Ústavní soud se zastal rodiny s chlapcem postiženým kvůli komplikovanému porodu. Jeho matku totiž převáželi záchranáři po odmítnutí v boskovické nemocnici až do Brna. Odškodnění se ale u justice zatím nedočkala kvůli chybějícím důkazům. Důkazní břemeno ale v tomto případě neleží na straně rodiny, rozhodl Ústavní soud.
Chlapec dostal u Ústavního soudu novou šanci na odškodnění za poškozené zdraví
V lednu 2009 přivezla záchranka rodící ženu na ošetření do boskovické nemocnice. Tamní doktor ale údajně neměl čas se jí věnovat, proto jí sanitka přesunula do Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích, kde lékaři provedli císařský řez. Narozený chlapec má ale celoživotní následky plynoucí z nedostatku kyslíku před porodem.
Dítě zastoupené matkou se už devět let domáhá jednorázového odškodnění bolesti a snížení společenského uplatnění ve výši 198 tisíc korun. Nejvyšší soud žalobu proti Zdravotnické záchranné službě Jihomoravského kraje a Nemocnici Boskovice ale zamítl kvůli tomu, že chybí důkazy o přímé souvislosti mezi jednáním nemocnice a škodou na zdraví.
Rodiny se ale teď zastal Ústavní soud. Podle něj sice obecně platí, že důkazní břemeno je na straně žalobce, ve výjimečných případech se ale tento postup může ocitnout v rozporu s principy spravedlivého procesu. Tak je tomu například v medicínských sporech.
„V nich na jedné straně stojí pacient, tvrdící, že mu protiprávním jednáním poskytovatele zdravotních služeb vznikla újma, a na straně druhé stojí poskytovatel zdravotních služeb, který porušil svou povinnost vést řádně zdravotnickou dokumentaci pacienta,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Musil s poukazem na to, že v nemocnici se ztratil záznam z monitoringu srdeční činnosti plodu, kterou v Boskovicích provedli jako jediné vyšetření rodící ženy.
Příčinnou souvislost mezi pochybením a škodou tedy v tomto případě nemusí dokládat žalobce respektive rodina. Případ se tak znovu vrací ke Krajskému soudu v Brně, který musí při svém rozhodování zohlednit možnost obrácení důkazního břemene.