Před pětasedmdesáti lety začaly první střety československých průzkumníků s nacistickými jednotkami u obce Sokolovo – a právě v Charkovské oblasti se odehrála první bitva Čechoslováků na východní frontě. Mezi 86 padlými byl i Otakar Jaroš, první cizinec ve druhé světové válce vyznamenaný titulem Hrdina Sovětského svazu. Až teď o něm vychází první ucelená životopisná kniha.
Vychází kniha o kapitánu Jarošovi. Hrdinovi od Sokolova, kterého zneužila komunistická propaganda
Události: Vychází kniha o kapitánovi Otakaru Jarošovi (zdroj: ČT24)
Jeho fotografie byly v socialistickém Československu vidět při každém výročí. „Byl bezpečně mrtvý, tudíž nemohla být jeho legenda kontaminována jeho poválečným osudem,“ vysvětluje Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha.
V bitvě u Sokolova bojoval ještě jako nadporučík, až posmrtně byl povýšen do hodnosti kapitána. „Od té doby se žádného dalšího povýšení nedočkal, tím pádem je v názvech ulic a tramvajových zastávek kapitán Jaroš,“ uvádí Jiří Klůc, autor knihy Kapitán Otakar Jaroš: Příběh hrdiny od Sokolova.
Nadporučík Otakar Jaroš - televizní dokument k 25. výročí bojů u Sokolova (rok 1968) (zdroj: ČT24)
Dvaadvacetiletý Jiří Klůc je student a člen Československé obce legionářské. Na knize pracoval skoro dva roky. Sehnal do ní 150 neznámých fotek z Jarošova mládí a vojenské služby.
„Otakar Jaroš byl gentleman, měl rád děvčata a byl to vzorný voják,“ popisuje. Byl ovšem také skaut a velký sportovec. V Mělníku chodil cvičit do sokolovny v Tyršově domě. „Kromě toho, že cvičil v Sokole, hrál také hokej, fotbal a vesloval. Byl to všestranný sportovec,“ dodává autor knihy.
Autor knihy Jiří Klůc
Po válce jméno Otakara Jaroše trvale zneužívala komunistická propaganda. „Jeho poválečný kult úplně změnil jeho pověst. Byl z něho vytvořen komunista, i když to byl ve skutečnosti český vlastenec,“ upozorňuje Klůc.
Zneužití Jarošova jména se projevilo i v normalizačním filmu Sokolovo režiséra Otakara Vávry. A to je další paradox Jarošova příběhu – film komunisté v roce 1981 zakázali. Představitel Jaroše Martin Štěpánek totiž tehdy emigroval do Rakouska.
Rodný dům Otakara Jaroše v Lounech chce radnice odkoupit a udělat v něm muzeum
„Přestože byl film Sokolovo poplatný normalizačnímu nazírání na československé dějiny, tak emigrace představitele hlavní role byla nepřekonatelná,“ vysvětluje Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.
Hrdina československé armády na východě se narodil v roce 1912 v Lounech. Radnice teď chce jeho rodný dům odkoupit a udělat v něm muzeum.
- Otakar Jaroš se narodil v Lounech v roce 1912, jeho otec pracoval jako topič, později jako strojvůdce. Rodina pak brzy z Loun odešla do Mělníka.
- Do základní vojenské služby vstoupil v roce 1933. O dva roky později nastoupil na vojenskou akademii, kterou ukončil v roce 1937 jako poručík telegrafního vojska.
- Co se vojenské kariéry týče, tak sehrál důležitou roli jeho strýc, plukovník František Konopásek, což byl ruský legionář a velitel cyklistického praporu.
- Kromě technické specializace byl skvěle fyzicky vybaven, protože byl velký sportovec, sokol a skaut.
- Nakonec to ze spojaře dotáhl až na velitele pěší roty. V bitvě u Sokolova už byl v uniformě skoro deset let. Umírá v roce 1943.
- Po bitvě se stává posmrtně prvním cizincem oceněným titulem Hrdina Sovětského svazu. S tím se automaticky pojil i Leninův řád. Za totality však bylo jméno kapitána Jaroše využíváno ke komunistické propagandě.
- V roce 2009 vláda navrhla, aby ho prezident v Den válečných veteránů 11. listopadu posmrtně povýšil do hodnosti generálmajora. Václav Klaus to bez vysvětlení odmítl.