Po nedělní vichřici, která zasáhla zejména Moravu a východní Čechy, zůstává bez proudu ještě asi 700 domácností. Většinou jde o chatové osady v Orlických horách, dále desítky míst na Olomoucku. Mrazivé počasí také znovu lámalo rekordy, hlavně v Jeseníkách a Krkonoších.
Po nedělní smršti zůstávají bez proudu stovky domácností, mráz znovu lámal rekordy
V neděli dopoledne se bez elektřiny ocitlo zhruba deset tisíc domácností, většinu poruch se ale podařilo do pondělního rána odstranit. Bez proudu teď zůstávají především rekreační objekty jako chaty, chalupy a samoty, kam se technici kvůli nepřístupnému terénu a špatnému počasí nemohli dostat.
„K řadě poruch jsme se v zalesněném terénu museli prořezávat. Předpoklad obnovení dodávek z hladiny vysokého i nízkého napětí je během dnešního dne,“ dodala mluvčí ČEZu Soňa Holingerová.
V případě východních Čech se absence dodávek týká míst zejména v okrese Rychnov nad Kněžnou. Bez proudu zůstává také několik desítek domácností zejména v kopcích nad Šternberkem na Olomoucku, kde byly poryvy větru nejsilnější. I zde by měla být situace napravená během dne.
Výstraha před silným větrem platila pro moravské kraje do nedělních 20:00. Záchranáři však nezaznamenali žádné zranění ani větší materiální škody. Řidiči ale museli dávat pozor na rozbředlé zbytky sněhu nebo námrazu, někde se tvořily i sněhové jazyky.
GALERIE
iReportér: Škody po větru v Orlických horách
Škody v lesích? Tři sta tisíc poničených stromů
Komplikace potom silný vítr způsobil například na Šumpersku v Loučné nad Desnou. Nebezpečně nahnutý strom ohrožoval zdejší penzion, ze kterého v neděli večer museli hasiči evakuovat všech třiadvacet hostů. Uvolněný strom potom uvázali ke zdravému, na místě zasahovali až do nočních hodin. Popadané stromy a větve je zaměstnávaly i na řadě dalších míst regionu.
Větrná smršť se podepsala i na stavu tuzemských lesních porostů. Podle prvních odhadů státního podniku Lesy ČR vichřice poničila přibližně 300 tisíc kubíků dřeva, tedy asi 300 tisíc stromů. Největší škody tedy zatím odhadují v Olomouckém kraji, zejména v podhůří Jeseníků.
„Předpokládáme, že se jedná o jednotlivé vývraty, stromy jsou poškozené, zlomené, nalomené, některé vyvrácené,“ uvedla mluvčí Lesů Eva Jouklová. Při roční těžbě kolem osmi milionů metrů krychlových dřeva představují víkendové polomy necelá čtyři procenta roční těžby podniku.
Mráz znovu lámal rekordy
V pondělí se už oproti neděli vítr utišil, meteoroložka ČT Zuzana Krečová ráno avizovala, že se počítá jen s mírným severovýchodním větrem. Morava se sice má připravit na čerstvý vítr – s nárazy kolem 50 kilometrů v hodině (a na horách 70 kilometrů) – i ten má ale během dne slábnout. Večer pak v Česku začne foukat od severu.
Stejně jako o víkendu ovšem i s počátkem nového pracovního týdne povětrnostní podmínky nadále ovlivňuje příliv studeného vzduchu od severovýchodu. Už v neděli padly teplotní rekordy na 35 ze 146 stanic, které jsou v provozu déle než třicet let, a nejnižší hodnotu naměřili na Šeráku, kde rtuť padla na minus 17,9 stupně Celsia.
Jasná nebo polojasná obloha poslala teploty do výrazných minusových hodnot i v pondělí ráno. Podle meteoroložky Krejčové hlásila Sněžka minus 17,5 stupně, na Šeráku byla teplota o stupeň vyšší než v neděli a rekordy padly hned na třetině stanic s třicetiletou tradicí měření.
Mezi stanicemi s delší tradicí měření bylo nejchladněji v Žatci, a to minus 13,4 stupně, dosavadní minimum bylo minus deset stupňů z roku 1964. Naopak „nejtepleji“ bylo v Brně Žabovřeskách, kde meteorologové naměřili minus 6,3 stupně, i tak byl ale překonán dosavadní rekord z roku 1999 minus 3,9 stupně.
„Za teplotními výkyvy stojí neobvyklé proudění pro toto roční období,“ vysvětluje meteoroložka Barbora Tobolová. „Typicky jarní počasí je, že se k nám dostává vlhčí a o něco teplejší vzduch z Atlantiku. V tomto březnu převažuje přenos vzdušných mas od jihu k severu, anebo od severu k jihu. Proto padají teplotní rekordy v kladných hodnotách, tak teď ty minimální teplotní rekordy.“
Meteoroložka ČT: Oteplovat se bude jen zvolna (zdroj: ČT24)
Oteplovat se bude jen zvolna
V následujících dnech by se nicméně mělo začít zvolna oteplovat. V úterý bude převažovat oblačno až zataženo s teplotami od minus jednoho do tří stupňů, ve středu už by denní maxima neměla klesnout pod bod mrazu a zůstat na nule až čtyřech stupních, ve čtvrtek na dva až šest stupňů.
Pokud se ve středu může objevit občasné sněžení, ve čtvrtek by ho už mohl doprovodit i déšť v polohách pod 400 metry nad mořem. V pátek se hranice sněžení ještě o dvě stě metrů zvedne (nad 600 metrů nad mořem) souběžně s tím, jak porostou teploty. Na sklonku týdne by se pak republika během dne mohla dočkat osmi stupňů.
V noci ale mrazy nepoleví. „Nejčastější intervaly minimálních teplot budou minus tři až minus sedm stupňů. Budou místa, kde bude výrazně chladněji, protože nasněžilo a sněhová pokrývka teploty snižuje. Když bude v noci zmenšená oblačnost a utiší se vítr, budou teploty padat až hluboko pod minus deset stupňů v podstatě až do konce týdne,“ dodává Tobolová.
Teplotní vývoj v následujících sedmi dnech