Méně lidí než před čtyřmi lety usiluje letos o křesla zastupitelů měst a obcí, které budou občané vybírat za měsíc. Oproti předchozím komunálním volbám je kandidátů o 17 tisíc méně – zhruba 216 tisíc lidí. Ti starostové, kteří se rozhodli skončit, si stěžují hlavně na rostoucí administrativu. Někteří z nich mají již nyní jistotu, že svůj úřad nepředají zvolenému zástupci, nýbrž správci jmenovanému z Prahy. K tomu dochází, když o volené funkce nemá nikdo zájem.
Za měsíc začnou komunální volby. V 17 obcích nebudou, do zastupitelstva nikdo nechce
6 minut
UDÁLOSTI: Do komunálních voleb zbývá měsíc
Komunální volby, které se uskuteční 5. a 6. října, se nebudou týkat sedmnácti obcí. Nenašlo se v nich dost lidí, kteří by byli ochotni kandidovat do zastupitelstva, a tak dosavadní starosty nahradí správci, které vyšle ministerstvo vnitra.
„Pro nás to znamená rezignaci všech členů zastupitelstva k prvnímu dni voleb. Od té doby převezme správce veškerou agendu,“ upřesnila starostka Tatobit Lenka Malá.
Tatobity na Semilsku mají zhruba pět set obyvatel a mohou být důkazem, že nedostatek uchazečů o volené posty neznačí, že se v obci lidé o dění kolem sebe nezajímají. Naopak, Tatobity se letos staly krajskou Vesnicí roku. K úspěchu přispěl i bohatý spolkový život.
Fakt, že starostku vystřídá v říjnu správce, však život v Tatobitech naruší. Správce má totiž omezené pravomoci – nemůže například investovat do rozvoje vesnice ani prodávat nepotřebný majetek. Obec tak zatím ani nebude moci využít milion a půl, který za výhru v soutěži o Vesnici roku získá.
Papírování je prý na starosty už příliš
To, že je v sedmnácti obcích o politiku tak malý zájem, má několik důvodů. Starostové si často stěžují na náročné papírování. Sdružení místních samospráv ostatně u příležitosti uzávěrky pro podávání kandidátek koncem července zveřejnilo výsledky průzkumu mezi starosty, kteří již nekandidují, a více než třetina to zdůvodnila nárůstem byrokracie a administrativy. Čtvrtina pak měla největší problém s tím, za co všechno nesou odpovědnost a za co jim eventuálně hrozí kriminalizace.
Podle předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla by to měly vzít v potaz i vláda a parlament. „Měly by si uvědomit, kdykoli budou rozhodovat o dalších povinnostech, které chtějí starostům dát na bedra, že jsou to jejich lidé. V obcích žijí, znají je, jsou to lidé pracovití a svědomití, a měli by k nim tedy přistupovat s důvěrou a úctou a nenakládat jim nad rámec povinností různé věci, které spíše od správy obce odrazují,“ řekl.
Některé starosty, kteří již nekandidují, však zkrátka znechutily poměry v obci. Tak zdůvodňuje svůj konec například Peter Staňo, který osm let starostoval v Hrčavě nedaleko Jablunkova. „Když pracujete v tak malé vesnici za minimální mzdu – moje mzda je doslova minimální – a ještě jste trestaný za iniciativu, tak je třeba přestat,“ míní. Hrčavu sice nečeká ministerská správa, ale i tam počet kandidátů oproti minulým volbám výrazně poklesl.
Ty, kde jich není dost ani na sestavení zastupitelstva, budou moci situaci zvrátit v některém z termínů náhradních voleb. Zatím se k tomu chystají ve středočeských Litichovicích. Podle nynějšího starosty Pavla Kejklíčka se pokusí kandidátku sestavit mladí lidé, kteří však v obci zatím nejsou formálně přihlášeni.
Jedinou kandidátku mají v 6 tisících obcí. Ve dvou se bude vybírat z 29 subjektů
Zatímco obcí, kde se nepřihlásilo ani tolik kandidátů, aby vůbec mohli sestavit zastupitelstvo, je sedmnáct, těch, kde budou lidé vybírat v rámci jediné kandidátky, je přes šest tisíc. Patří k nim i Hrčava, kde minule ještě byly na výběr dvě kandidátky.
Nejvyšší počet kandidátek se naopak podařilo sestavit shodně na dvou místech. Z 29 volebních subjektů budou voliči vybírat jednak v Praze, jednak v Kateřinicích na Vsetínsku. V Praze je důvod, proč je zde kandidátek nejvíce, asi zřejmý; v Kateřinicích je to proto, že každý uchazeč o křeslo v zastupitelstvu kandiduje samostatně.
Cesta k volbám od 5. září do 6. října
I když do voleb zbývá ještě měsíc a den, členové volebních komisí budou mít napilno mnohem dříve. Již do první zářijové středy – tedy přesně měsíc před volbami – musí být hotové okrskové volební komise, které se poprvé sejdou 14. září.
Práci budou mít i starostové, kteří musí nejpozději do 2. října zajistit doručení hlasovacích lístků. Zároveň toho dne začne platit zákaz zveřejňování předvolebních a volebních průzkumů, který vyprší až s uzavřením volebních místností. Nejpozději dva dny před zahájením hlasování, tedy do 14 hodin ve středu 3. října, se ještě budou moci kandidáti své účasti písemně vzdát.
Harmonogram komunálních voleb
Samotné volby začnou v pátek 5. října ve 14 hodin, volební místnosti se zavřou ve 22 hodin, znovu se otevřou druhý den v 8 hodin a zůstanou otevřené až do 14 hodin. Současně s komunálními volbami se uskuteční ve třetině okrsků také první kolo senátních voleb. Tam, kde bude potřeba i druhé kolo, proběhne s týdenním odstupem ve stejný čas 12. a 13. října.
