Ukážeme vládě, kde by se konkrétně dalo ušetřit 40 miliard, říká šéf ODS Fiala

ODS se podle jejího předsedy Petra Fialy cítí po úspěšných senátních a komunálních volbách posílena, ale na nejvyšší úrovni cítí významné limity. Vládu považuje Fiala za levicovou, hnutí ANO je podle něj „nejsilnějším levicovým subjektem“, očekává proto, že bude mít trvalou podporu komunistické strany. Rozhovor s Petrem Fialou pro Týden v politice připravila Štěpánka Martanová.

Video Týden v politice
video

Petr Fiala: Rozpočet asi projde, ale není dobrý pro tuto zemi

Rozpočtem se zabývají sněmovní výbory. Máte jako ODS jasno v tom, kam byste chtěli přesunout finance, nebo kde naopak ubrat?

Především máme jasno v tom, že je rozpočet špatný. A je to opravdu nepochopitelné a neodpovědné rozhodnutí v době takového ekonomického růstu, jaký v naší zemi máme, a ta čísla, makroekonomická data jsou opravdu skoro neuvěřitelná. Tak v takové době připravovat rozpočet se 40 miliardami deficitu je podle mě neodpovědné. Vláda tady dostává k dispozici něco velmi příjemného, příjmy rostou meziročně o 150 miliard korun a ty peníze místo aby se použily třeba na snížení daní nebo na to, aby se sestavil vyrovnaný rozpočet, tak tady máme rozpočet, který je deficitní. Myslím si, že z hlediska budoucnosti je to opravdu neodpovědné jednání a vlastně ani nechápu, co k tomu vládu vede, když má k dispozici takové příjmy.

Rozpočet jako celek nepodpoříte, budete se snažit navrhnout nějaké přesuny do kapitol?

Spíše uděláme to, co děláme každý rok. Ve druhém čtení předložíme pozměňovací návrhy, které ukáží vládě, jak by mohla sestavit vyrovnaný rozpočet. To znamená, že ukážeme na konkrétních kapitolách, na konkrétních částkách, kde by se dalo ušetřit těch 40 miliard, které tvoří ten deficit. Dělali jsme to i v předchozích letech. Nejsme opozice, která jen říká, že to má být jinak. Ukazujeme naprosto konkrétně, kde se peníze dají ušetřit. To provedeme i v letošním roce. Bohužel to ale nezlepší základní problém, který rozpočet má.

Jestliže tak rostou příjmy do státního rozpočtu, stát by se měl chovat rozumně, měl by nechat část peněz lidem v peněženkách, snížit daně a víc investovat; to jsou všechno věci, které v rozpočtu postrádám. Když navrhujeme poměrně výrazné snížení daně, které by každému přineslo sedm procent navíc na čisté mzdě, tak vláda říká: „ODS to navrhuje, ale nejsou na to peníze.“

Jak to, že na to nejsou peníze? K dispozici je 150 miliard navíc. Těch 50 až 60 miliard, které by stálo naše snížení daní, přece není žádná velká částka a každý jeden člověk v této zemi, který vydělává, by to poznal.

Fiala: Investovat do infrastruktury, bezpečnosti, armády

Kde konkrétně budete navrhovat přesuny? Respektive kde tedy ušetřit, aby rozpočet nebyl deficitní?

Nebudu předcházet to, co kolegové navrhnou ve druhém čtení, ale mohu uvést jeden příklad. Každý rok navrhujeme snížení neinvestičních dotací, které jsou podle nás zbytečně vysoké a nepomáhají ani růstu konkurenceschopnosti, ani růstu ekonomiky. Tam můžeme ušetřit.

Kdyby se vláda chovala rozumně, dalo by se ušetřit i na tom, co stojí stát a jeho každoroční provoz, je to dražší a dražší, protože se stát zvětšuje – nejen že vláda zvyšuje výdaje, ale zvětšuje i stát včetně zaměstnanců. To jsou všechno věci, které jsou negativní. Některé se nedají spravit při druhém čtení rozpočtu, protože špatná je struktura rozpočtu, ale aspoň vládě ukážeme, kterým směrem by mohla jít, aby se rozpočet vyrovnal.

