Matěj Hošek trpí poruchou autistického spektra. Zároveň má ale výjimečnou paměť a představivost, která mu umožňuje mimo jiné dokonale kreslit dopravní mapy. Rodičům se podařilo syna nasměrovat na nadějnou cestu originálním způsobem. Založili charitativní značku Maappi, která je postavena právě na kreslených plánech. Neobvyklý design bude k vidění i v autobusech Pražské integrované dopravy na potazích sedaček.
Mapy pomohly Matějovi s autismem. Teď jeho design míří na sedačky autobusů MHD
Otec a syn Hoškovi v Událostech, komentářích (zdroj: ČT24)
Mapy začal Matěj malovat před šesti lety, když mu bylo osm. „Když jsem byl ještě malý, tak jsem byl takzvaně agresivní a moje máma mi vždycky půjčila mapu. Zakoukal jsem se do ní a najednou jsem se úplně zklidnil. Od té doby miluji mapy,“ popisuje Matěj, jak svou lásku objevil. Netrvalo dlouho a začal si malovat sám. Prvním dílem prý bylo schéma smyšleného metra v britském Cardiffu.
Británie mu inspiraci poskytuje pořád. „Samozřejmě Londýn, protože tam je nejstarší metro na světě,“ odpovídá bez váhání na otázku, které město má rád.
Terapeutický účinek začalo po čase doprovázet podnikání. Všechno šlo postupně přes charitu. „V podstatě to vzniklo velkou náhodou. V rámci jedné charitativní přehlídky byly ty mapy přeneseny na oblečení. Vznikl z toho nápad přenášet je na další projekty. A loni touto dobou jsme začali budovat značku Maappi, která má ve finále pomáhat,“ popisuje Matějův otec Martin Hošek.
Maappi slaví úspěch a zprávy o projektu se donesly i do kanceláří pražské regionální dopravy. „My jsme v kontaktu s pražským dopravním podnikem, který je navázán na Ropid. A Ropid se ozval a řekl, že bude unifikovat design interiérů, hlavně autobusů, a oslovili Matěje s tím, jestli by nechtěl namalovat ten design jako takový. A vzniknul projekt,“ vysvětluje otec.
Průkopníci inkluze
Zdaleka ne vždy se však Hoškovi setkávali s pochopením. Nemohli najít školku, protože z několika je vyhodili s tím, že Matěj je problematický. Až několikátý pokus přinesl změnu. „Měli jsme nicméně štěstí v poslední školce, že jsme narazili na aktuálního asistenta Matěje,“ říká Martin Hošek a dodává, že ten se od té doby o jeho syna stará už deset let.
Pochopení ze strany učitelů hrálo roli i při výběru školy. Ochota ředitele integrovat Matěje do běžné třídy přivedla rodinu ke stěhování. „Díky základní škole, integraci a inkluzi jako takové je Matěj tam, kde je,“ pochvaluje si otec a dodává, že dobrá vůle je pro tyto situace základem: „Nechci říct, že je úplně bez problémů, ale jak žáci, tak hlavně učitelé vycházejí Matějovi a celému nastavení toho problému velmi vstříc.“
Rodiče už také přemýšlejí, co dál. „Je tady několik alternativ. Ta nejpravděpodobnější je střední průmyslová dopravní škola. Pak jsou už nějaké aktivity na Fakultě dopravní ČVUT, kde má Matěj svoji mapu pražského metra v tuto chvíli v aule. Takže už se bavíme,“ nastiňuje otec.
Slibná budoucnost se rýsuje i pro projekt Maappi, který má už asi rok web i v angličtině. Peníze ze zisku chce rodina investovat do pomoci se začleněním dalších dětí s podobnými problémy do běžných škol. „Problém je v tom, že současný program inkluze, byť má mnoho miliard v sobě, tak nemáme úplně jistotu, že se ty peníze dostávají tam, kam mají. To znamená, že chceme pomáhat spolufinancovat asistenty. Na to potřebujeme těch peněz relativně hodně, protože když už se rozhodneme financovat dítě, tak by to mělo být na prvním nebo na druhém stupni a celém. Nemůže to být jenom na rok,“ říká Martin Hošek.
O nápady nemá rodina rozhodně nouzi. Chtěla by třeba otevřít kamennou prodejnu ve stylu metra nebo tramvaje. A ani tam otec s plány nekončí: „Dokonce máme myšlenku, že bychom nabídli hlavnímu městu Praha, že bychom udělali korporátní identitu ve stylu map, to znamená, že by si turista neodnášel z Prahy matrjošku nebo nějaký jiný předmět, ale něco, co má nějakou hodnotu a zároveň to může pomoci i tam, kde je pomoc potřebná.“