Po dlouhých deseti letech hlídají elektronické náramky první vězně

Nahrávám video
Reportáž: Elektronické náramky v ostrém provozu
Zdroj: ČT24

Elektronické náramky pro domácí vězně jsou zhruba týden v ostrém provozu. Na společné tiskové konferenci to v pátek oficiálně potvrdil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a  ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková. Monitorovací zařízení má podle nich v současné chvíli připevněné asi padesát vězňů. Náramky hlídají odsouzené 24 hodin denně a měly by ulehčit přeplněným věznicím.

Ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně spustila Probační a mediační služba minulý týden.

„Vstupem elektronického monitorovacího systému do rukou probačních úředníků a asistentů přichází velmi precizní a spolehlivý kontrolní nástroj toho, abychom zjistili, jestli odsouzený v dané době, kdy má být ve svém obydlí, je skutečně tam, kde má být, nebo jestli naopak nevstupuje do zakázané zóny,“ uvedla na tiskové konferenci Andrea Matoušková. 

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) má odsouzený náramek, který snímá jeho polohu, připevněný na noze. „Součástí systému je ještě základna, která je napevno nainstalovaná u něj doma,“ vysvětlil s tím, že jejím úkolem je zaznamenávat, zda se vězeň ve stanovené době skutečně nachází ve svém domově. 

Vedle náramku, který se musí denně dobíjet připojením do zásuvky nebo přes powerbanku, a základnové stanice je součástí vybavení i mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným. „Součástí komunikátoru může být i alkohol tester,“ dodal Kněžínek. Dozorce pak může kdykoliv požádat vězně, ať se nechá otestovat. Aby nemohl podvádět, náramek ho při tom i vyfotí.    

Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. Stejně tak zjistí, když se odsouzený přiblíží k člověku, s nímž mu soud zakázal kontakt. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva spravedlnosti.

„Jakmile člověk vstoupí do zakázané zóny, tak systém ihned vyhlašuje poplach,“ doplnil Kněžínek a v té souvislosti dodal, že alarm se spustí i v případě, kdy se nositel pokusí tento voděodolný a hypoalergenní přístroj zničit. 

Domácích vězňů je aktuálně 125, náramek má v současné chvíli podle Kněžínka nasazeno už přibližně padesát z nich, jejich počet se přitom ještě během pátku mírně zvýší. Úřad má opci na celkem 2500 zařízení, za pořízení technologie a šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatí 93 milionů korun.

Zprovoznění elektronických náramků trvalo státu téměř deset let

Proces zavádění eletronických náramků se protáhl na téměř deset let. Vybrat dodavatele technologie trvalo státu dlouhých osm let, pět předchozích tendrů na dodání náramků totiž skončilo neúspěšně. Z toho šestého nakonec vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září. 

Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Údajně například mělo hlásit, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Z toho důvodu se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul. 

Náramky mají zvýšit počet domácích trestů

Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.

Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese.

V praxi trest vypadá tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti. Pokud to pachatel nedodrží, soud mu může domácí vězení přeměnit na klasické odnětí svobody. Dodržování podmínek doposud namátkově ověřovali probační úředníci, což byl zřejmě jeden z důvodů, proč soudci zatím tuto možnost příliš nevyužívali.

Zatímco za pobyt jednoho odsouzeného ve vězení zaplatí stát asi 1100 korun denně, domácí vězení vyjde na 150 korun na den, přičemž 50 korun si hradí odsouzený. Domácí vězeň také zůstává se svou rodinou, takže nezpřetrhá sociální vazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná svůj legislativní plán, probrat by mohla i požár v Pardubicích

Ke svým legislativním plánům na letošní rok se v pondělí vrátí vláda Andreje Babiše (ANO). Před měsícem ministři projednávání dokumentu přerušili, protože premiérovi vadilo, že ho kabinet dostal k projednávání s rozpory mezi jednotlivými připomínkovými místy. Vláda se pravděpodobně bude zabývat i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok, v pátek se kvůli němu sešla i Bezpečnostní rada státu.
před 4 mminutami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 9 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 9 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 13 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami
Načítání...