Špatná struktura rozpočtu nespočívá jen v tom, kde se má ušetřit. Ale já jsem přesvědčen, že je velká chyba, že se víc neinvestuje. A že na to doplatíme v budoucnosti. Každý z diváků ví, po jakých jezdíme silnicích. Je potřeba víc investovat do infrastruktury, neinvestujeme dostatečně do bezpečnosti, do armády nejdou dostatečné investice, je zde řada dalších problémů a vláda přitom, kdyže se podíváte na strukturu rozpočtu, tak stejně dostatečně neinvestuje. Podíl kapitálových výdajů, tedy investic, na celkovém rozpočtu je procentuálně nižší, než býval v době ekonomické krize.

Předpokládáte, že projde rozpočet v Poslanecké sněmovně? Menšinová vláda v tuto chvíli nemá zajištěné hlasy. Komunisté mají podmínky pro to, aby hlasy dodali, a to takové, že by mělo jít více peněz na nájemní bydlení nebo sociální služby.  V tomto případě by mohli své hlasy dodat i Piráti. Věříte, že rozpočet projde?

Asi projde – bohužel, protože to není dobrý rozpočet pro tuto zemi. Při prvním čtení jsem pečlivě poslouchal argumenty,  z vládnoucích řad vlastně žádné nejsou. Kdo rozpočet chválil, když nepočítám ministryni financí, byli komunisté – takže ani nepředpokládám, že by se na poslední chvíli rozhodli jinak. Samozřejmě nemůžu předjímat debaty uvnitř vládní koalice, ale předpokládám, že rozpočet spíše projde.

Bylo zajímavé, že v prvním četní to byli komunisté, kteří spolu s hnutím ANO rozpočet hájili, zatímco sociální demokraté byli docela potichu. Ale že by to mělo vliv, si nemyslím. Zdá se mi, že se stále více vláda Andreje Babiše projevuje jako levicová etatistická vláda, podle toho sestavila rozpočet a to vyhovuje stranám, jako je sociální demokracie, komunisté a hnutí ANO, které je dnes nejsilnějším levicovým subjektem.

Levice nemá vůli pro lepší budoucnost, tvrdí šéf ODS

Věříte, že alespoň část z vašich případných pozměňovacích návrhů může projít? Z toho, co jste říkal, mám pocit, že jste rezignovaný – že spíše projdou spíše levicově zaměřené návrhy než ty více doprava.

To vůbec není rezignace. Posledními komunálními a senátními volbami se naopak cítím posílen. ODS je zcela jistě posílená z hlediska své pozice na politické scéně. Ale musím vidět realisticky to, co se odehrává v Poslanecké sněmovně. A skoro jsem si jist, že kdyby chyběly nějaké hlasy ze stran současné vládní koalice, tak přispěchá někdo jako SPD, kdo ty hlasy dodá. Odtud pramení nikoliv skepse, ale realismus.

Budeme se snažit ukázat, kde se dá v rozpočtu udělat něco dobrého, nerezignujeme ani na naše návrhy zákonů, které neustále předkládáme a které lidem zlehčují život, snižují byrokracii a daně, ať už je to třeba daň z příjmu nebo například taková zbytečná daň, jako je daň z nabytí nemovitostí, která zdražuje a komplikuje zvlášť mladým lidem získání bydlení. Budeme v tom pokračovat. Ale vidím politickou realitu v Poslanecké sněmovně a vidím nevůli levicových politických stran udělat něco pro to, aby byla tahle země do budoucna více konkurenceschopná a lidem se tu žilo lépe.

Jaká bude vůle řešit platy politiků? Má kvůli tomu být svolána mimořádná schůze, požadují ji Piráti a SPD. Budete řešit pravděpodobně dva návrhy, jedním je zbrzdit nárůst v příštím roce z dvaceti pod deset procent a pak je tady návrh na zmrazení na tři roky, jak navrhuje SPD.

