Praha - Čtyři desítky neziskových organizací a několik osobností vyzvaly v otevřeném dopise předsedy stran možné budoucí vládní koalice, aby zvážili zřízení ministerstva pro lidská práva, menšiny a rovné příležitosti. Podle nich by tak problematika získala vyšší váhu, což by pomohlo řešit problémy s ghetty a mělo by i ekonomický přínos. V opačném případě prý hrozí, že se otázka lidských práv rozštěpí mezi několik resortů a situace v Česku se bude jen zhoršovat.
Dopis podepsalo konsorcium organizací pracujících s migranty, které zastřešuje 14 sdružení. „Ve prospěch zřízení funkce ministra/ministryně pro lidská práva mluví řada argumentů, mimo jiné to, že pouze z pozice rovnocenného člena/členky vlády je možné tuto agendu efektivně koordinovat a věnovat se jí,“ uvedli autoři v otevřeném dopise předsedům ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
Podpis připojila i Česká ženská lobby s 25 členskými organizacemi či organizace sexuálních menšin a sdružení na pomoc Romům. Nechybějí bývalí ministři pro lidská práva Džamila Stehlíková a Michael Kocáb, bývalý vládní zmocněnec Petr Uhl či bývalá šéfka Českého helsinského výboru Anna Šabatová.
Donedávna měla na Úřadu vlády agendu lidských práv na starosti zmocněnkyně Monika Šimůnková. Ta ale v polovině října rezignovala a od té doby její sekce nového šéfa nemá. Neziskové organizace varují, že pokud se problematika sociálně vyloučených lokalit nebude koncepčně řešit, může nastat situace jako na Slovensku, kde byl hejtmanem zvolen extremista Marian Kotleba.
Nové ministerstvo by se prý Česku vyplatilo
Podle aktivistů by se ministerstvo pro lidská práva, menšiny a rovné příležitosti i v době škrtů Česku vyplatilo. Díky prosazování opatření přímo v kabinetu z ministerského postu by se totiž mohlo lépe dařit řešit problémy šířících se ghett a působit preventivně. Ušetřilo by se na dávkách a dalších výdajích resortů práce a zdravotnictví, ubylo by napětí ve společnosti. „Nasazení jednotky těžkooděnců pro utlumení demonstrací po dobu jednoho měsíce stojí kolem 150 milionů korun,“ podotkli autoři dopisu.
Podle nich by i prosazování rovných šancí pro obě pohlaví přispělo k vyšší zaměstnanosti žen, což by státu přineslo peníze. Provoz nového ministerstva by se navíc dal z větší části financovat z prostředků EU, uvádějí neziskové organizace a osobnosti v dopise. Neziskový sektor politikům nabídl svou pomoc. Připomněl, že má experty a nabízí i potřebné sociální služby.
Ani jedna ze stran, které jednají o případné vládní koalici, ale s tímto ministerstvem zatím nepočítá. Hnutí ANO by podle svého místopředsedy Jaroslava Faltýnka nechtělo navyšovat počty ministerstev. Pro předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku je spíše důležité, aby i nadále existovala funkce zmocněnce pro otázku lidských práv.
O tom, že ministerstvo pro lidská práva by existovat mělo, je ale přesvědčen sociolog a nově zvolený poslanec za KDU-ČSL Ivan Gabal. „Bylo vidět, že zmocněnkyně pro lidská práva ani šéf agentury se na vládu příliš často nedostali. Přesněji: dostali se k rozhovoru s premiérem jenom tehdy, když začaly bouchat konflikty,“ míní Gabal.
O soužití Romů s Čechy dnes diskutovali politologové, sociologové a zástupci Úřadu vlády na konferenci v Českých Budějovicích, které se letos v létě staly hlavním dějištěm hned několika bouřlivých protiromských demonstrací. Kromě extremistů se do nich tentokrát zapojily i stovky obyvatel českobudějovického sídliště Máj.
