Už žádná další vražda jako v Letňanech. Zabránit tomu mají Centra duševního zdraví

Nahrávám video

Soud uložil ústavní psychiatrickou léčbu Zdenku Milatovi, který se přiznal k dubnové vraždě prodavačky v obchodním centru v pražských Letňanech. Podle znalců i jeho samotného vraždil kvůli tomu, že přestal brát léky na svou duševní chorobu a nedocházel k lékaři. Ministerstvo zdravotnictví věří, že podobným případům by mohla zamezit reforma psychiatrické péče, hlavně rozšíření Center duševního zdraví.

Milata se léčil většinou ambulantně, několikrát i dobrovolně v ústavu. Zhruba půl roku před tím, než vraždil v Letňanech, ale vysadil prášky – a začaly ho pronásledovat bludy v podobě hlasů boha a ďábla.

„Už jsem se cítil lépe bez prášků, ale dopadlo to, jak to dopadlo. Je mi velice líto, co jsem provedl. Rád bych vrátil čas, což nelze. Budu muset pykat za to, co jsem udělal,“ prohlásil Milata poté, co mu soud uložil ústavní psychiatrickou léčbu.

Dvaačtyřicetiletou prodavačku oděvů si Milata vybral 10. dubna za oběť zcela náhodně. Po vraždě nechal na místě činu své staré oblečení a odešel z prodejny v novém obleku a polobotkách. Dalšího dne upoutal pozornost strážníků poté, co v Karlíně vstoupil nahý do haly jedné z budov. Záchranáři, kteří ho odtamtud převáželi do léčebny, ho následně poznali na kamerových záznamech zveřejněných policií v souvislosti s vraždou, a upozornili kriminalisty. 

Vzniknout má stovka Center duševního zdraví

Při činu byl Milata v akutním stadiu schizofrenie. Pokud by měl stálý dohled i léčbu, nemuselo k tragédii dojít. „Tragické případy jsou vyústěním toho, že systém nefunguje dobře. Tito lidé jsou dnes primárně léčeni v rámci velkých psychiatrických nemocnic, ze kterých jsou následně propuštěni a neexistují žádné návazné služby,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

Změnit to chce reformou psychiatrické péče. Vznikají v rámci ní Centra duševního zdraví, která nabízí zdravotní i sociální služby. V konečné fázi by mělo být center v Česku sto. Tím se rovnoměrně pokryje péče o duševně nemocné.

Centra duševního zdraví
Zdroj: ČT24

Dotace už byly vypsány na vznik šestnácti, zatím jich funguje šest. „Je tam lékař, psycholog, adiktolog, pracovní konzultant, ergoterapeut. Další aspekt je, že vyrážíme do terénu, nesedíme v ordinacích,“ vysvětluje psychiatr a vedoucí lékař Centra duševního zdraví na Praze 8 Miroslav Pastucha.

  • Jedno centrum duševního zdraví obslouží 100 až 200 psychiatrických pacientů, kteří by museli být v psychiatrických nemocnicích.
  • Do péče center duševního zdraví se mohou dostat vážně duševně nemocní pacienti, jejichž nemoc je léčbou zcela kompenzovaná. Návštěvy terénních týmů nebo docházení do centra jim umožní samostatně bydlet nebo i pracovat.
  • V roce 2016 bylo v léčebnách přes 8700 lůžek. Hospitalizací bylo 60 tisíc, někteří pacienti i opakovaně.
  • Centra se starají například o pacienty s psychózami, bipolárními nebo afektivními poruchami.
  • S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče.
  • Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA požádaly o pomoc s nakaženým ebolou kvůli kapacitám, říká Vojtěch

Do tuzemska dorazil občan USA, který byl v kontaktu s nakaženým ebolou. V nemocnici Bulovka stráví na specializovaném oddělení tři týdny, zatím je bez příznaků. Česko bylo dle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) americkou stranou požádáno o pomoc z kapacitních důvodů. Média však spekulují o tom, že Bílý dům odmítl vpustit jiného nakaženého lékaře na americké území. Exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) překvapuje, že by současná administrativa USA měla z eboly strach. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

O víkendu se výrazně oteplí

Víkend bude v Česku slunečný, teplý a většinou bez srážek. Nejvyšší denní teploty se mohou v neděli přiblížit tropickým třiceti stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
07:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Exšéfka zlínské hygieny po roce přiznala sražení motorkáře, píší Seznam Zprávy

V případu nehody, kterou podle policie zavinila bývalá ředitelka Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Eva Sedláčková, státní zástupce souhlasil s podmíněným zastavením trestního stíhání. Uzavření dohody serveru Seznam Zprávy (SZ) potvrdila zlínská okresní státní zástupkyně Ilona Chudárková. Sedláčková se podle informací SZ k zavinění nehody přiznala a zaplatila škodu. Rok přitom popírala, že nehodu zavinila, a uváděla, že si srážky s motorkářem nevšimla, dodal server.
před 1 hhodinou

VideoČesko je pro Ukrajinu velký vzor. A to nás i trochu zavazuje, říká Pánek

Člověk v tísni už roky pomáhá civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, která od roku 2022 čelí celoplošné ruské invazi včetně útoků na civilní cíle a infrastrukturu. Organizace například zajistila přístup k pitné vodě už pro 150 tisíc lidí. „V místech výbuchů, vojenských operací se rozpadají vodní systémy,“ popisuje ředitel organizace Šimon Pánek, proč je na mnoha místech problém s nedostatkem vody. Kromě toho pomáhá se zajištěním tepla a dodávek energií, s opravami poškozených obydlí či podporuje vzdělávání. „Práce s učitelkami a učiteli, aby zvládli pracovat s traumatizovanými dětmi, je nesmírně důležitá,“ vysvětluje Pánek.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 3 hhodinami

Nájemní bydlení se týká pětiny domácností. Na co si dát pozor?

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo v roce 2025 v nájmu téměř milion a tři sta tisíc tuzemských domácností. I kvůli rostoucím cenám nemovitostí se nájemní bydlení stává volbou pro stále širší skupiny obyvatel. Například podle průzkumu pro společnost Xella se třetina mladých lidí smířila s tím, že na vlastní byt či dům nikdy nedosáhne. Nájemní bydlení je spojeno i s řadou práv a povinností, které podrobně rozebírá tento článek.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami
Načítání...