Dám vám odpověď, která není moc populární, ale je poctivá. Platem poslanců se prostě zabývat nechci. Přišel jsem do Poslanecké sněmovny a museli jsme akceptovat situaci, která je zvláštní pro člověka, který třeba řídil veřejné instituce – že o svých platech musíme rozhodovat sami. To není normální. Většinou je to tak, že o vašem platu rozhoduje někdo jiný.

Tehdy jsme se (ve sněmovně) domluvili na řešení, které spočívalo ve vytvoření automatu, dorovnání situace vytvořené v minulosti. Smyslem tohoto řešení bylo, že se k tomu už nikdy nebudeme muset vracet a že podle růstu ekonomiky půjdou platy nahoru nebo dolů. To je taky potřeba říct, protože se v té situaci necítím komfortně. A teď přijdou kolegové s tím, že znovu platy otevřou, znovu se o tom budeme bavit a znovu přijde celé kolečko. Podle mě je to nezodpovědné a populistické a divím se, že se nikdo moc nepozastavuje nad tím, že zde vzniká společná iniciativa SPD a Pirátů.

Program mimořádné schůze jako ODS nepodpoříte?

Ještě se poradíme na jednání našeho poslaneckého klubu. Je to také trochu nestandardní. Za sebe říkám znovu: Je chyba, když za sebe politici řeší platy.

Říkal jste, že nejste rezignovaný, že se cítíte posílen výsledky senátních a komunálních voleb. Když začnu Prahou, sice jste vyhráli, nakonec to ale vypadá, že zůstanete v opozici. Naopak v Brně budete mít primátorku. Obecně – po měsíci od voleb, kdy už jsou jasné koalice, starostové a primátoři a čeká se na ustavující zastupitelstva – jste spokojen, je ODS posílena, nebo jste na úrovni, která byla před volbami?

Jsme výrazně posíleni a mě to těší. Když pominu senátní volby, které jsme vyhráli, a to jasně – nejen druhé kolo, ale vyhráli jsme jasně už první kolo – pokládám to (výsledky komunálních voleb) za velkou podporu od lidí, kteří sdělují srozumitelnou zprávu a ta zní takto: Už to není hnutí ANO, které bude vyhrávat všechny volby, už to nejsou strany polokomunistické vlády, které tady budou dominovat, chceme alternativu a tou je pro nás ODS. To je podle mě jasné sdělení, které z komunálních voleb vyplynulo.

V komunálních volbách jsme měli jasné cíle. Chtěli jsme obhájit své pozice v menších obcích a městech, chtěli jsme navázat na práci našich úspěšných starostů a primátorů a chtěli jsme výrazně posílit ve velkých městech – a to se podařilo. Máme dnes 2959 zastupitelů. Toto  posílení nám umožní se výrazněji podílet na správě obcí a měst. Těší mě výrazné posílení ve velkých městech, v Praze jsme vyhráli a připomněl bych Brno a České Budějovice, kde jsou nárůsty o deset procent velmi silné – až nečekané. Je to velká odpovědnost i důvěra, kterou nám lidé dali. Takže s výsledkem voleb spokojen jsem. Víme, kde musíme přidat, ale celkově to nepochybně dopadlo dobře.

Pokud jde o skládání koalic, ukazuje se, že po komunálních volbách nastává vždy druhá fáze, často pošlou do zastupitelstva hodně politických subjektů. Není vždycky lehké složit dobrou koalici, ale děláme, co jsme slíbili před volbami: Hledáme takové partnery, se kterými můžeme uskutečnit náš program a se kterými zastavíme stagnaci některých měst. V Brně se nám to podařilo a jsem moc rád, že Markéta Vaňková bude primátorkou. V Praze se vůbec nevedla jednání s vítězem voleb, jako jsme v tomto případě byli my. Ale nesoustředil bych se na velká města. Po celé republice máme možnost podílet se na řízení obcí a měst a to je dobře.

Jak si vysvětlujete to, že někde došlo ke spolupráci s SPD a hlavně s KSČM – ta vám podle mediálních výstupů vadila mnohem víc. Čím si to vysvětlujete?

