Případ H-System je především selháním českého státu v devadesátých letech, řekl po setkání s prezidentem Milošem Zemanem šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský. Na schůzce se opakovaně probíralo téma délky soudních řízení v Česku. V případě ústavní stížnosti v kauze H-System je prezident připraven se připojit. Podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala musí do případu vstoupit stát a odškodnit poškozené.
Případ H-System je ukázkou selhání státu v 90. letech, říká Rychetský. Zeman chce podpořit ústavní stížnost
„Délkou řízení a neefektivitou skutečně nejvíce trpí insolvenční řízení před našimi soudy a případ H-Systemu, ačkoli jsme ho nerozebírali, ale byl nám dán jako příklad, je opravdu příkladem selhání. Ale nejen selhání české justice, ale zejména selhání českého státu v kritických devadesátých letech. Tečka,“ řekl Pavel Rychetský po setkání s prezidentem.
Podle jeho slov soustavným a opakovaným tématem diskuse byla délka řízení před českými soudy. „Tuto délku řízení doslova nešetřil pan prezident kritikou. V jisté části jsme mu museli dát za pravdu a skutečně se nedá říci, že naše soudy by byly nejrychlejší,“ prohlásil šéf Ústavního soudu.
Všichni účastníci schůzky se shodli, že je třeba zasadit se o změny například procesních předpisů tak, aby byla délka řízení zkrácena a klienti se rychleji dočkali rozsudků.
Případy H-Systemu či trestní kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha podle prezidenta Zemana snižují svou délkou důvěru veřejnosti v soudní systém. Prezident dodal, že je připraven se připojit k případné ústavní stížnosti bytového družstva Svatopluk v případu H-Systemu a zvláštním podáním ji podpořit. Stížností se chtějí členové družstva bránit proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého musí domy do měsíce opustit.
Šámal zmínil odškodnění
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se už za průtahy řízení omluvil. Šámal připustil, že chápe, proč lidé z Horoměřic pociťují výsledek procesu jako nespravedlivý. „Mají na to právo. Chtěl bych zdůraznit za sebe, že se musím omluvit za délku toho řízení,“ uvedl.
Stát by měl poškozené odškodnit, je přesvědčen Šámal. Odškodnění by mělo odrážet fakt, že kauza H-System se táhne bezmála čtvrt století.
Šámal ale zmínil i další možnost. „Minimální varianta je, že stát doplatí rozdíl mezi tím, co požaduje správce konkurzní podstaty z hlediska spravedlivého vyrovnání všech ostatních poškozených. A mezi tím, co nabízejí z hlediska odkoupení vedlejší účastníci řízení sdružení ve Svatopluku,“ uvedl.
Jde o rozdíl mezi 140 miliony, o kterých mluví správce Josef Monsport, a částkou 10,5 milionu, kterou zmiňuje družstvo Svatopluk. Tento rozdíl mezi oběma částkami se ale ještě může změnit, protože znalecký posudek, který bude hodnotit cenu nemovitostí, se začne zpracovávat nejspíš až na podzim. Šámal připomněl, že podobně vyplácel v minulostit stát klienty bank, které se ocitly v problémech.
Podle šéfa Nejvyššího soudu ale žádné rozhodnutí soudu, ani Ústavního, nemůže zvrátit pocit nespravedlnosti, který bývalí klienti H-Systemu mají, a nenajde ani řešení spravedlivé pro všechny. „Spravedlnost nelze budovat na nespravedlnosti k ostatním lidem, spravedlnost pro určitou skupinu lidí nemůže být vyvážena tím, že bude nespravedlnost vůči ostatním,“ uvedl.
Vláda zatím finanční kompenzace odmítá
Současná legislativa podle soudců i ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) plošné odškodnění neumožňuje. Lidé se ale mohou obrátit na ministerstvo se žádostí o náhradu škody. „Jedná se o škodu, která jim vznikla konkrétním nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem týkajícím se kauzy H-Systém,“ vysvětlil mnistr. Zkoumat bude podle něj nutné i to, zda již neuplynula promlčecí doba.
Premiér Babiš (ANO) ale zatím finanční kompenzaci nezvažuje. „Tam je poškozených tisíc lidí, takže to musíme řešit individuálně. Mají možnost obrátit se na ministerstvo spravedlnosti,“ vzkázal poškozeným Babiš.
Kněžínek rovněž upozornil, že k průtahům důcházelo v kauze H-Systemu především v minulosti. „Poslední vývoj ukazuje, že rozhodování soudů se výrazně zrychlilo, což je do jisté míry pozitivum,“ bránil justici ministr spravedlnosti.
Ministerské statistiky v posledních letech hlásí celkové zrychlení justice. Polovinu věcí soudy vyřídí do půl roku. Podle největších opozičních stran jsou ale potřeba další změny. Ministr Kněžínek označuje přípravu nových kodexů za svou hlavní prioritu. I on ale mluví o tom, že půjde o běh na dlouhou trať.
Úpravy by se podle Šámala měl dočkat také zákon o obětech trestných činů, který se nyní na případ klientů H-Sytemu nevztahuje. „To je ale špatně a měl by se vztahovat, budu usilovat, aby se zákon změnil a byl novelizován,“ prohlásil.
Průtahy řízení dal do kontextu právního systému a vymahatelnosti práva. Kritizoval v té souvislosti velké množství předpisů, o kterých hovořil jako o „právní džungli“, a naopak zmínil chybějící procesní předpisy, které by přispěly k rychlosti řízení.
Zeman minulý týden kritizoval rozhodnutí Nejvyššího soudu, který nařídil asi stovce obyvatel domů v Horoměřicích u Prahy postavených na pozemcích H-Systemu, aby se do 23. srpna vystěhovali. Rozhodnutí se týká 60 rodin, přitom poškozených v případu H-Systemu je zhruba
tisícovka. Prezident Zeman uvedl, že verdikt společně s dalšímu rozsudky „vyvolává vážné pochybnosti o kvalitě a lidskosti soudního systému“.
Hrad schůzku na téma H-System oznámil minulý týden, soudci pozvání přijali, ale v médiích zdůrazňovali, že konkrétní kauzu s hlavou státu rozebírat nemohou.
Rychetský po příjezdu na Hrad uvedl, že téma bylo změněno na systémové problémy justice a insolvence. Šámal po jednání řekl, že prezidentovi sdělil totéž, co novinářům. Byla podle něj shoda na tom, že stát bude muset do případu vstoupit.