Soud uložil ústavní psychiatrickou léčbu Zdenku Milatovi, který se přiznal k dubnové vraždě prodavačky v obchodním centru v pražských Letňanech. Podle znalců i jeho samotného vraždil kvůli tomu, že přestal brát léky na svou duševní chorobu a nedocházel k lékaři. Ministerstvo zdravotnictví věří, že podobným případům by mohla zamezit reforma psychiatrické péče, hlavně rozšíření Center duševního zdraví.
Už žádná další vražda jako v Letňanech. Zabránit tomu mají Centra duševního zdraví
Události: Ministerstvo zdravotnictví věří, že vybuduje sto Center duševního zdraví (zdroj: ČT24)
Milata se léčil většinou ambulantně, několikrát i dobrovolně v ústavu. Zhruba půl roku před tím, než vraždil v Letňanech, ale vysadil prášky – a začaly ho pronásledovat bludy v podobě hlasů boha a ďábla.
„Už jsem se cítil lépe bez prášků, ale dopadlo to, jak to dopadlo. Je mi velice líto, co jsem provedl. Rád bych vrátil čas, což nelze. Budu muset pykat za to, co jsem udělal,“ prohlásil Milata poté, co mu soud uložil ústavní psychiatrickou léčbu.
Dvaačtyřicetiletou prodavačku oděvů si Milata vybral 10. dubna za oběť zcela náhodně. Po vraždě nechal na místě činu své staré oblečení a odešel z prodejny v novém obleku a polobotkách. Dalšího dne upoutal pozornost strážníků poté, co v Karlíně vstoupil nahý do haly jedné z budov. Záchranáři, kteří ho odtamtud převáželi do léčebny, ho následně poznali na kamerových záznamech zveřejněných policií v souvislosti s vraždou, a upozornili kriminalisty.
Vzniknout má stovka Center duševního zdraví
Při činu byl Milata v akutním stadiu schizofrenie. Pokud by měl stálý dohled i léčbu, nemuselo k tragédii dojít. „Tragické případy jsou vyústěním toho, že systém nefunguje dobře. Tito lidé jsou dnes primárně léčeni v rámci velkých psychiatrických nemocnic, ze kterých jsou následně propuštěni a neexistují žádné návazné služby,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Změnit to chce reformou psychiatrické péče. Vznikají v rámci ní Centra duševního zdraví, která nabízí zdravotní i sociální služby. V konečné fázi by mělo být center v Česku sto. Tím se rovnoměrně pokryje péče o duševně nemocné.
Centra duševního zdraví
Dotace už byly vypsány na vznik šestnácti, zatím jich funguje šest. „Je tam lékař, psycholog, adiktolog, pracovní konzultant, ergoterapeut. Další aspekt je, že vyrážíme do terénu, nesedíme v ordinacích,“ vysvětluje psychiatr a vedoucí lékař Centra duševního zdraví na Praze 8 Miroslav Pastucha.
- Jedno centrum duševního zdraví obslouží 100 až 200 psychiatrických pacientů, kteří by museli být v psychiatrických nemocnicích.
- Do péče center duševního zdraví se mohou dostat vážně duševně nemocní pacienti, jejichž nemoc je léčbou zcela kompenzovaná. Návštěvy terénních týmů nebo docházení do centra jim umožní samostatně bydlet nebo i pracovat.
- V roce 2016 bylo v léčebnách přes 8700 lůžek. Hospitalizací bylo 60 tisíc, někteří pacienti i opakovaně.
- Centra se starají například o pacienty s psychózami, bipolárními nebo afektivními poruchami.
- S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče.
- Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.