Jsou to opravdu výjimky, o kterých skoro nemá smysl mluvit, ale dobře. Musíme si uvědomit, že jsme zastoupeni více než v osmi stech obcích v zastupitelstvech. Samozřejmě se může ojediněle stát, že na místní úrovni – na základě znalosti lidí nebo zvláštnosti poměrů – dojde k takovému spojení. V případě SPD je to otázka vkusu a k žádné masivní spolupráci nedochází.

Ta vám tedy nevadí?

Ta nám vadí. Proto k ní také nedochází. Existuje jediný případ, který jsem opakovaně vysvětloval a kolegové také. Je to Kladno, kde je situace velmi specifická a šlo o to, volit menší zlo za podmínek, které jsou jasně dány a znamenají, že žádné extremistické názory nesmějí mít vliv na řízení Kladna. A je to opravdu výjimka, jinde to není. Jsou případy, že zastupitel zvolený jako nezávislý na naší kandidátce – ani není člen ODS – je v radě, kterou podporuje KSČM. Ale i tam zasahujeme, protože pro ODS je spolupráce s KSČM i na komunální úrovni zakázána kongresem z roku 2006. Respektujeme to, nejde jen o formální ustanovení, ale o to, že většina členů ODS jasně cítí, že spolupracovat se stranou, která se hlásí k této nebezpečné ideologii, je problematické, a proto zasahujeme v souladu s našimi stanovami.

Měnit toto rozhodnutí nebudete?

Ne, nebudeme to měnit a nemáme důvod. Jde o ideologii, která je nebezpečná. Komunistická strana se hlásí k režimu, který byl zločinný, způsobil tady spoustu utrpení, a nemáme důvod to měnit. Ty případy můžete spočítat na prstech jedné ruky a všechny je vyřešíme tak, jak jsme je vyřešili v minulosti.

Bude to vyřešeno ukončením místní organizace, jako tomu má být v případě Hranic, nebo jinak?

Někde došlo k tomu, že lidé, kteří se této politické chyby dopustili, ukončili členství v ODS. Tam, kde se nepodaří rozpustit koalici – což je šance, kterou všichni dostanou – budou muset následovat kroky jako odebrání licence místnímu sdružení. Což neděláme rádi, ale obecná vůle v ODS je taková, že je to nepřijatelné jednání a naše politická strana na to demokraticky reaguje. Ale jsou to – jak říkám – ojedinělé případy. Mám radost, že v naprosté většině měst a obcí, kde vytváříme koalice, se nám daří vytvářet je tak, aby nevznikaly žádné pochybnosti – ani u našich členů.

Pakt o migraci? Vláda selhala, soudí Fiala

Pojďme se podívat na zahraniční témata. Vláda tento týden zadala šéfovi diplomacie panu Petříčkovi, aby na příští týden připravil návrh, podle kterého se Česko nepřipojí ke globálnímu paktu o migraci. Jako ODS jste již vládu vyzvali, aby tento krok udělala. Proč?

Ze stejného důvodu, jako se vedou debaty o globálním paktu ve většině evropských zemí. K paktu se nechce připojit Maďarsko, Polsko, probíhá velmi intenzivní debata v sousedním Německu, která by také měla být sledována. Důvodů je celá řada. Kromě vágnosti formulací, které globální pakt obsahuje, je to i nebezpečí, že se přestává rozlišovat mezi legální a nelegální migrací, mezi ekonomickou a migrací, která je způsobena snahou zachránit si život, kde jsou lidé v reálném nebezpečí.

Jaký dopad by to v praxi mohlo mít?

Spíše symbolický. Ale symbolický dopad je důležitý. Pokud nově definujete právo na migraci a začne se to tímto způsobem chápat – s odvoláním na dohodu, kterou státy přijaly – může to mít dopad na legislativu a další postupy. To nechceme, protože všichni víme, co se s migrací v Evropě děje, jakým problémům jsme v minulosti čelili a jakým čelíme.

Ale chci poukázat na věc, která je v debatě v ČR nesmírně důležitá. Správně jste řekla, že jsme to byli my, kdo poukázal na problémy, a chtěli jsme vysvětlení. Přišel ministr vnitra z ČSSD, pan Hamáček, který byl tehdy ministrem zahraničí, a řekl: Nic špatného tam není, je to dobré, máme to podpořit, je to správná politika české vlády. O pár týdnů později přichází ze stejné strany nový ministr zahraničních věcí a říká: Já doporučím, abychom to nepodporovali, protože… Tak se ptám, je toto rozumná a srozumitelná vládní politika?

