Pro kladné stanovisko k návrhu na odklad účinnosti na rok 2021 hlasovalo 16 přítomných členů výboru. Podpořilo ho i ministerstvo financí a ministerstvo kultury. Sněmovna by mohla předlohu schvalovat na své nejbližší schůzi, která má začít 22. ledna.
Středeční jednání výboru o návrhu bylo poměrně rychlé. Výbor nejprve nedoporučil schválit návrh na zamítnutí. Nezaujal stanovisko k návrhu ústavně právního výboru, aby novela vstoupila v účinnost v roce 2020. Podpořil odklad na rok 2021.
Faltýnek důvod k odložení nevidí
„Mohu říci za předkladatele, že my jsme tento návrh nepodpořili, protože v něm nevidíme žádnou logiku. A spíš jsme to brali, že to je návrh politický, to znamená oddálit co nejdále účinnost té novely zákona. Protože logiku má leden 2020,“ uvedla předsedkyně výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Komunisté podle ní budou chtít vyjednávat s vládním hnutím ANO, aby delší odklad nepodpořilo. Nechtěla však předjímat, jak by se KSČM zachovala vůči vládě, pokud by prošel delší odklad účinnosti. „Jsem přesvědčena, že k nějakému posunu v tomto dojde i v poslaneckém klubu ANO,“ dodala Vostrá. Zdanění náhrad je jedním z požadavků KSČM pro toleranci menšinového kabinetu ANO a ČSSD.
První místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek ve středu uvedl, že důvod odkládat zdanění náhrad církvím nevidí. Podle něj je důležité konečné hlasování v Poslanecké sněmovně. „Za mě není důvod odkládat účinnost zákona,“ prohlásil po jednání koaliční rady.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) doplnila, že debata ve výboru se podle informací od poslance Romana Onderky (ČSSD) vedla v tom smyslu, že by se odkladem vytvořil dostatečný prostor na přípravu. „To byl zřejmě důvod, proč to poslanci odhlasovali, ale my jsme se koaličně shodli na tom, že budeme podporovat termín 1. ledna 2020,“ řekla.
ČSSD a opozice navrhují, aby se církevní restituce zdanily až od roku 2021
Onderka následně potvrdil, že sociální demokraté podpořili pozměňovací návrh s odkladem na rok 2021. „Usoudili jsme, že větší prostor na projednávání bude lepší. Myslím, že to KSČM pochopí. Komunisté sice podmínili svou podporu vlády tím, že se církevní restituce budou řešit, ale tou podmínkou není časový horizont,“ doplnil Onderka.
Spor o zdanění restitucí
Odpůrci zdanění tvrdí, že předloha KSČM je protiústavní. Proto chtějí, aby ji v případě přijetí mohl Ústavní soud posoudit ještě předtím, než na církve dopadne. Zastánci zdanění naopak argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice před šesti lety za vlády Petra Nečase (ODS).
Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
