích postech na ministerstvu zahraničních věcí.

„Negativem pro Šefčoviče může být, že dlouho působil v zahraničí, a není tedy na Slovensku příliš znám. Jeho kampaň proto bude muset být poměrně masivní.“

Lukáš Mathé

zpravodaj ČT na Slovensku

Šefčovič: Potřebujeme společenský smír

V projevu před novináři Šefčovič zdůraznil potřebu pevného ukotvení země v jádru Evropské unie a odmítl hlasy, které proevropské směřování země zpochybňují. Vyslovil se rovněž pro nastolení smíru ve společnosti, kterou poznamenala loňská vražda novináře Jána Kuciaka. Ta vyústila v největší demonstrace od pádu komunismu v roce 1989 a v politickou krizi, během které na post premiéra rezignoval Fico.

„Žijeme mimořádně složité časy – na Slovensku i v Evropě. Jsem proto přesvědčený, že naše země potřebuje dobrého, nadstranického prezidenta, který přispěje k celospolečenskému smíru, který bude Slovensku otevírat dveře v Evropě i ve světě a který bude trvat na dalším zlepšování života u nás doma,“ řekl Šefčovič.

„Nabízím svou osobní historii – všechny svoje zkušenosti, kontakty, dosavadní výsledky a vizi založenou na silné víře ve Slovensko a naše lidi. Slovensko je dnes úspěšným příběhem a já věřím nejen v tuto zemi, ale i v pokračování našeho úspěšného příběhu,“ dodal Ševčovič, který o svém záměru kandidovat na prezidenta informoval vedení Evropské komise a požádal o neplacené volno.

Za svůj vzor Šefčovič označil spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika. „Dlouho působil v zahraničí a nikdy nezapomněl, kde jsou jeho kořeny,“ ocenil Šefčovič, který není členem Smeru-SD, strana mu ale přispěje na financování prezidentské kampaně.

„Maroš Šefčovič řekl, že chce být nadstranickým prezidentem, že kandiduje jako nezávislý kandidát. Na druhou stranu, ke kandidatuře ho vyzvala politická strana Smer, bude kandidovat na základě patnácti podpisů jejích poslanců a zároveň dostane od této strany 100 tisíc eur na kampaň,“ informoval zpravodaj ČT na Slovensku Lukáš Mathé. Je proto podle něj otázka, zda bude Šefčovič kandidát s podporou Smeru, nebo za Smer.

Opozice: Nepotřebujeme usměvavého byrokrata

Nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita (SaS), která v prezidentské kandidatuře podporuje vědce Roberta Mistríka, Šefčoviče zkritizovala.

„Slovensko v čele státu nepotřebuje byrokrata se širokým úsměvem, ale člověka se silným životním příběhem, nezávislým na politických stranách a s odhodláním zasazovat se o spravedlnost,“ uvedla strana v prohlášení s tím, že se Šefčovič nevymezil vůči neřešení problémů ve společnosti za předchozích Ficových vlád.

Dosavadní průzkumy na čelo nekompletního žebříčku kladly právě nezávislého kandidáta za SaS, vědce Roberta Mistríka. Dalším favoritem je šéf koaličního Mostu-Híd Béla Bugár. Šefčovič do posledních sondáží zahrnut nebyl.

Mandát již podle svého prohlášení nebude obhajovat současný prezident Andrej Kiska. Přímá volba prezidenta se na Slovensku uskuteční 16. března. Případné druhé kolo je naplánováno o dva týdny později.

Maroš Šefčovič
Profil

Maroš Šefčovič

Maroš Šefčovič se narodil 24. července 1966 v Bratislavě, studoval Vysokou školu ekonomickou, mezi roky 1985 a 1990 pak byl studentem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), později absolvoval také Právnickou fakultu Univerzity Komenského. Začínal ještě v československé diplomacii, poprvé vyjel na ambasádu do Zimbabwe (1991–1992). V éře samostatného Slovenska působil na ambasádě v Kanadě a byl také slovenským velvyslancem v Izraeli.

Zastával řadu vedoucích funkcí na slovenském ministerstvu zahraničních věcí, mimo jiné byl zástupcem ředitele odboru zemí EU a NATO, koncem 90. let působil jako zástupce vedoucího slovenské mise SR u Evropských společenství, na MZV v Bratislavě později vedl sekci evropských záležitostí. Pak působil pět let jako velvyslanec a stálý představitel Slovenské republiky u Evropské unie v Bruselu.

Šefčovič už téměř deset let pracuje jako eurokomisař. V říjnu 2009 vystřídal odstoupivšího Jána Figela a převzal oblast školství, vzdělávání, kultury a mládež. Zůstal i v druhé komisi vedené Josém Barrosem, v níž zastával funkci komisaře pro institucionální vztahy a administrativu, měl na starosti vztahy komise k Evropské radě a parlamentu, stal se také místopředsedou.

Post místopředsedy komise si udržel i v současné sestavě vedené Jeanem-Claudem Junckerem, která se ujala funkce na podzim 2014 a v níž převzal agendu energetické unie. Jde o projekt, se kterým přišel někdejší polský premiér a nynější předseda Evropské rady Donald Tusk. Slovensko patří mezi státy, které jsou v EU nejvíce závislé na dodávkách ze zahraničí.

Vloni na podzim se Šefčovič ucházel o post vedoucího kandidáta evropských socialistů ve volbách do Evropského parlamentu (EP), což by mu v případě úspěchu pootevřelo cestu do čela komise. Začátkem listopadu ale podpořil druhého uchazeče, Franse Timmermanse z Nizozemska.