Výbuchy silvestrovských petard v ulicích jsou hlučné a někdy i nebezpečné. A také škodlivé. V největších městech byly podle údajů Čekého hydrometeorologického ústavu na Silvestra několikanásobně překročené limity koncentrace prachových částic. Meteorologové zároveň mohou z naměřených dat říct, že na přelomu let 2018 a 2019 odpálili lidé více petard a rachejtlí než o rok dříve.
Ve vzduchu by podle limitů stanovených Světovou zdravotnickou organizací (WHO) mělo být nanejvýš 50 mikrogramů prachových částic menších než 10 mikrometrů (tj. PM10) na metr krychlový. Na náměstí Republiky v Praze jich těsně po novoroční půlnoci bylo ve vzduchu více než pětkrát tolik a u Dětské nemocnice v Brně byl ve dvě ráno limit překročen téměř čtyřikrát.
O mnoho lepší to nebylo ani v menších městech – grafy ČHMÚ ukazují prudký výkyv kolem novoroční půlnoci takřka na všech stanicích s maximálními hodnotami většinou mezi 100 a 200 mikrogramy.
- Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů.
- Částice atmosférického aerosolu se usazují v dýchacích cestách. Místo záchytu závisí na jejich velikosti. Větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže. Částice menší než 10 µm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy.
- Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou tyto částice nejnebezpečnější. Na částice polétavého prachu se vážou těkavé organické látky (VOC – z anglického názvu volatile organic compounds), které pak v organismu působí toxicky.
- Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. V důsledku absorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM10 způsobovat rakovinu plic.
- Zdroj: www.cistenebe.cz
„Můžeme říct, že pyrotechnické výrobky odpalované během silvestrovské noci mají výrazně vyšší vliv než jeden velký ohňostroj, protože v součtu jich je výrazně víc. Potom to vidíme na koncentracích na jednotlivých stanicích,“ zdůraznil vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Jáchym Brzezina.
Ještě horší to bylo, když meteorologové změřili koncentraci ještě menších prachových částic PM2,5. Těch by podle doporučení WHO nemělo být v ovzduší více než 10 mikrogramů na metr krychlový. U Dětské nemocnice však byla koncentrace PM2,5 po půlnoci 1. ledna vyšší než 150 mikrogramů na metr krychlový, tedy patnáctkrát vyšší, než by měla být. V Praze pak vzrostla koncentrace částic PM2,5 až nad 120 mikrogramů.
Silvestrovská noc je doba, kdy ulice rezonují výbuchy silvestrovské pyrotechniky. Právě ona je příčinou zvýšených limitů. Znečištění bylo přitom letos kolem půlnoci 1. ledna v Praze větší než loni, i když vítr foukal podobně. Vědci předpokládají, že je to tím, že lidé vystříleli více pyrotechniky.
- astma
- častější onemocnění dýchacích cest u dětí
- plicní choroby
- rakovinu plic
Rakousko jako politická avantgarda, Dillí jako vykřičník
Že střílení petard a další zábavní pyrotechniky způsobuje de facto smog, není žádný nový poznatek. V Rakousku se o možném omezení ohňostrojů kvůli jejich vlivu na ovzduší debatuje již od počátku desetiletí, politici se ale zatím omezili na výzvy k Evropské unii.
Za pravdu jim však dávají například každoroční zkušenosti z Indie, kde lidé ve velkém odpalují petardy při listopadových oslavách svátku světel. Letos zažilo extrémní smog Dillí. Již před oslavami byl vzduch v metropoli velmi špatný, ale po odpálení petard – což úřady povolily na pouhé dvě hodiny – stoupla koncentrace polétavého prachu z již tak alarmujících 400 na 999 mikrogramů v metru krychlovém.
