Poslanci schválili přísnější pravidla pro směnárny i odklad elektronických neschopenek

Zákazníci směnáren by mohli odstoupit od výměny až do tří hodin od transakce, schválili poslanci. Podpořili také odklad plného zavedení elektronických neschopenek nebo úpravu tzv. zelené nafty pro zemědělce.

Klienti by mohli odstoupit od transakce ve směnárnách až do tří hodin od směny peněz. Vláda původně navrhovala lhůtu dvě hodiny. U směnárenských automatů bude lhůta pro odstoupení až tři pracovní dny, avšak pouze do částky 1000 eur. Opatření má chránit hlavně turisty před nekalými praktikami některých směnáren. Změnu zákona musí ještě projednat a schválit Senát, poté ji dostane k podpisu prezident. 

„Tato novela vyřeší velice nepřijatelné praktiky, které některé směnárny, zejména na území města Prahy, provozovaly,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která schválení novely přivítala.

Informace o právu na odstoupení od transakce bude na stvrzence ze směnárny uvedena již na prvním místě. Na dokladu o transakci bude také muset být uvedena webová stránka České národní banky, kde budou uvedeny informace o právech zákazníka.

Asociace směnáren podle svého dřívějšího vyjádření s návrhem nesouhlasí. Je podle ní nesystémový. Také Česká bankovní asociace hodnotí změnu zákona jako nešťastnou. Podle ní ohrozí poskytování směnárenských služeb v bankách. 

E-neschopenky až v roce 2020

Poslanci schválili odklad plného zavedení elektronických neschopenek o rok na leden 2020. Jejich zavedení od příštího roku totiž není technicky připravené, upozornil Roman Sklenák (ČSSD).

O elektronické neschopence se mluví zejména v souvislosti s opětovným proplácením prvních tří dnů nemoci, které by mělo nastat od července 2019. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že od ledna bude fungovat dotazování se na pracovní neschopnost, od července bude moci zaměstnavatel zjistit, zda je zaměstnanec v pracovní neschopnosti a od ledna 2020 nastane plný ostrý provoz elektronické neschopenky.

Změna je součástí novely, podle níž by posudkoví lékaři už neměli spadat pod služební zákon, ale opět pod zákoník práce. Posudkových lékařů je nyní nedostatek. Změna by měla usnadnit jejich nábor a umožnit, aby nemuseli odcházet po dosažení 70 let věku. Kvůli věkové hranici má nyní stovka lékařů výjimku.

Posudková služba, která zkoumá zdravotní stav lidí kvůli invalidním důchodům či příspěvkům pro postižené a na péči, se s nedostatkem lékařů potýká dlouhodobě. Na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si stěžují postižení lidé i pacientské organizace.

Nevidomí mají získat lepší přístup k literatuře

Sněmovna rovněž schválila výjimky z autorského zákona. Zrakově postižení lidé by se díky nim měli dostat v jim přístupných formátech k literatuře, časopisům a notovým záznamům, na které se vztahují autorská práva.

Pokud předlohu přijme také Senát a podepíše ji prezident, lidé se zrakovým handicapem včetně nevidomých by měli v budoucnu mít přístup k uvedeným dílům na jakémkoli nosiči. Novela také umožní takové kopie převážet přes hranice, a to nejen v Evropské unii, ale po celém světě.

„Postiženým pomůže zákonná licence odstraněním autorskoprávních překážek získat přístup k autorským dílům ve formátech pro ně přizpůsobených, takže budou moci tato díla číst nebo jinak vnímat stejným nebo téměř stejným způsobem jako osoby bez takového zdravotního postižení,“ zdůvodnilo potřebu novely ministerstvo kultury.

Konec pokut pro opilé vodáky

Sněmovna propustila do závěrečného čtení poslanecký návrh, který by měl zrušit pokuty pro vodáky za plavbu pod vlivem alkoholu. Hospodářský výbor doporučil návrh upravit tak, aby zákaz plavby pod vlivem alkoholu zmírnil. Stotisícová pokuta by neměla vodákům hrozit, pokud by měli v krvi méně než jedno promile alkoholu. Novelu iniciovali poslanci Pirátů, ale podepsali se pod ní i poslanci z TOP 09, STAN, ODS, KSČM, SPD, KDU-ČSL a ANO.

Důvodem zmírnění plavebního zákona je snaha dekriminalizovat, nikoli plně legalizovat pití alkoholu na vodě. V platnosti zůstane ustanovení, které policii nebo Státní plavební správě umožňuje zakázat plavbu člověku pod vlivem alkoholu nebo jeho potrestání za ohrožování ostatních.

Stát bude také od příštího roku i nadále vracet zemědělcům část spotřební daně z nafty odstupňovanou podle intenzity chovu hospodářských zvířat. Nově se bude ve výši vratky odrážet i to, zda zemědělec pěstuje i vinnou révu nebo citlivé plodiny, jako ovoce či zeleninu. Zjednodušit se má s tím spojená administrativa. Poslaneckou novelu nyní dostane k posouzení Senát.

Poslanci podpořili také novelu plemenářského zákona, která má sjednotit podmínky pro uznávání šlechtitelských programů a organizací oprávněných vést plemenné knihy. Předloha má odstraňovat rozdíly v jednotlivých předpisech členských států EU, aby tyto rozdíly nemohly vytvářet překážky v obchodu s plemennými zvířaty.

Komunista Koníček míří do vedení NKÚ

Sněmovna také zvolila poslance Vladimíra Koníčka (KSČM) do širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), do jeho kolegia. Navrhl ho šéf úřadu Miroslav Kala. Nahradí Jiřího Adámka, kterému v říjnu skončil mandát.

Funkce se Koníček ujme složením slibu do rukou předsedy sněmovny, čímž mu zanikne poslanecký mandát. V poslanecké funkci by ho měla nahradit bývalá poslankyně Marie Pěnčíková, která je náhradnicí za KSČM. Koníček v tajné volbě obdržel 129 hlasů ze 154 odevzdaných hlasovacích lístků.

NKÚ je ústavní instituce, která má na starosti kontrolu nakládání s penězi a majetkem státu. Vyjadřuje se ke státnímu závěrečnému účtu a dohlíží také na plnění státního rozpočtu. Ve své působnosti nemá kontrolu peněz obcí, měst a krajů, ani kontrolu společností s majetkovou účastí státu či samosprávy. 

Na programu je i úprava sňatků

Odpoledne si poslanci připomněli historickou událost spjatou se vznikem Československa v roce 1918, a to první zasedání československého parlamentu. Revoluční národní shromáždění se poprvé sešlo přesně před sto lety právě v prostorách, v nichž zasedá dnešní sněmovna. Tehdy byl také zvolen prvním prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk.

Poté se poslanci začali věnovat dalším bodům. Jde o poslanecký návrh, který má umožnit manželství homosexuálním párům, a další poslanecký návrh, který chce naopak manželství uzákonit pouze jako svazek muže a ženy. Novela občanského zákoníku má podle hnutí ANO zajistit homosexuálům a jejich dětem stejná práva, jako mají manželé a jejich potomci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 56 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...