Údaje o movitém majetku a závazcích komunálních politiků zřejmě budou neveřejné. U představitelů malých obcí by měly být veřejné jen údaje o nemovitostech a funkcích ve firmách. Vyplývá to z úprav zákona o střetu zájmů, který sněmovna poslala do závěrečného schvalování. Hned v úvodu jednání také složil poslanecký slib náhradník za Bohuslava Sobotku Roman Sklenák (oba ČSSD).
Sněmovna podpořila komunální politiky. Část přiznání majetku bude zřejmě neveřejná
Důvodem zmírnění zákona o střetu zájmů je snaha zabránit odlivu uchazečů o místa v zastupitelstvech zejména v malých obcích. Požadují to kromě mnoha politiků také Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv.
Neveřejné by měly být všechny údaje o závazcích a movitých věcech. Komunální politici by tak zveřejňovali data o příjmech, nemovitostech, cenných papírech a podílech ve firmách. V případě obecních politiků, kteří nejsou za výkon funkce placeni, by s výjimkou zastupitelů statutárních měst včetně Prahy nebyly veřejné údaje o příjmech a majetkových výhodách.
Centrální registr majetkových oznámení by se navíc měl podle novely propojit s katastrem nemovitostí. Politici by nemuseli od poloviny příštího roku údaje o realitách vyplňovat, stáhli by je do webového formuláře rovnou z katastru.
Sklenák se vrátil do sněmovny po půl roce
Roman Sklenák nahradil v dolní komoře bývalého premiéra Bohuslava Sobotku (oba ČSSD), jenž se už dříve rozhodl na své posty rezignovat. „Politika je krutá disciplína bez ovací na rozloučenou. Časem zjistíme, že toho pro naši zemi Sobotka neudělal vůbec málo. Bylo mi ctí s ním spolupracovat,“ napsal už dříve Sklenák na Twitteru.
Sklenák v podzimních volbách vloni mandát poslance neobhájil. Někdejší předseda klubu sociálních demokratů se tak do poslaneckých lavic vrátil zhruba po půl roce, v němž působil jako tajemník této frakce.
Sobotka loni v červnu kvůli klesajícím preferencím opustil funkci předsedy ČSSD, kterou vedl od roku 2011. Přestože do voleb po jeho konci vedl sociální demokracii tehdejší šéf diplomacie Lubomír Zaorálek, řada straníků označuje hlavně Sobotku a jeho vedení za strůjce neúspěchu strany v loňských sněmovních volbách. Sobotkovým nástupcem ve funkci předsedy ČSSD se minulý měsíc stal Jan Hamáček.
Sobotka je čtvrtým poslancem, který v nynějším volebním období složil mandát. Hned na listopadové ustavující schůzi rezignovali středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), její liberecký kolega Martin Půta (STAN) a bývalý senátor Jiří Hlavatý (za ANO).
Sněmovna měla v úterý na programu i další předlohy ve druhém čtení, v němž je možné podávat pozměňovací návrhy.
Do závěrečného hlasování například prošla novela, díky které by některým lidem po pracovním úrazu nebo s nemocí z povolání, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných, neměla klesat s růstem minimální mzdy i náhrada výdělku. Novela zákoníku práce má náhrady sjednotit. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný.
Sněmovna propustila do závěrečného schvalování i vládní novelu zákona o ochraně ovzduší, která měla původně zvýhodnit přimíchávání některých biopaliv do benzinu a nafty. Sněmovní výbory do ní ale chtějí vložit i další úpravy, které se týkají ochrany ovzduší. Výbor pro životní prostředí například navrhuje prodloužit lhůty pro revize domácích kotlů nebo dát obcím možnost zakázat spalování určitých paliv.
Školky by možná nemusely přijímat dvouleté děti
Mateřské školky možná od roku 2020 nebudou muset povinně přijímat dvouleté děti. Návrh ODS podpořili v úvodním čtení zástupci většiny poslaneckých frakcí včetně poslanců ANO, přestože menšinová vláda tohoto hnutí předlohu odmítla. Vyplynulo to z vystoupení zákonodárců ve sněmovně.
Dolní komora ale ani zhruba po dvou hodinách debat projednávání novely nedokončila. Předloze se tak bude muset věnovat znovu zřejmě v příštích dnech. Z vystoupení poslanců také vyplynulo, že se ODS zřejmě nepodaří prosadit další část novely školského zákona, podle které by měl být zrušen i povinný poslední ročník školky.