Bývalý starosta metropole Mexika Andrés Manuel López Obrador se stane prezidentem země. Zvítězil v nedělních volbách, v kterých získal přes 53 procent hlasů. Již mu gratulovali soupeři, prezident sousedních Spojených států i současný mexický prezident Enrique Pena Nieto. Nový prezident slibuje zásadní změny, kritici ho ale považují za populistu.
Mexiko tak bude mít po desítkách let levicovou hlavu státu. López Obrador nicméně v prvním povolebním projevu ujistil, že nechystá žádné konfiskace či vyvlastňování majetku ani zvyšování daní. Chce ale zvýšit veřejné investice a slíbil bojovat s korupcí. V projevu také vyzval Mexičany ke smíření a slíbil jim hluboké změny.
López Obrador slibuje respekt k nezávislosti centrální banky a dodržování fiskální disciplíny, smlouvy uzavřené v rámci velmi diskutovaných reforem v energetickém sektoru chce podrobit kontrole kvůli možné korupci a protiprávnosti.
Že López Obrador v mexických volbách vyhrál, začalo být jasné již po zveřejnění povolebních průzkumů, které mu dávaly naději až na 59 procent hlasů. Nakonec jich podle prvních oficiálních výsledků získal 53 až 53,8 procenta. Přitom získal více než dvojnásobek hlasů, jež obdržel kandidát na druhém místě, což je podle médií největší rozdíl od začátku 80. let.
Již když se jeho soupeři dozvěděli výsledky exit pollů, uznali porážku. Kandidát Institucionální revoluční strany Jose Antonio Meade přiznal, že López Obrador získal většinu hlasů. „Pro dobro Mexika mu přeji vše nejlepší,“ uvedl. Následně připustili, že Lópeze Obradora neporazí, i další kandidáti – Ricardo Anaya Cortes a Jamie Rodriguez Calderon.
Lópezi Obradorovi pogratulovali také dosavadní mexický prezident Enrique Pena Nieto a prezident sousedních Spojených států amerických Donald Trump. „Těším se na spolupráci. Můžeme toho udělat hodně, co prospěje Spojeným státům i Mexiku,“ napsal americký prezident na Twitteru.
Nový prezident chce navzdory zdi dobré vztahy s USA
López Obrador Trumpovi poděkoval a dal najevo, že si přeje mít se Spojenými státy přátelské vztahy a spolupráci. Otázkou je, nakolik jsou vyhlídky takových vztahů za současného šéfa Bílého domu reálné.
Trump chce především na hranicích s Mexikem na ochranu před ilegální imigrací postavit plot, a to na náklady Mexičanů, což dosavadní prezident Enrique Peňa Nieto důrazně odmítal. Nejasnosti panují i nad budoucností Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA).
Lopéz Obrador slibuje, že politiku a obchod v Mexiku očistí od narůstajícího násilí, korupce a politických skandálů a že sníží ekonomickou závislost země na Spojených státech. Jeho kritici ale varují, že plánované státní zásahy do hospodářství by mohly zemi uvrhnout o desetiletí zpět.
Iberoamerikanista: Voliči asi budou zklamaní
Obrador získal podporu Mexičanů, protože lidé jsou zoufalí z neschopnosti předchozích pravicových vlád vyřešit problémy země, kterými jsou zejména korupce, zločinnost a špatná sociální a ekonomická situace celé řady obyvatel, uvedl pár dní před volbami pro ČTK iberoamerikanista Josef Opatrný.
Mexičtí voliči sice chtějí změnu, podle Opatrného ale budou zklamáni. Obrador podle něj mluví o problémech, které existují, ale nepředkládá žádné řešení.
Čtyřiašedesátiletý López Obrador založil kampaň na hesle, že „vyčistí zemi od mafie mocných“ a že zlikviduje korupci, která je velkým zlem mexického veřejného života.
„I v době jeho úřadování na radnici mexické metropole (prosinec 2000 až červenec 2005) tam byla řada případů korupce, ale žádný z nich se netýkal přímo Obradora,“ uvedl Opatrný. Korupce je podle něj problém celé Latinské Ameriky. „Nedovedu si představit, co by s tím mohl dělat,“ dodal.
Obrador získal voliče i slibem příspěvků a sociálních programů široké vrstvě obyvatel, která žije v chudobě. Opatrný se ale obává, že je nebude mít z čeho financovat.
Levicovému politikovi mnozí také vyčítají, že je populista, a obávají se podobné krize ekonomiky, jakou zažila za socialistických vlád například Venezuela. „Svého času mluvil Obrador s velkými sympatiemi o (Hugovi) Chávezovi, nikoli o jeho následovníkovi (Nicolási) Madurovi,“ uvedl Opatrný s odkazem na venezuelské prezidenty.
- Kromě prezidenta v neděli Mexičané volili 500 poslanců, 128 senátorů, osm ze třicítky guvernérů mexických států, starostu metropole Mexiko a téměř 1600 starostů dalších měst.
Narodil se 13. listopadu 1953 ve městě Tepetitán, v zemědělské oblasti ve státě Tabasco na jihu Mexika.
S politikou začínal v středové Institucionální revoluční straně (PRI), která zemi vládne s výjimkou let 2000 až 2012 už od roku 1929, kdy vznikla. V roce 1986 se ale se stranou rozešel a přidal se k odštěpeneckému hnutí, ze kterého později vznikla levicová Demokratická revoluční strana (PRD).
V roce 2000 byl za PRD zvolen starostou mexické metropole. Během svého úřadování si získal uznání například vytvořením sociálních programů pro seniory.
O nejvyšší úřad se ucházel už potřetí. Dvakrát se do prezidentského křesla pokoušel neúspěšné dostat v letech 2006 a 2012, přičemž v roce 2006 prohrál jen asi o 250 tisíc hlasů. V roce 2014 založil levicovou stranu Hnutí národní obnovy, která stojí v čele tříčlenné koalice, za níž kandidoval v letošních volbách.
Lopéz Obrador, přezdívaný podle začátečních písmen všech svých jmen AMLO, slibuje „radikální přeměnu,“ zároveň ale odmítá, že by jeho politika udělala z Mexika druhou Venezuelu.
Zdroje: ČTK, BBC
