V českých věznicích aktuálně chybí 372 strážných a dozorců. České televizi to řekla mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová. Už rok přitom probíhá náborová kampaň, ve které se Vězeňská služba snaží nalákat nové pracovní síly – slibuje přitom vysoké náborové příspěvky i různé benefity. Podle mluvčí sice na základě kampaně nastoupily desítky zaměstnanců, jenže potřeba jsou stovky. Problémem je jednak výše platu, jednak i vysoké nároky – řada uchazečů neprojde přijímacími testy.
Věznicím pořád chybí stovky dozorců, náborová kampaň příliš nepomohla
S problémem nedostatku příslušníků se věznice potýkají dlouhodobě. Kvůli nízkému zájmu o profesi spustila loni Vězeňská služba náborovou kampaň, která měla nedostatek personálu vyřešit. Její součástí jsou například i vysoké náborové příspěvky, které u některých věznic můžou dosáhnout až 150 tisíc korun.
„Výše příspěvku se u jednotlivých věznic liší. Maxima dosahují tam, kde je zaměstnanců nejcitelnější nedostatek,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová. Zároveň dodala, že právě příspěvek je pro nové zájemce největší motivací. Nárok má na něj uchazeč poté, co splní všechny testy a odslouží půl roku ve zkušební době. „Příslušník ale musí splnit minimální dobu služby, která je šest let. Jinak musí částku vrátit,“ dodala.
Od loňského spuštění náborové kampaně je podle Kučerové vyšší počet zájemců o profesi znatelný: „Soustředili jsme se hlavně na náborové akce a lepší propagaci na inzertních stránkách.“ Podle ní právě díky tomu během loňského roku nastoupily desítky nových dozorců a strážných.
I přesto se ale všechna volná místa zaplnit nedaří. „Na konci loňského roku chybělo věznicím po celé republice 372 příslušníků,“ připustila mluvčí s tím, že situace je nejkritičtější ve věznici ve Valdicích, v Praze, Vinařicích a Ostrově.
Sedm z deseti uchazečů neprojde testy
Podle Kučerové jsou největší překážkou testy psychické a fyzické zdatnosti, které se zájemcům nedaří splnit. „Téměř sedm z deseti uchazečů testy neprojde,“ upřesnila.
Přestože během posledních let došlo k několika zmírněním, k dalším ústupků už podle ní přistoupit nejde. „Příslušníci pracují ve vysoce zátěžovém prostředí. Je to profese, která vyžaduje vysokou psychickou i fyzickou odolnost, a i proto se snažíme zaměstnancům nabízet různé benefity,“ dodala.
Hlavní problém je ale podle advokáta a bývalého příslušníka Vězeňské služby Zdeňka Honzíka právě neadekvátní ohodnocení profese. „Plat dozorce se pohybuje kolem dvaceti tisíc. S ohledem na to, jak náročná je to práce, je malý zájem pochopitelný,“ uvedl a dodal, že i přes letošní navýšení příspěvku za nebezpečnost profese nejsou podmínky přívětivé.
„I podmínky služby jsou komplikované – neustále se řeší přesčasy nebo nevyhovující průběh obědových přestávek,“ uzavřel.
Nízký plat se na nedostatku personálu nejvíce podepisuje i podle mluvčí valdické věznice Evy Francové. „Dozorci jsou v neustálém kontaktu s odsouzenými, v případě naší věznice jde navíc často o problematické vězně s dlouhodobými tresty,“ řekla a dodala, že ani dvouprocentní navýšení platů, ke kterému došlo začátkem roku, není dostatečné. „Věznice je v okrese s velmi nízkou nezaměstnaností a lépe placené práce v průmyslovém odvětví jsou pro zájemce atraktivnější,“ uvedla.
S nedostatkem zaměstnanců se ale věznice nepotýkají jen na pozicích příslušníků – podle mluvčí Vězeňské služby je znatelný i podstav civilních pracovníků. „Chybí psychologové, vychovatelé i speciální pedagogové,“ řekla a dodala, že aktuálně jich věznice hledají asi 200.
V Česku v současnosti funguje 35 věznic, z toho 10 je vazebních. Podle Vězeňské služby v nich pracuje přes jedenáct tisíc zaměstnanců. Asi sedm tisíc z nich jsou pak právě příslušníci, tedy především dozorci a strážní.