V Česku žije nejvíc lidí od konce války. Téměř polovina dětí se narodí mimo manželství

Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o jedenatřicet tisíc. V zemi tak žije 10 610 055 lidí. Zahraniční migrací přibylo více než osmadvacet tisíc lidí, což bylo nejvíce od roku 2010. Více lidí se také narodilo, než zemřelo. Průměrný věk obyvatel se zvýšil ze 42 na 42,2 let. Počet sňatků byl loni nejvyšší za posledních deset let. Informace zveřejnil Český statistický úřad.

Rok 2017 s sebou přinesl řadu rekordních údajů. „Prvním z nich je překročení hranice 10,6 milionu obyvatel, která byla naposledy zaregistrována na konci druhé světové války. Počet seniorů se přehoupl přes hranici dvou milionů a počet narozených dětí rostl čtvrtým rokem v řadě. Novorozenců bylo nejvíc od roku 2011,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Živě narozených dětí bylo loni 114 405. Podíl mimomanželských dětí se zvýšil na 49 procent. „Podle předběžných výpočtů v roce 2017 pokračoval růst úhrnné plodnosti, a to na úroveň cca 1,67 dítěte na jednu ženu,“ uvedli statistici.

Zemřelo nejvíc lidí za posledních 20 let 

V roce 2017 zemřelo 111 443 lidí, což bylo nejvíce za posledních dvacet let. Největší vliv na to měly první dva měsíce roku, kdy se v Česku plošně rozšířila epidemie chřipky. „Z hlediska pětiletých věkových skupin bylo nejvíce zemřelých mužů ve věku 70–74 let a žen ve věku 85–89 let,“ sdělil ČSÚ. Před dosažením prvního roku života zemřelo 304 dětí, což je meziročně o třináct méně.

Češi loni uzavřeli 52 567 sňatků. Ve srovnání s předchozím rokem jich bylo o 1800 více. Ženichům bylo nejčastěji 30 let, nevěstám 27 let. Rozvodů přibylo asi o 800 na 25 755, větší část se týkala rodin s nezletilými dětmi. Celkem se rozvod dotkl zhruba 23 800 dětí. Rozvodovost tak meziročně vzrostla ze 45 na 47 procent. Průměrná délka rozvedeného manželství byla 13,2 roku.

Oproti roku 2016 naopak ubylo potratů. Statistici jich evidovali asi 35 000, což je zhruba o tisícovku méně než předloni. V 55 procentech šlo o umělé přerušení těhotenství.

Nejvíc lidí se přistěhovalo z Ukrajiny a Slovenska

Do České republiky se loni přistěhovalo 46 000 lidí, meziročně o 8500 více. Z toho bylo asi 10 300 Ukrajinců, zhruba 6300 Slováků, téměř 2900 Rusů a bezmála 2200 Vietnamců. Do zahraničí se vystěhovalo 17 700 lidí. 

Počet obyvatel Prahy se loni zvýšil o 14 005 lidí na více než 1,29 milionu. Do metropole se loni přistěhovalo 37 976 lidí. Přes 21 000 jich přišlo z jiné části republiky, zbytek byli cizinci, zejména Ukrajinci, Rusové a Slováci. Vystěhovalo se naopak 27 096 osob. Přirozeným přírůstkem se počet Pražanů v roce 2017 zvýšil o 3125.

Praha je druhým nejlidnatějším regionem Česka. Na prvním místě je Středočeský kraj, kde loni přibylo 13 813 obyvatel. Nárůst počtu Středočechů byl nejvyšší od roku 2011, a to především díky stěhování. Koncem loňského roku žilo ve středních Čechách 1,35 milionu obyvatel. Nejlidnatějším okresem byla již čtvrtým rokem Praha-východ. Naopak nejméně lidí žije dlouhodobě na Rakovnicku.

V Libereckém kraji žilo na konci loňského roku 441 300 lidí, což je o 664 víc než na jeho začátku. Většinu nových obyvatel získal kraj také díky stěhování. Nejvíce lidí přibylo na Liberecku, kde žije 40 procent obyvatel kraje. Více lidí se přistěhovalo také na Jablonecku a Českolipsku, naopak z okresu Semily se více lidí odstěhovalo.

V Plzeňském kraji žilo ke konci loňského roku 580 816 lidí. Počet obyvatel se zvýšil o 2187. V regionu zemřelo o 176 lidí víc, než se jich narodilo. Nárůst tak zajistilo výhradně stěhování. Do kraje loni přišlo 6881 lidí, z toho 3275 cizinců, kterých bylo oproti roku 2016 o 39 procent víc. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Bulhaři, Rumuni a Vietnamci.

