Po dlouhých deseti letech hlídají elektronické náramky první vězně

Nahrávám video

Elektronické náramky pro domácí vězně jsou zhruba týden v ostrém provozu. Na společné tiskové konferenci to v pátek oficiálně potvrdil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a  ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková. Monitorovací zařízení má podle nich v současné chvíli připevněné asi padesát vězňů. Náramky hlídají odsouzené 24 hodin denně a měly by ulehčit přeplněným věznicím.

Ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně spustila Probační a mediační služba minulý týden.

„Vstupem elektronického monitorovacího systému do rukou probačních úředníků a asistentů přichází velmi precizní a spolehlivý kontrolní nástroj toho, abychom zjistili, jestli odsouzený v dané době, kdy má být ve svém obydlí, je skutečně tam, kde má být, nebo jestli naopak nevstupuje do zakázané zóny,“ uvedla na tiskové konferenci Andrea Matoušková. 

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) má odsouzený náramek, který snímá jeho polohu, připevněný na noze. „Součástí systému je ještě základna, která je napevno nainstalovaná u něj doma,“ vysvětlil s tím, že jejím úkolem je zaznamenávat, zda se vězeň ve stanovené době skutečně nachází ve svém domově. 

Vedle náramku, který se musí denně dobíjet připojením do zásuvky nebo přes powerbanku, a základnové stanice je součástí vybavení i mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným. „Součástí komunikátoru může být i alkohol tester,“ dodal Kněžínek. Dozorce pak může kdykoliv požádat vězně, ať se nechá otestovat. Aby nemohl podvádět, náramek ho při tom i vyfotí.    

Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. Stejně tak zjistí, když se odsouzený přiblíží k člověku, s nímž mu soud zakázal kontakt. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva spravedlnosti.

„Jakmile člověk vstoupí do zakázané zóny, tak systém ihned vyhlašuje poplach,“ doplnil Kněžínek a v té souvislosti dodal, že alarm se spustí i v případě, kdy se nositel pokusí tento voděodolný a hypoalergenní přístroj zničit. 

Domácích vězňů je aktuálně 125, náramek má v současné chvíli podle Kněžínka nasazeno už přibližně padesát z nich, jejich počet se přitom ještě během pátku mírně zvýší. Úřad má opci na celkem 2500 zařízení, za pořízení technologie a šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatí 93 milionů korun.

Zprovoznění elektronických náramků trvalo státu téměř deset let

Proces zavádění eletronických náramků se protáhl na téměř deset let. Vybrat dodavatele technologie trvalo státu dlouhých osm let, pět předchozích tendrů na dodání náramků totiž skončilo neúspěšně. Z toho šestého nakonec vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září. 

Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Údajně například mělo hlásit, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Z toho důvodu se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul. 

Náramky mají zvýšit počet domácích trestů

Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.

Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese.

V praxi trest vypadá tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti. Pokud to pachatel nedodrží, soud mu může domácí vězení přeměnit na klasické odnětí svobody. Dodržování podmínek doposud namátkově ověřovali probační úředníci, což byl zřejmě jeden z důvodů, proč soudci zatím tuto možnost příliš nevyužívali.

Zatímco za pobyt jednoho odsouzeného ve vězení zaplatí stát asi 1100 korun denně, domácí vězení vyjde na 150 korun na den, přičemž 50 korun si hradí odsouzený. Domácí vězeň také zůstává se svou rodinou, takže nezpřetrhá sociální vazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
18:42Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 1 hhodinou

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 3 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 5 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 6 hhodinami
Načítání...