Slovenskou veřejností a tiskem se šíří informace, že se současná hlava státu Andrej Kiska chystá založit novou politickou stranu. Zatímco na jejím názvu se ještě pracuje, interní průzkumy prozrazují, že má víc než nadějné vyhlídky. V parlamentních volbách v roce 2020 by dokonce mohla ohrozit i dosavadního hegemona, stranu Smer Roberta Fica.
Čtyři roky požívala hlava slovenského státu Andrej Kiska u veřejnosti vysoké důvěry. S napětím se očekávalo, jestli se pokusí kdysi neznámý podnikatel křeslo v prezidentském sídle obhájit. Oznámením, že o další období v Grasalkovičově paláci usilovat nebude, své příznivce letos v květnu prezident zklamal jen napůl.
Kiska se totiž podle všeho chystá utkat o vedení země ve volbách do Národní rady; záměr usilovat o parlamentní angažmá se dá v jeho projevech číst několik měsíců. Už v květnu prohlásil: „Slovensko potřebuje změnu vládnutí. A cítím osobní zodpovědnost za to, abych takové změně pomohl.“ Jasnější signál o svých plánech pak vyslal na červencovém multižánrovém festivalu Pohoda: „Je potřeba převzít moc.“
Kiskova strana půjde do voleb pravděpodobně sama za sebe
Prezident si vzal deklarovaný čas na rozmyšlenou, jaké bude jeho další veřejné angažmá, s ubíhajícími týdny se ale podle slovenských médií zdá, že jedna z variant jeho budoucnosti – ta nejpolitičtější – vyklíčila v jistotu.
Kiska se ale pravděpodobně nepřidá k žádnému ze stávajících uskupení; podle informací několika slovenských periodik tým dosluhujícího prezidenta naopak připravuje zcela novou politickou stranu. Její název zatím není známý.
Proti spojení s Kiskovou novou stranou se vyjádřila část mimoparlamentního Progresivního Slovenska, píše týdeník Týžďen. Předseda strany Ivan Štefunko ovšem v květnu pro Denník N na otázku, zda budou součástí Kiskova projektu, řekl: „O tom asi rozhoduje Andrej Kiska, ale jsem přesvědčen, že nějakou součástí toho budeme.“
Nyní Štefunko pro Denník N uvedl: „Společně s Andrejem Kiskou cítíme, že Slovensko potřebuje radikální změnu vládnutí. Progresivní Slovensko bude její součástí, a proto s Andrejem Kiskou řešíme, jak spojit síly. V této chvíli není jasné, jak bude jeho politický projekt vypadat, ale naším cílem bude vždy obhajoba liberálních, proevropských a progresivních hodnot, což je důvod, proč jsme vznikli.“
Kiska má podle průzkumů velkou šanci uspět
Podle průzkumů si Kiska vede poměrně dobře a nový politický subjekt má potenciál brát všem ostatním. Mohl by získat dvacet až třicet procent hlasů. Takto vysoká čísla znervózňují všechny současné politické hráče.
„Jsou voliči, kteří mu důvěřují napříč celým spektrem, samozřejmě víme, že nejméně mu důvěřují voliči ĽSNS-Kotleba, trochu víc voliči současných opozičních stran, trochu míň voliči koaličních nebo vládních stran, ale i ti mu důvěřují,“ uvedl analytik Václav Hřích.
Hodně utrpět může dosavadní lídr opozice liberální Sloboda a solidarita. Právě ta měla ambici vystřídat v čele vlády sociální demokraty Roberta Fica.
Klidný nezůstává ani bývalý premiér, přestože si jeho Smer po jarním politickém zemětřesení, které způsobila vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, udržuje pětinovou podporu. Hlavu státu tvrdě kritizuje za jeho někdejší podnikání nebo ostrá slova na adresu koaliční vlády.
Kiska využívá koaličních škraloupů k upevnění své pozice
Andrej Kiska si připravuje půdu pro vyjednávání v parlamentu. Nejprve jeho pozici bezděčně posílila Kuciakova vražda, respektive souvztažný hněv části slovenské veřejnosti na vládnoucí elitu, poté i únos Vietnamce Trinh Xuan Thanha slovenským vládním speciálem.
Politické plány Kiskova týmu může potvrzovat i to, že prezident přechází stále častěji z obrany do útoku; naposledy kritizoval roli ministerstva vnitra právě ve věci únosu vietnamského podnikatele, když využil spekulace, že sám exministr vnitra Robert Kaliňák (Smer-SD) měl k převozu Trinh Xuan Thanha dávat pokyny.
Kvůli únosu hrozil i rozpad vlády. Předseda koaliční strany Most-Híd Béla Bugár na začátku srpna prohlásil, že pokud se potvrdí podezření, že slovenští vládní představitelé na únosu aktivně spolupracovali, je připraven z koalice odejít. Do případu se následně vložil právě Kiska a mimo jiné uvedl, že ministryně vnitra Denisa Saková ztratila jeho důvěru. Ta pochybení i rezignaci odmítla.
