Po dlouhých deseti letech hlídají elektronické náramky první vězně

Nahrávám video

Elektronické náramky pro domácí vězně jsou zhruba týden v ostrém provozu. Na společné tiskové konferenci to v pátek oficiálně potvrdil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a  ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková. Monitorovací zařízení má podle nich v současné chvíli připevněné asi padesát vězňů. Náramky hlídají odsouzené 24 hodin denně a měly by ulehčit přeplněným věznicím.

Ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně spustila Probační a mediační služba minulý týden.

„Vstupem elektronického monitorovacího systému do rukou probačních úředníků a asistentů přichází velmi precizní a spolehlivý kontrolní nástroj toho, abychom zjistili, jestli odsouzený v dané době, kdy má být ve svém obydlí, je skutečně tam, kde má být, nebo jestli naopak nevstupuje do zakázané zóny,“ uvedla na tiskové konferenci Andrea Matoušková. 

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) má odsouzený náramek, který snímá jeho polohu, připevněný na noze. „Součástí systému je ještě základna, která je napevno nainstalovaná u něj doma,“ vysvětlil s tím, že jejím úkolem je zaznamenávat, zda se vězeň ve stanovené době skutečně nachází ve svém domově. 

Vedle náramku, který se musí denně dobíjet připojením do zásuvky nebo přes powerbanku, a základnové stanice je součástí vybavení i mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným. „Součástí komunikátoru může být i alkohol tester,“ dodal Kněžínek. Dozorce pak může kdykoliv požádat vězně, ať se nechá otestovat. Aby nemohl podvádět, náramek ho při tom i vyfotí.    

Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. Stejně tak zjistí, když se odsouzený přiblíží k člověku, s nímž mu soud zakázal kontakt. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva spravedlnosti.

„Jakmile člověk vstoupí do zakázané zóny, tak systém ihned vyhlašuje poplach,“ doplnil Kněžínek a v té souvislosti dodal, že alarm se spustí i v případě, kdy se nositel pokusí tento voděodolný a hypoalergenní přístroj zničit. 

Domácích vězňů je aktuálně 125, náramek má v současné chvíli podle Kněžínka nasazeno už přibližně padesát z nich, jejich počet se přitom ještě během pátku mírně zvýší. Úřad má opci na celkem 2500 zařízení, za pořízení technologie a šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatí 93 milionů korun.

Zprovoznění elektronických náramků trvalo státu téměř deset let

Proces zavádění eletronických náramků se protáhl na téměř deset let. Vybrat dodavatele technologie trvalo státu dlouhých osm let, pět předchozích tendrů na dodání náramků totiž skončilo neúspěšně. Z toho šestého nakonec vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září. 

Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Údajně například mělo hlásit, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Z toho důvodu se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul. 

Náramky mají zvýšit počet domácích trestů

Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.

Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese.

V praxi trest vypadá tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti. Pokud to pachatel nedodrží, soud mu může domácí vězení přeměnit na klasické odnětí svobody. Dodržování podmínek doposud namátkově ověřovali probační úředníci, což byl zřejmě jeden z důvodů, proč soudci zatím tuto možnost příliš nevyužívali.

Zatímco za pobyt jednoho odsouzeného ve vězení zaplatí stát asi 1100 korun denně, domácí vězení vyjde na 150 korun na den, přičemž 50 korun si hradí odsouzený. Domácí vězeň také zůstává se svou rodinou, takže nezpřetrhá sociální vazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled