Události: Vychází kniha o kapitánovi Otakaru Jarošovi
Jeho fotografie byly v socialistickém Československu vidět při každém výročí. „Byl bezpečně mrtvý, tudíž nemohla být jeho legenda kontaminována jeho poválečným osudem,“ vysvětluje Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha.
V bitvě u Sokolova bojoval ještě jako nadporučík, až posmrtně byl povýšen do hodnosti kapitána. „Od té doby se žádného dalšího povýšení nedočkal, tím pádem je v názvech ulic a tramvajových zastávek kapitán Jaroš,“ uvádí Jiří Klůc, autor knihy Kapitán Otakar Jaroš: Příběh hrdiny od Sokolova.
Nadporučík Otakar Jaroš - televizní dokument k 25. výročí bojů u Sokolova (rok 1968)
Dvaadvacetiletý Jiří Klůc je student a člen Československé obce legionářské. Na knize pracoval skoro dva roky. Sehnal do ní 150 neznámých fotek z Jarošova mládí a vojenské služby.
„Otakar Jaroš byl gentleman, měl rád děvčata a byl to vzorný voják,“ popisuje. Byl ovšem také skaut a velký sportovec. V Mělníku chodil cvičit do sokolovny v Tyršově domě. „Kromě toho, že cvičil v Sokole, hrál také hokej, fotbal a vesloval. Byl to všestranný sportovec,“ dodává autor knihy.
Po válce jméno Otakara Jaroše trvale zneužívala komunistická propaganda. „Jeho poválečný kult úplně změnil jeho pověst. Byl z něho vytvořen komunista, i když to byl ve skutečnosti český vlastenec,“ upozorňuje Klůc.
Zneužití Jarošova jména se projevilo i v normalizačním filmu Sokolovo režiséra Otakara Vávry. A to je další paradox Jarošova příběhu – film komunisté v roce 1981 zakázali. Představitel Jaroše Martin Štěpánek totiž tehdy emigroval do Rakouska.
„Přestože byl film Sokolovo poplatný normalizačnímu nazírání na československé dějiny, tak emigrace představitele hlavní role byla nepřekonatelná,“ vysvětluje Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.
Hrdina československé armády na východě se narodil v roce 1912 v Lounech. Radnice teď chce jeho rodný dům odkoupit a udělat v něm muzeum.
