Ve věku 88 let zemřel architekt Stanislav Hubička, jeden z autorů Nuselského mostu v Praze a stanice metra Vyšehrad. Navrhl také budovu Mezinárodního svazu studentstva v Praze. V roce 2011 dostal v rámci ceny Grand Prix architektů Cenu za celoživotní dílo.
Zemřel architekt Stanislav Hubička, jeden z autorů Nuselského mostu
Stanislav Hubička je spolu s Vojtěchem Michálkem a Svatoplukem Kobrou autorem Nuselského mostu, jedné z klíčových dopravních staveb v Praze, kterou denně využijí statisíce lidí.
Podle Hubičky vycházeli tvůrci především z toho, že jde o most ve městě a ne v krajině. „To znamená žádný oblouk, ale aby to byla přímka, která se snese s charakterem města jako takového,“ vysvětlil před časem.
Plány na přemostění hlubokého údolí Botiče vznikaly již na počátku 20. století, ale teprve na přelomu 50. a 60. let se uskutečnila architektonická soutěž, v níž zvítězil návrh trojice architektů. Koncepci vytvořili Jan Vítek, Miroslav Sůra a Robert Bucháček, konečnou dokumentaci k návrhu vypracovali Svatopluk Kobr, Vojtěch Michálek a Stanislav Hubička.
Výstavba začala v roce 1965. V průběhu museli projektanti řešit zásadní změnu parametrů – původně plánovanou tramvaj nahradilo metro, pak úřady rozhodly, že se místo lehčích československých vagonů použijí pro pražské metro těžší sovětské vozy. Proto dostal tubus více než osmisettunový zpevňující rošt.
V průběhu stavby Pražany zaujaly neobvyklé zatěžkávací zkoušky. Například na podzim 1970 se seřadilo 66 tanků na ještě rozestavěné mostovce, doplnily je také naložené nákladní vozy. Při dynamických zkouškách se zase uplatnily rotující válce nebo raketové motory.
Architekti dostali 6000 korun
Most slavnostně otevřel tehdejší generální tajemník ÚV KSČ a pozdější prezident Gustáv Husák 22. února 1973, tehdy ještě pod názvem most Klementa Gottwalda (jméno stavba nesla až do roku 1990).
Kvůli stavbě bylo zbouráno 17 domů, dělníci použili 20 tisíc metrů krychlových betonu. Celkové náklady dosáhly 153 milionů korun, architekti ale dostali za projekt odměnu jen 6000 korun.
Most spojil Pankrác a Karlov, ale především zajistil rychlé a dostatečně kapacitní propojení jihu metropole s jejím centrem. V horní části mostu jezdí auta, uvnitř vede dvoukolejná trať metra linky C zprovozněná v květnu 1974.
Stavba je dlouhá 485 metrů a široká 26 metrů, v nejvyšším bodě nad údolím je její výška 42,5 metru nad Nuselským údolím. Dodnes je jednou z největších staveb z předpjatého betonu v Česku. Pět mostních polí lichoběžníkového průřezu podepírají čtyři pilíře.
Unikátní dílo, které lákalo sebevrahy
„Vzniklo dílo, které je zajímavé jak z inženýrského hlediska – už tím, že kombinuje automobilovou a pěší dopravu s metrem, které je v tubusu pod vozovkou – tak i z hlediska architektonického. Je to myslím velmi zdařilá stavba, působí elegantně a vzdušně,“ zhodnotil letos v únoru v ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš.
Most kromě dopravy začal brzy sloužit i tak, jak nikdo nečekal – jako vyhledávané místo sebevrahů. Zábradlí se proto postupně zvyšovalo ze 120 centimetrů na skoro tři metry. V roce 2007 bylo doplněno nástavbou z hladkého plechu, jehož nepřekonatelnost testovali i horolezci a která vlnu sebevražd zastavila. Podle odhadů skončily život skokem z mostu nejméně tři stovky lidí, ale přesné číslo neexistuje. Už sedm let jejich památku připomíná v parku pod mostem dílo od Krištofa Kintery.