Po nehodě na přejezdu u severomoravské Studénky, kde se v červenci 2015 srazil vlak s kamionem uvázlým na kolejích po spuštění závor, slibovali politici i odborníci lepší zabezpečení. Po třech letech od tragédie je přejezd zabezpečen stejně jako tehdy. Podle odborníků na dopravu je ale jedním z nejlépe zabezpečených v zemi. V současnosti se k ochraně přejezdů v Česku testuje laserový snímač, budoucnost ale zřejmě patří mimoúrovňovému řešení.
Přejezd ve Studénce se nezměnil. Budoucnost je v laserových čidlech a podjezdech
Události: Po třech letech od nehody je přejezd ve Studénce stále stejně zabezpečen (zdroj: ČT24)
Na přejezdu ve Studénce stále funguje značení kříži vedle přejezdu, signální světla, zvuková signalizace a dřevěné závory. Stejné zabezpečení tu bylo i v roce 2015, kdy mezi závorami uvázl polský řidič se svým kamionem, který rozpůlilo projíždějící pendolino. Předloni soud řidiči, který jako zázrakem přežil bez zranění, uložil trest osm a půl roku vězení.
Podle odborníků na dopravu je ale přejezd ve Studénce jeden z nejzabezpečenějších v zemi. Nebezpečným ho podle nich dělají pouze samotní řidiči, kteří si krátí přejížděním dlouhé čekání. Stejně jako to udělal řidič kamionu v létě 2015.
Testuje se tam ale nové zařízení laserového čidla, které podobnou tragédii vyloučí. Dokáže rozpoznat, když na přejezdu uvázne auto nebo motocyklista, a na překážku včas upozornit strojvedoucího. Laserový paprsek se ale musí nejprve otestovat ve všech ročních obdobích.
Nejbezpečnější pro přejezd ve Studénce zůstává vybudování podjezdu. „Pokud všechno půjde bez problémů, měla by být v roce 2020 zahájena realizace stavby,“ říká náměstek ředitele pro techniku SŽDC Ostrava Libor Tkáč.
Řidiči závory nezřídka nerespektují. Řešením může být laser i podjezdy
Pro řadu řidičů nejsou závory překážkou. Právě oni svou nedbalostí zaviní podle drážních statistik na přejezdech přes 99 procent nehod. I proto začal správce železnic na těch problémových umisťovat kamery.
Jenže jako varování pro řidiče moc nefungují, a tak spíše jen zaznamenávají excesy řidičů. I přesto závory v kombinaci se světly a typickým zvoněním představují zatím jedinou možnost, jak přejezdy chránit.
Jak funguje čidlo
Laserové snímače totiž ještě zákon nepovoluje. Zatím se tak jen ve Studénce a předtím v Královéhradeckém kraji testují. „Detekování překážky je poměrně spolehlivé, v současné době řešíme způsob přenosu z detektoru do kabiny strojvůdce,“ říká mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Řeší se také stále přenos signálu do kabiny strojvůdce.
Podle Správy železniční dopravní cesty je nejbezpečnější přejezd ten, kde vůbec auta přes koleje nejezdí. Jako hlavní řešení tak vidí budování mimoúrovňových křížení. Především na koridorech, kde vlaky jezdí i 160 kilometrů v hodině. Nové úseky tratí už automaticky s nadjezdy nebo podjezdy počítají.
NKÚ kritizuje neúčelnost financí
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil závěry prověrky, podle které nehod na železničních přejezdech v letech 2013 až 2017 neubylo, ačkoli bylo na zvýšení jejich bezpečnosti v tomto období vydáno přes 2,6 miliardy korun. Podle něj tak byla Česká republika v bilanci nehod jednou z nejhorších zemí v Evropě.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že vznikly materiály o rizikových místech na železnici a o financování jejich zabezpečení. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) prý každoročně vytipovává desítky přejezdů vhodných k zabezpečení. Česká železniční síť patří k nejhustším v Evropě.