Vláda slibuje, že vznikne národní plán investic, který shrne potřeby státu, krajů a obcí a měl by také určit, na které investice kdy dojde. Detailní podobu investičního plánu včetně celkové částky vláda teprve představí. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) se ale již nechala slyšet, že jde o mimořádně velkou sumu. Jak ale ujistila v Otázkách Václava Moravce, nepůjde o jednorázový výdaj, nýbrž o výhled na příští desetiletí.
Půl bilionu? Třikrát více? Vláda slibuje dlouhodobý plán investic i ministerstvo pro dohled nad nimi
Otázky Václava Moravce: Vláda připravuje plán investic (zdroj: ČT24)
Železnice, dálnice, nemocnice, školy, divadla… Do toho všeho, ale i do mnoha dalších věcí je nebo brzy bude potřeba investovat peníze z veřejných rozpočtů. Vláda tvrdí, že si připravila přehled všech plánovaných investic a z něj že vytvoří národní plán investic. „V červnu jsme ho předložili vládě. (…) Pan premiér říkal: ‚Pane jo,‘“ poznamenala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Co přesně v plánu je, ale zatím prozradit nechce. „Částka je opravdu velmi vysoká, ale dnes ji ze mě opravdu nedostanete. Řekli jsme si s panem premiérem, že bude oficiální tisková konference, kde představíme národní investiční plán,“ sdělila pouze. Zdroje Otázek Václava Moravce hovoří o investicích za půl bilionu, ale třeba místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (SLK) se zmínil ještě o vyšší částce. Potřebné veřejné investice podle něj převyšují celý roční státní rozpočet, tedy asi 1,4 bilionu korun.
Národní investiční plán
Bez ohledu na konkrétní sumu platí, že jde o vysoké číslo, ale nebude to tak, že se kvůli investicím příští rok výdaje státního rozpočtu zdvojnásobí (a schodek tudíž asi ztřicetinásobí). „Je to datová základna našich potenciálních investic do roku 2030,“ vysvětlila Klára Dostálová s tím, že se v minulosti „zapomnělo plánovat a že se zapomněly investice řídit“.
Dodala, že plán investic uvítá i Evropská unie: „Po ‚bruselsku‘ se tomu říká absorpční kapacita, ale je to zásobník investic.“
Vítají ho i kraje. „Zmapování se mělo odehrát už dávno. Dnes máme s investicemi problém,“ uvedl Martin Půta. Dodal přitom, že pokud má být investiční plán výhledem zhruba na další dvě desetiletí, tak i kdyby šlo o celkovou částku přesahující jeden státní rozpočet, po vydělení bychom se pohybovali stále zhruba na současné úrovni investic, tedy kolem 80 miliard.
Obava z velkých pravomocí
Místopředseda Asociace krajů se ale obává, aby si vláda po vytvoření plánu neosobovala příliš velké pravomoci. „Byl bych rád, kdyby se stát zaměřil na velké infrastrukturní investice a ostatní nechal na samosprávě obcí a krajů,“ zdůraznil Martin Půta.
Podle Kláry Dostálové ale takové uzurpování nehrozí. Naopak by její ministerstvo v budoucnu mělo sloužit jako státní partner pro kraje a obce v roli investorů. Připomněla přitom plán na proměnu ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvo pro veřejné investování. Jako takové by ale mohlo fungovat nejdříve od roku 2020. Již v příštím roce naproti tomu začne fungovat rada vlády pro investice.
Investice v posledních letech pozvolna rostly, byť Martin Půta připomněl, že „podíl investic na státním rozpočtu klesal“. Nejvíce stát investoval v roce 2015, kdy se snažil dočerpat končící evropské fondy. Evropské peníze představovaly v investicích významnou část i poté. Letos by měly kapitálové investice dosáhnout 90 miliard, bez evropských peněz 58 miliard, v příštím roce vzrostou na 122 miliard, bez peněz z EU pak na 79 miliard.
Státní rozpočet: kapitálové investice