Za měsíc začnou komunální volby. V 17 obcích nebudou, do zastupitelstva nikdo nechce

Méně lidí než před čtyřmi lety usiluje letos o křesla zastupitelů měst a obcí, které budou občané vybírat za měsíc. Oproti předchozím komunálním volbám je kandidátů o 17 tisíc méně – zhruba 216 tisíc lidí. Ti starostové, kteří se rozhodli skončit, si stěžují hlavně na rostoucí administrativu. Někteří z nich mají již nyní jistotu, že svůj úřad nepředají zvolenému zástupci, nýbrž správci jmenovanému z Prahy. K tomu dochází, když o volené funkce nemá nikdo zájem.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Do komunálních voleb zbývá měsíc

Komunální volby, které se uskuteční 5. a 6. října, se nebudou týkat sedmnácti obcí. Nenašlo se v nich dost lidí, kteří by byli ochotni kandidovat do zastupitelstva, a tak dosavadní starosty nahradí správci, které vyšle ministerstvo vnitra.

„Pro nás to znamená rezignaci všech členů zastupitelstva k prvnímu dni voleb. Od té doby převezme správce veškerou agendu,“ upřesnila starostka Tatobit Lenka Malá.

Tatobity na Semilsku mají zhruba pět set obyvatel a mohou být důkazem, že nedostatek uchazečů o volené posty neznačí, že se v obci lidé o dění kolem sebe nezajímají. Naopak, Tatobity se letos staly krajskou Vesnicí roku. K úspěchu přispěl i bohatý spolkový život.

Fakt, že starostku vystřídá v říjnu správce, však život v Tatobitech naruší. Správce má totiž omezené pravomoci – nemůže například investovat do rozvoje vesnice ani prodávat nepotřebný majetek. Obec tak zatím ani nebude moci využít milion a půl, který za výhru v soutěži o Vesnici roku získá.

Papírování je prý na starosty už příliš 

To, že je v sedmnácti obcích o politiku tak malý zájem, má několik důvodů. Starostové si často stěžují na náročné papírování. Sdružení místních samospráv ostatně u příležitosti uzávěrky pro podávání kandidátek koncem července zveřejnilo výsledky průzkumu mezi starosty, kteří již nekandidují, a více než třetina to zdůvodnila nárůstem byrokracie a administrativy. Čtvrtina pak měla největší problém s tím, za co všechno nesou odpovědnost a za co jim eventuálně hrozí kriminalizace.

Podle předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla by to měly vzít v potaz i vláda a parlament. „Měly by si uvědomit, kdykoli budou rozhodovat o dalších povinnostech, které chtějí starostům dát na bedra, že jsou to jejich lidé. V obcích žijí, znají je, jsou to lidé pracovití a svědomití, a měli by k nim tedy přistupovat s důvěrou a úctou a nenakládat jim nad rámec povinností různé věci, které spíše od správy obce odrazují,“ řekl.

Některé starosty, kteří již nekandidují, však zkrátka znechutily poměry v obci. Tak zdůvodňuje svůj konec například Peter Staňo, který osm let starostoval v Hrčavě nedaleko Jablunkova. „Když pracujete v tak malé vesnici za minimální mzdu – moje mzda je doslova minimální – a ještě jste trestaný za iniciativu, tak je třeba přestat,“ míní. Hrčavu sice nečeká ministerská správa, ale i tam počet kandidátů oproti minulým volbám výrazně poklesl. 

Ty, kde jich není dost ani na sestavení zastupitelstva, budou moci situaci zvrátit v některém z termínů náhradních voleb. Zatím se k tomu chystají ve středočeských Litichovicích. Podle nynějšího starosty Pavla Kejklíčka se pokusí kandidátku sestavit mladí lidé, kteří však v obci zatím nejsou formálně přihlášeni.

Jedinou kandidátku mají v 6 tisících obcí. Ve dvou se bude vybírat z 29 subjektů 

Zatímco obcí, kde se nepřihlásilo ani tolik kandidátů, aby vůbec mohli sestavit zastupitelstvo, je sedmnáct, těch, kde budou lidé vybírat v rámci jediné kandidátky, je přes šest tisíc. Patří k nim i Hrčava, kde minule ještě byly na výběr dvě kandidátky.

Nejvyšší počet kandidátek se naopak podařilo sestavit shodně na dvou místech. Z 29 volebních subjektů budou voliči vybírat jednak v Praze, jednak v Kateřinicích na Vsetínsku. V Praze je důvod, proč je zde kandidátek nejvíce, asi zřejmý; v Kateřinicích je to proto, že každý uchazeč o křeslo v zastupitelstvu kandiduje samostatně.

Cesta k volbám od 5. září do 6. října

I když do voleb zbývá ještě měsíc a den, členové volebních komisí budou mít napilno mnohem dříve. Již do první zářijové středy – tedy přesně měsíc před volbami – musí být hotové okrskové volební komise, které se poprvé sejdou 14. září.

Práci budou mít i starostové, kteří musí nejpozději do 2. října zajistit doručení hlasovacích lístků. Zároveň toho dne začne platit zákaz zveřejňování předvolebních a volebních průzkumů, který vyprší až s uzavřením volebních místností. Nejpozději dva dny před zahájením hlasování, tedy do 14 hodin ve středu 3. října, se ještě budou moci kandidáti své účasti písemně vzdát.

Samotné volby začnou v pátek 5. října ve 14 hodin, volební místnosti se zavřou ve 22 hodin, znovu se otevřou druhý den v 8 hodin a zůstanou otevřené až do 14 hodin. Současně s komunálními volbami se uskuteční ve třetině okrsků také první kolo senátních voleb. Tam, kde bude potřeba i druhé kolo, proběhne s týdenním odstupem ve stejný čas 12. a 13. října.