Neměla by vláda mít jasné stanovisko, neměla by si to vyjasnit dopředu, neměla by veřejnosti jasně říct, v čem je dohoda přínosná, proč ji má ČR podepsat, nebo v čem je nebezpečná, proč ji nemá podepsat? Dodnes není oficiální překlad té úmluvy, což by mohla vláda také zajistit, aby měla veřejnost úplně jasno, jaké jsou formulace, kde jsou rizika, kde nejsou.

Vidím to jako selhání vlády a myslím si, že takto se nedá zahraniční politika dělat, že musíme mít mnohem jasněji, abychom u takto závažných dohod přesně věděli, k čemu se přidáváme, proč se přidáváme nebo proč se k tomu přidat nemáme. Co dělá opozice, co dělá ODS, je správné, ale očekával bych, že vláda splní svoji úlohu, kterou v zahraniční politice má.

Váš postoj ve sněmovně je tím pádem jasný – nepodpoříte. Bude se to řešit na řádné schůzi? Měl by to být mimořádný bod nebo mimořádná schůze? Jak říkáte, ve vládě nebylo jasno. Nakolik je to pro Česko důležité, kolik času by tomu měla sněmovna věnovat?

Je to důležité, protože se o tom debatuje. Už to důležitost ukazuje. Diskutuje se o tom nejenom u nás, ale i v jiných evropských zemích. Ale debata by měla být kvalifikovaná, toto není žádná populistická záležitost, kterou odbydeme mávnutím prstu. Má to závažné důsledky i pro mezinárodní prostředí, pro pozici ČR. Myslím, že bychom o tom měli diskutovat. Já jsem znám tím, že opakovaně vyzývám vládu, abychom debatovali o zahraniční politice, abychom našli národní konsenzus – minimum, které bychom prosazovali v zahraničí. Přivítal bych debatu.

Zahraniční politika je ale specifická, je hodně na vládě. Takže je hodně na vládě, nakolik je ochotna poskytovat informace, diskutovat. Samozřejmě to po vládě žádat budeme, ale to, co tady vidíme, kdy představitelé jedné politické strany se nedokáží shodnout na tom, jestli je to pro ČR dobře, nebo špatně, to je zahraniční politika, se kterou české národní zájmy hájit nemůžeme.

Poslední věc, pane předsedo, příští rok na jaře by měly být volby do Evropského parlamentu. Očekáváte, že třeba i globální pakt, respektive téma migrace bude tím hlavním, co bude o složení Evropského parlamentu rozhodovat?

Těžko se předvídá, co bude hlavním tématem. Ale otázka nezvládnuté migrace nepochybně jedním z témat bude, je tomu tak v celé Evropě. U nás by ale podle mého názoru měly hlavním tématem být národní zájmy České republiky – co vlastně naše národní zájmy jsou a jakým způsobem je můžeme v Evropě prosazovat.

Vidím důležitou úlohu ODS. V evropských volbách budou strany, které budou za každou cenu federalistické, budou říkat ‚více integrace je dobře‘ – přitom federalismus není odpověď na problémy Evropy – budou tu strany, které budou hájit své obchodní zájmy, hnutí ANO se bude starat o zastropování zemědělských dotací, a ne o problémy ČR, budou tu strany, které budou chtít na každou otázku vypsat vnitrostranické referendum, a budou tu strany, které budou říkat, „pryč z Unie“.

ODS bude nabízet rozumný hlas, bude říkat: My chceme silnou Evropu národních států, chceme Evropu, která u národních států nevyvolává nedůvěru. Chceme Evropskou unii, která se reformuje a slouží rozvoji jednotlivých zemí. To bude rozumný hlas a myslím, že o tomto budou evropské volby. Bylo by pro ČR dobré, kdyby evropské volby byly o vnitrostranické debatě, o tom, jaké národní zájmy a jakým způsobem budeme v Evropě hájit.