Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci zpomalil na 2,3 procenta z červnových 2,6 procenta. Zdražilo hlavně bydlení a pohonné hmoty, uvedl ČSÚ. Zpomalování inflace pak způsobil pokles cen potravin.
Červencový pokles cen potravin je podle analytiků jen dočasný, inflace by měla setrvat v dalších měsících v rozmezí od dvou do dvou a půl procenta. Zatímco ještě v květnu a červnu přidaly potraviny k meziročnímu růstu cen půl procentního bodu, v červenci to byla nula.
„Nahoru ceny táhnou nadále především náklady na bydlení jako elektřina i nájmy, které stoupají s tím, jako rostou ceny nemovitostí,“ řekl ve vysílání České televize hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Červencová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu nižší, než odhadovala v aktuální prognóze Česká národní banka. Důvodem podle ředitele měnové sekce ČNB Tomáše Holuba je výhradně vývoj cen potravin.
„Meziměsíčně ceny potravin klesly o 1,9 procenta, ceny zeleniny o 12,2 procenta, ovoce o 4,7 procenta,“ upozornil analytik Deloitte Václav Franče. Zdražovaly naopak kromě bydlení například i rekreace a dovolené. „Což je logické, když se české ekonomice vede dobře a lidem rostou platy,“ dodal ekonom Bureš.
Po třech měsících zrychlování růstu cen bylo podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského zpomalení očekávané. I v následujících měsících podle něj inflace zůstane mírně nad dvouprocentním cílem centrální banky.
Data za červenec potvrzují předpoklad, že celková inflace v české ekonomice dosáhla dle všeho svého letošního vrcholu na červnové úrovni 2,6 procenta, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč.
Ceny potravin a pohonných hmot budou v dalších měsících působit ve směru nižší inflace a ta se koncem letošního roku může dostat na dvouprocentní inflační cíl. Novou vlnu cenových tlaků ale čeká na počátku roku 2019. Celkově tak platí předpoklad, že pod dvouprocentní úroveň se meziroční inflace trvaleji podívá spíše až ve druhé polovině roku 2019, dodal.
Ačkoli červencová inflace zpomalila a skončila pod odhadem centrální banky, analytik ING Bank Jakub Seidler míní, že to neznamená pro současný výhled na další zvyšování sazeb ČNB nic podstatného. Nadále je podle něj třeba měnovou politiku zpřísňovat.
„Ještě jedno zvýšení sazeb tak v letošním roce je téměř hotová věc, a pokud koruna setrvá na současných slabších hodnotách nad hranicí 25,5 koruny za euro, nelze vyloučit ani zvýšení dvojí,“ odhadl.
„Inflace postupně mění svůj charakter. Je méně tažená sezonními vlivy a více poptávkou, celkově ale nejeví známky útlumu,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. V následujících měsících předpokládá stabilizaci meziročního indexu těsně nad dvěma procenty. Červencový pokles cen potravin považuje za přechodnou záležitost. Letošní vedra a sucho v Evropě se na cenách potravin časem projeví, dodal.
Podle člena dozorčí rady Expobank Jiřího Schwarze vliv na pokles míry inflace mělo rozhodnutí bankovní rady ČNB o růstu úrokových sazeb, jakož i zastavení korunového růstu cen pohonných hmot.
„Po červnovém růstu míry inflace došlo k jejímu meziročnímu zpomalení směrem k hodnotám blíže dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Děje se tak navzdory růstu mezd, determinovanému nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU a z ní plynoucí extrémně nízkou nabídkou volných pracovních sil. To přispívá k rostoucí kupní síle obyvatel a k růstu spotřebitelských cen,“ okomentoval vývoj Schwarz.
ČNB: Inflační tlaky v blízké době dále vzrostou
Inflace se nadále nachází v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v červenci meziročně zvýšily o 2,2 procenta, uvedl ředitel měnové sekce ČNB Holub.
Zveřejněná data na jedné straně naznačují naplňování jednoho z rizik jmenovaných v rámci srpnového zasedání bankovní rady ČNB. Jako krátkodobé riziko pro oslabování inflace tehdy prognóza vymezila výhled na nejbližší měsíce u cen potravin a pohonných hmot. „Na druhou stranu však nová data spíše potvrzují kvalitativní vyznění poslední prognózy ČNB. Podle ní jsou celkové fundamentální inflační tlaky silné a krátkodobě ještě dále vzrostou, zejména v souvislosti s výraznou mzdovou dynamikou v tuzemské ekonomice,“ upozornil Holub.
- opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. Jde o oslabení reálné hodnoty dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje. Je-li v ekonomice přítomna inflace spotřebitelských cen, pak na nákup téhož koše zboží a služeb spotřebitel potřebuje čím dál více jednotek měny dané země.
- Zdroj: ČNB
Zároveň podle něj odeznívá protiinflační působení dovozních cen, do nichž se promítá nedávné oslabení kurzu koruny.
V dalším období se ovšem celkové inflační tlaky podle ČNB zmírní v návaznosti na pokračující zvyšování úrokových sazeb, obnovené posilování kurzu a pomalejší dynamiku mezd. Na horizontu měnové politiky se tak inflace shora vrátí k dvouprocentnímu cíli ČNB. Během roku 2020 pak setrvá v jeho blízkosti, odhadl.