Na Pardubicko míří hlavně cizinci

Počet obyvatel rostl i v Jihočeském kraji, a to o 1414 osob. Jižní Čechy tak zůstávají šestým nejlidnatějším krajem v republice. Meziroční nárůst obyvatel v regionu je nejvyšší za posledních osm let. V Jihočeském kraji se loni narodilo 6880 dětí, což je o 137 více než v roce 2016. Mírně narostla úmrtnost.

Díky stěhování narostl i počet obyvatel Pardubického kraje. Zvýšil se o 1250 lidí na 518 337 osob. Do regionu se přistěhovali hlavně cizinci. Nejvíc lidí šlo na průmyslové Pardubicko, kde je největším zaměstnavatelem cizinců výrobce počítačů Foxconn. Kladné migrační saldo vykázaly i okresy Svitavy a Chrudim, z Orlickoústecka se naopak více lidí odstěhovalo, než tam přišlo.

 

Hradecký kraj po šesti letech rostl i díky Kvasinám

Mezi kraje, kde se zvýšil počet obyvatel, patří i Královéhradecko. Předchozích šest let zde přitom počet lidí klesal. Ke konci loňského roku se počet obyvatel meziročně zvedl o 285, a to hlavně díky stěhování lidí z jiných krajů. Nejvíce lidí přibylo na Hradecku a Rychnovsku, kam táhne rostoucí závod automobilky Škoda Auto v Kvasinách. V pohraničních okresech Trutnov a Náchod naopak lidí ubylo.

Posledním krajem, kde počet obyvatel rostl, je jižní Morava. V kraji žilo k 1,18 milionu lidí, jejich počet se zvedl o 4395. Z více než 70 procent je to vlivem stěhování. Polovina obyvatel přišla z jiných krajů a zbytek ze zahraničí. Nejvíce cizinců bylo z Ukrajiny a Slovenska. V okresech se snížil počet obyvatel pouze na Hodonínsku, kde naposledy počet lidí narostl v roce 1994.

Video Studio ČT24
video

Počet obyvatel v Česku se loni zvýšil o 31 tisíc

Nejvíc lidí odešlo z Moravskoslezského kraje

V šesti dalších krajích naopak počet obyvatel klesl. Nejvíce v Moravskoslezském kraji, kde loni ubylo 3993 obyvatel. Kvůli stěhování přišel kraj o 2511 lidí, také zde o 1482 lidí více zemřelo, než se narodilo. Za posledních pět let přišel kraj o více než 20 tisíc obyvatel. Nejvíce lidí ubylo okresům Karviná a Ostrava-město. Díky migraci vzrostl v roce 2017 počet obyvatel jen na Frýdecko-Místecku.

Druhým regionem, kde ubylo nejvíce lidí, je Karlovarský kraj. Na konci roku zde žilo už jen 295 686 obyvatel. V kraji umírá více lidí, než se rodí dětí, více lidí se také stěhuje pryč. Pokles počtu obyvatel trvá bez přerušení od roku 2009. Největší úbytek obyvatel zaznamenali statistici na Karlovarsku, nejnižší na Chebsku.

V Olomouckém kraji v loňském roce klesl počet obyvatel o 747 na 633 178. Za úbytek obyvatel může migrace i přirozený úbytek, tedy vyšší počet zemřelých než narozených. Počet obyvatel se zvýšil pouze na Olomoucku, v ostatních čtyřech okresech klesl. Nejvyšší úbytek obyvatel mělo Přerovsko.

Počet obyvatel Zlínského kraje se loni snížil o 642, na konci roku v něm žilo 583 056 lidí. V kraji se narodilo méně dětí, než bylo zemřelých. Na úbytku obyvatel se podílelo také stěhování, o 337 lidí více se z kraje vystěhovalo, než do něj přišlo. Nejvíc lidí žije na Zlínsku, nejméně obyvatel má okres Kroměříž. 

Počet obyvatel klesá od roku 2011 i v Ústeckému kraji. Loni se snížil o 297. Největší úbytek zaznamenalo loni Děčínsko a Mostecko. Za poklesem stál zejména větší počet zemřelých převyšující nad těmi, kteří se narodili. Přirozený přírůstek, a to o 57 lidí, zaznamenalo pouze Ústecko. Potíže udržet lidi v regionu mají zejména obce a města ve Šluknovském výběžku.

V Kraji Vysočina loni ubylo 36 obyvatel, což je nižší počet než v předcházejících letech. Způsobil to větší zájem o bydlení v okresech Jihlava a Pelhřimov, který téměř vyrovnal pokračující odliv lidí ze zbývajících částí kraje. Největší odliv obyvatel nastal na Třebíčsku.