Přestože mají politické strany pro financování své činnosti ze zákona nárok na peníze ze státního rozpočtu, ministerstvo financí je nestíhá vyplácet včas. Důvodem je příliš krátká lhůta na posouzení oprávnění výplaty, a to navzdory vzniku nového dohledového úřadu. Jako termín je pro platbu za první čtvrtletí stanoven 15. duben, peníze na účtech ale mají ze sněmovních stran zatím jen ODS a ČSSD, protože se vzdaly práva podat rozklad – aby peníze obdržely co nejdříve. Některá uskupení totiž splácejí dluhy nejenom po loňských volbách a opožděná platba pro ně může znamenat zbytečný problém navíc.
Politické strany se bez státních peněz neobejdou, ministerstvo financí ale nestíhá platit včas
Strany a hnutí mají ze zákona o politických stranách nárok na stálý příspěvek za zisk ve volbách do Poslanecké sněmovny a také za mandáty poslanců, senátorů nebo třeba krajských zastupitelů. V praxi se v případě jednotlivých stran jedná o částky v řádech desítek milionů korun.
Ministerstvo financí ale může tyto peníze vyplatit až tehdy, kdy je jasné, že strana předložila za předchozí rok úplnou výroční zprávu. Strany je musí odevzdat do 1. dubna – je tedy prakticky téměř nemožné posoudit výroční zprávy a vyplatit první příspěvky před zákonem stanoveným termínem 15. dubna.
Nový úřad výplaty urychlil, ale stále ne dostatečně
V letošním roce stranické výroční zprávy vůbec poprvé kontroluje nově zřízený Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH). Úřad má ze zákona čas na vyhodnocení úplnosti výročních zpráv až do 31. května. Pokud by se držel tohoto termínu, logicky by pro státní orgány nebylo možné dubnové datum pro výplatu dodržet. Samotný zákon si tak už v tomto ohledu vnitřně odporuje.
Aby tedy peníze k politickým stranám dorazily co nejdříve, úřad poslal ministerstvu financí vyrozumění datovou zprávou už 12. dubna. Přílohou byl seznam stran, které zprávu předložily v úplné podobě a může jim tak být vyplacen státní příspěvek. „Jednalo se celkem o 102 politických stran a hnutí, včetně všech stran a hnutí zastoupených v Parlamentu České republiky,“ uvedl člen vedení ÚDHPSH Tomáš Hudeček.
K 3. květnu ale z devíti stran v Poslanecké sněmovně mají peníze na svých účtech zatím jen ODS a ČSSD. Ministerstvo financí totiž rozhodnutí o výplatě vydalo 16. dubna a následně začala běžet patnáctidenní lhůta na možné podání rozkladu. ODS a ČSSD se kvůli co nejrychlejšímu vyplacení tohoto práva vzdaly a ministerstvo financí jim tak mohlo poslat odpovídající část příspěvků už 25. dubna. Ostatní sněmovní strany na státní peníze kvůli zmíněné lhůtě i nadále čekají.
Pro strany není tato situace žádnou novinkou. V předchozích letech kontrolu výročních zpráv prováděl kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, jehož zprávu muselo následně schválit ještě sněmovní plénum. Zákonem stanovený 15. duben se tak pro výplatu splátky za první čtvrtletí dodržet nedařilo. Například v loňském roce se první státní peníze na stranických účtech objevily až v polovině května. Příspěvky za další čtvrtletí už pak byly vyplaceny v zákonem stanovených termínech.
Pro strany je důležitý každý den
Na přislíbené peníze od státu přitom politické strany čekají někdy až s každodenním napětím. V loňském roce se totiž konaly volby do Poslanecké sněmovny, které jsou tradičně ty nejdražší. Strany si na jejich financování často půjčují a úvěry v dalších letech splácejí kromě jiného i z peněz od státu. V povolební současnosti je tak většina politických stran finančně spíše vyčerpaná.
Důležitost státních financí potvrzují právě ODS i ČSSD – jediné strany, které už peníze dostaly a využily je v podstatě okamžitě po zaslání. ODS obdržela na konci dubna na svoji činnost příspěvek 15,4 mil. Kč a ještě týž den strana ze svého transparentního účtu poslala 9,7 milionu Kč na splátku bankovního úvěru. ČSSD poslala dokonce všechny obdržené peníze obratem na sociálnědemokratický kontokorentní účet – konkrétně šlo o 19,7 milionu Kč.
Z tak rychlých splátek lze odvodit, že strany počítají každý den, který na peníze od ministerstva financí musí čekat. Při oficiálních dotazech politické strany odpovídají, že jim opožděné státní platby nevadí. „TOP 09 hospodaří odpovědně a vždycky s nějakou rezervou, takže nás to nijak neohrožuje a při plánování výdajů s těmito zpožděními počítáme,“ uvedl například tiskový mluvčí strany Jakub Hnát. Mimo záznam už ale někteří straníci připouštějí, že jim skluz ve výplatách přidělává vrásky na čele.
Státní peníze jsou pro strany nepostradatelná část rozpočtu
Politické strany mají několik zdrojů financování – od darů přes výnosy z nájmu až po členské příspěvky. Peníze ze státního rozpočtu ale stranické pokladny dlouhodobě plní z vůbec největší části. Například v loňském roce tvořily státní příspěvky na činnost průměrně 30 procent příjmů sněmovních stran. V případě ANO, KDU-ČSL a KSČM to bylo dokonce 38 procent a v rozpočtu TOP 09 celých 43 procent.
V roce 2017 navíc politické strany obdržely příspěvky na úhradu volebních nákladů za volby do Poslanecké sněmovny. Pokud i tyto jednorázově vyplacené částky připočítáme k balíku státem vyplacených peněz, státní finance se na příjmech sněmovních stran podílely v roce 2017 průměrně už z 69 pocent. Například ANO tímto způsobem získalo 87 procent svých příjmů, SPD 90 procent a Piráti dokonce 95 procent všech svých loňských příjmů.