Ústavní soud se znovu zastal majitele zahradnictví, který se soudí o pozemky kvůli církevním restitucím

Ústavní soud se i podruhé zastal Josefa Lohmanna, který koupil od státu pozemky pod svým zahradnictvím. Soudy později kvůli nároku církve jejich převod na muže zrušily s odůvodněním, že jsou zablokované do vyřešení církevních restitucí. Rodina Lohmanna, který nedávno zemřel, má díky rozhodnutí Ústavního soudu šanci pozemky získat.

Josef Lohmann už jednou - v roce 2011 - s ústavní stížností uspěl, odvolací pražský městský soud ani Nejvyšší soud k tomu ale nepřihlédly s ohledem na přijetí zákona o církevních restitucích. Proto se znovu obrátil na Ústavní soud. Soudce zpravodaj Ludvík David řekl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze porušovala práva na spravedlivý proces. Proto Ústavní soud rozhodnutí zrušil.

Soudy se měly držet rozhodnutí Ústavního soudu

Podle Ústavního soudu odvolací ani Nejvyšší soud nerespektovaly kasační závaznost předešlého rozhodnutí Ústavního soudu, čímž pochybily. O případu tak budou rozhodovat znovu a měly by se držet rozhodnutí Ústavního soudu.

„Muž při koupi pozemku postupoval v plné víře ve správnost jednání státu,“ vysvětlil soudce zpravodaj a připomněl, že pozemek zprivatizoval, což posvětila řada orgánů. K rozhodnutí Ústavního soudu proto soudce řekl, že omyly nelze napravovat na případech jednotlivců, protože tím vzniká křivda.

„Dobrá víra vlastníka nemůže být postihovaná za přehlédnutí správních orgánů, a proto stát nese plnou zodpovědnost vůči všem subjektům, jejichž práva zkrátil svým pochybným postupem,“ dodal Ludvík David.

Zahradník koupil pozemky od státu v dobré víře

Majitel zahradnictví koupil pozemky v Praze-Modřanech od státního podniku v roce 1992. O deset let později Obvodní soud pro Prahu 4 a Městský soud v Praze shledaly kupní smlouvu částečně neplatnou. Určily, že pozemky vlastní stát, protože státní podnik nemohl v době uzavření smlouvy s pozemky disponovat.

Josef Lohmann pak neuspěl s žalobou u obvodního soudu, který namítl, že pozemky jsou historicky církevním majetkem. Potvrdil to i odvolací Městský soud v Praze, Nejvyšší soud odmítl Lohmannovo dovolání.

V roce 2011 se ale zahradník dočkal zastání u Ústavního soudu, který dovodil možnost prolomení blokačního ustanovení v případě specifických okolností. Obvodní soud v novém rozhodnutí muži vyhověl a pozemky mu přisoudil, odvolací soud to ale změnil a uvedl, že Ústavní soud rozhodoval v době, kdy ještě nebyl součástí právního řádu zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Soud proto zohlednil nárok na vydání daných pozemků, který uplatnila Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie Praha-Modřany. Dovolání Lohmanna pak odmítl Nejvyšší soud. Proto případ znovu skončil u Ústavního soudu, který muži opět vyhověl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 40 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...