Po dlouhých deseti letech hlídají elektronické náramky první vězně

Elektronické náramky pro domácí vězně jsou zhruba týden v ostrém provozu. Na společné tiskové konferenci to v pátek oficiálně potvrdil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a  ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková. Monitorovací zařízení má podle nich v současné chvíli připevněné asi padesát vězňů. Náramky hlídají odsouzené 24 hodin denně a měly by ulehčit přeplněným věznicím.

Video Události
video

Reportáž: Elektronické náramky v ostrém provozu

Ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně spustila Probační a mediační služba minulý týden.

„Vstupem elektronického monitorovacího systému do rukou probačních úředníků a asistentů přichází velmi precizní a spolehlivý kontrolní nástroj toho, abychom zjistili, jestli odsouzený v dané době, kdy má být ve svém obydlí, je skutečně tam, kde má být, nebo jestli naopak nevstupuje do zakázané zóny,“ uvedla na tiskové konferenci Andrea Matoušková. 

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) má odsouzený náramek, který snímá jeho polohu, připevněný na noze. „Součástí systému je ještě základna, která je napevno nainstalovaná u něj doma,“ vysvětlil s tím, že jejím úkolem je zaznamenávat, zda se vězeň ve stanovené době skutečně nachází ve svém domově. 

Vedle náramku, který se musí denně dobíjet připojením do zásuvky nebo přes powerbanku, a základnové stanice je součástí vybavení i mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným. „Součástí komunikátoru může být i alkohol tester,“ dodal Kněžínek. Dozorce pak může kdykoliv požádat vězně, ať se nechá otestovat. Aby nemohl podvádět, náramek ho při tom i vyfotí.    

Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. Stejně tak zjistí, když se odsouzený přiblíží k člověku, s nímž mu soud zakázal kontakt. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva spravedlnosti.

„Jakmile člověk vstoupí do zakázané zóny, tak systém ihned vyhlašuje poplach,“ doplnil Kněžínek a v té souvislosti dodal, že alarm se spustí i v případě, kdy se nositel pokusí tento voděodolný a hypoalergenní přístroj zničit. 

Domácích vězňů je aktuálně 125, náramek má v současné chvíli podle Kněžínka nasazeno už přibližně padesát z nich, jejich počet se přitom ještě během pátku mírně zvýší. Úřad má opci na celkem 2500 zařízení, za pořízení technologie a šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatí 93 milionů korun.

Zprovoznění elektronických náramků trvalo státu téměř deset let  

Proces zavádění eletronických náramků se protáhl na téměř deset let. Vybrat dodavatele technologie trvalo státu dlouhých osm let, pět předchozích tendrů na dodání náramků totiž skončilo neúspěšně. Z toho šestého nakonec vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září. 

Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Údajně například mělo hlásit, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Z toho důvodu se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul. 

Náramky mají zvýšit počet domácích trestů

Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.

Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese.

V praxi trest vypadá tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti. Pokud to pachatel nedodrží, soud mu může domácí vězení přeměnit na klasické odnětí svobody. Dodržování podmínek doposud namátkově ověřovali probační úředníci, což byl zřejmě jeden z důvodů, proč soudci zatím tuto možnost příliš nevyužívali.

Zatímco za pobyt jednoho odsouzeného ve vězení zaplatí stát asi 1100 korun denně, domácí vězení vyjde na 150 korun na den, přičemž 50 korun si hradí odsouzený. Domácí vězeň také zůstává se svou rodinou, takže nezpřetrhá sociální vazby.