Před pětasedmdesáti lety začaly první střety československých průzkumníků s nacistickými jednotkami u obce Sokolovo – a právě v Charkovské oblasti se odehrála první bitva Čechoslováků na východní frontě. Mezi 86 padlými byl i Otakar Jaroš, první cizinec ve druhé světové válce vyznamenaný titulem Hrdina Sovětského svazu. Až teď o něm vychází první ucelená životopisná kniha.
Jeho fotografie byly v socialistickém Československu vidět při každém výročí. „Byl bezpečně mrtvý, tudíž nemohla být jeho legenda kontaminována jeho poválečným osudem,“ vysvětluje Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha.
V bitvě u Sokolova bojoval ještě jako nadporučík, až posmrtně byl povýšen do hodnosti kapitána. „Od té doby se žádného dalšího povýšení nedočkal, tím pádem je v názvech ulic a tramvajových zastávek kapitán Jaroš,“ uvádí Jiří Klůc, autor knihy Kapitán Otakar Jaroš: Příběh hrdiny od Sokolova.
Dvaadvacetiletý Jiří Klůc je student a člen Československé obce legionářské. Na knize pracoval skoro dva roky. Sehnal do ní 150 neznámých fotek z Jarošova mládí a vojenské služby.
„Otakar Jaroš byl gentleman, měl rád děvčata a byl to vzorný voják,“ popisuje. Byl ovšem také skaut a velký sportovec. V Mělníku chodil cvičit do sokolovny v Tyršově domě. „Kromě toho, že cvičil v Sokole, hrál také hokej, fotbal a vesloval. Byl to všestranný sportovec,“ dodává autor knihy.
Po válce jméno Otakara Jaroše trvale zneužívala komunistická propaganda. „Jeho poválečný kult úplně změnil jeho pověst. Byl z něho vytvořen komunista, i když to byl ve skutečnosti český vlastenec,“ upozorňuje Klůc.
Zneužití Jarošova jména se projevilo i v normalizačním filmu Sokolovo režiséra Otakara Vávry. A to je další paradox Jarošova příběhu – film komunisté v roce 1981 zakázali. Představitel Jaroše Martin Štěpánek totiž tehdy emigroval do Rakouska.
„Přestože byl film Sokolovo poplatný normalizačnímu nazírání na československé dějiny, tak emigrace představitele hlavní role byla nepřekonatelná,“ vysvětluje Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.
Hrdina československé armády na východě se narodil v roce 1912 v Lounech. Radnice teď chce jeho rodný dům odkoupit a udělat v něm muzeum.
- Otakar Jaroš se narodil v Lounech v roce 1912, jeho otec pracoval jako topič, později jako strojvůdce. Rodina pak brzy z Loun odešla do Mělníka.
- Do základní vojenské služby vstoupil v roce 1933. O dva roky později nastoupil na vojenskou akademii, kterou ukončil v roce 1937 jako poručík telegrafního vojska.
- Co se vojenské kariéry týče, tak sehrál důležitou roli jeho strýc, plukovník František Konopásek, což byl ruský legionář a velitel cyklistického praporu.
- Kromě technické specializace byl skvěle fyzicky vybaven, protože byl velký sportovec, sokol a skaut.
- Nakonec to ze spojaře dotáhl až na velitele pěší roty. V bitvě u Sokolova už byl v uniformě skoro deset let. Umírá v roce 1943.
- Po bitvě se stává posmrtně prvním cizincem oceněným titulem Hrdina Sovětského svazu. S tím se automaticky pojil i Leninův řád. Za totality však bylo jméno kapitána Jaroše využíváno ke komunistické propagandě.
- V roce 2009 vláda navrhla, aby ho prezident v Den válečných veteránů 11. listopadu posmrtně povýšil do hodnosti generálmajora. Václav Klaus to bez vysvětlení odmítl.
