Po dlouhých deseti letech hlídají elektronické náramky první vězně

Nahrávám video
Reportáž: Elektronické náramky v ostrém provozu
Zdroj: ČT24

Elektronické náramky pro domácí vězně jsou zhruba týden v ostrém provozu. Na společné tiskové konferenci to v pátek oficiálně potvrdil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a  ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková. Monitorovací zařízení má podle nich v současné chvíli připevněné asi padesát vězňů. Náramky hlídají odsouzené 24 hodin denně a měly by ulehčit přeplněným věznicím.

Ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně spustila Probační a mediační služba minulý týden.

„Vstupem elektronického monitorovacího systému do rukou probačních úředníků a asistentů přichází velmi precizní a spolehlivý kontrolní nástroj toho, abychom zjistili, jestli odsouzený v dané době, kdy má být ve svém obydlí, je skutečně tam, kde má být, nebo jestli naopak nevstupuje do zakázané zóny,“ uvedla na tiskové konferenci Andrea Matoušková. 

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) má odsouzený náramek, který snímá jeho polohu, připevněný na noze. „Součástí systému je ještě základna, která je napevno nainstalovaná u něj doma,“ vysvětlil s tím, že jejím úkolem je zaznamenávat, zda se vězeň ve stanovené době skutečně nachází ve svém domově. 

Vedle náramku, který se musí denně dobíjet připojením do zásuvky nebo přes powerbanku, a základnové stanice je součástí vybavení i mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným. „Součástí komunikátoru může být i alkohol tester,“ dodal Kněžínek. Dozorce pak může kdykoliv požádat vězně, ať se nechá otestovat. Aby nemohl podvádět, náramek ho při tom i vyfotí.    

Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. Stejně tak zjistí, když se odsouzený přiblíží k člověku, s nímž mu soud zakázal kontakt. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva spravedlnosti.

„Jakmile člověk vstoupí do zakázané zóny, tak systém ihned vyhlašuje poplach,“ doplnil Kněžínek a v té souvislosti dodal, že alarm se spustí i v případě, kdy se nositel pokusí tento voděodolný a hypoalergenní přístroj zničit. 

Domácích vězňů je aktuálně 125, náramek má v současné chvíli podle Kněžínka nasazeno už přibližně padesát z nich, jejich počet se přitom ještě během pátku mírně zvýší. Úřad má opci na celkem 2500 zařízení, za pořízení technologie a šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatí 93 milionů korun.

Zprovoznění elektronických náramků trvalo státu téměř deset let

Proces zavádění eletronických náramků se protáhl na téměř deset let. Vybrat dodavatele technologie trvalo státu dlouhých osm let, pět předchozích tendrů na dodání náramků totiž skončilo neúspěšně. Z toho šestého nakonec vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září. 

Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Údajně například mělo hlásit, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Z toho důvodu se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul. 

Náramky mají zvýšit počet domácích trestů

Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.

Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese.

V praxi trest vypadá tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti. Pokud to pachatel nedodrží, soud mu může domácí vězení přeměnit na klasické odnětí svobody. Dodržování podmínek doposud namátkově ověřovali probační úředníci, což byl zřejmě jeden z důvodů, proč soudci zatím tuto možnost příliš nevyužívali.

Zatímco za pobyt jednoho odsouzeného ve vězení zaplatí stát asi 1100 korun denně, domácí vězení vyjde na 150 korun na den, přičemž 50 korun si hradí odsouzený. Domácí vězeň také zůstává se svou rodinou, takže nezpřetrhá sociální vazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají změnu zacílení zákona, jenž má pomáhat lidem v bytové nouzi

Poslanci se v úterý budou zabývat úpravou zacílení opatření k podpoře bydlení pro lidi v bytové nouzi. Na programu je v úvodním kole také změna sněmovních pravidel k omezení možností obstrukcí. Řádná schůze začne odpoledne. Opět se očekávají opoziční snahy o úpravy návrhu jejího programu.
před 1 hhodinou

Premiérův střet zájmů a jeho řešení probírali hosté 90′ ČT24

Je to přibližně měsíc od uplynutí 30denní lhůty, v jejímž rámci měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Babiš slíbil, že společnost Agrofert převede do svěřenského fondu, ke kterému jeho rodina získá přístup až po jeho smrti. Server Seznam zprávy před několika dny uvedl, že správa by na rodinu přešla dříve. Premiér to ale popírá a minulý týden napsal, že z Agrofertu nebude mít do konce života žádný prospěch. Babiš podle svých slov s převedením Agrofertu do fondu čeká na „souhlas dvou členských zemí“. V pořadu 90′ ČT24 o tématu diskutovali reportér Seznam zpráv Lukáš Valášek a právníci Aleš Eppinger a Robert Zbíral.
před 6 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 9 hhodinami

Soudy rehabilitují disidenty, Olga Havlová mezi nimi zatím není

Žalobci teď nenavrhnou rehabilitaci Olgy Havlové. Ani po společném pátrání s policií nemají dokumenty, které by konkrétně popisovaly její zadržení v roce 1980. Státní zastupitelství se zabývalo návrhem na její rehabilitaci, který podal hudebník Jaroslav Hutka. Podnět podal advokát Lubomír Müller, který dohledal dokumenty k zadržení Havlové v prosinci 1980. Advokát z dokumentu vyvozuje, že bývalá první dáma byla zadržena jen kvůli návštěvě Jana Patočky mladšího na oddělení Veřejné bezpečnosti, kde byl držen. Žalobci zatím její rehabilitaci nenavrhli, ale to by se mohlo změnit v budoucnu, pokud se najdou nové materiály.
před 9 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 11 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...