Oběti komunismu se dočkaly ocenění. Mezi nimi i Wonka, který zemřel ve vězení

Osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu v pondělí obdrželi v Praze bratři Wonkovi a dalších dvaatřicet lidí. Pavel Wonka, označovaný za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení, byl oceněn in memoriam.

Osvědčení pro účastníky protikomunistického odboje, pamětní dekrety a odznaky v pondělí ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO) předala čtyřiatřiceti lidem, z toho sedmi in memoriam.

„Žádná totalita naštěstí není schopna zlomit celý národ až do toho posledního člověka. Vždy se najdou ti, kteří jsou nezištnými nositeli a obránci ideálu občanské svobody, kteří se dokáží vzepřít lži bez ohledu na nebezpečí, které jim v každém okamžiku hrozí,“ uvedla ve svém proslovu ministryně obrany. Ta zároveň účastníky třetího odboje označila za „svědomí doby“. 

Ocenění získali Milan Sokolíček za distribuci materiálů Charty 77 a samizdatového časopisu Vokno, Jelena Mašínová za šíření tiskovin namířených proti totalitnímu režimu a podíl na organizaci protirežimních shromáždění a Julius Tomin za účast na protikomunistických protestech.

In memoriam bylo osvědčení uděleno i Růženě Frajtové za shromažďování podpisů pod petici na podporu svobodného vyznání a za zprostředkovávání kontaktů mezi Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a katolickým opozičním aktivistou Augustinem Navrátilem.

Posmrtně bude oceněn také Jan Kubeš za spolupráci s lidmi zapojenými do protirežimní činnosti a za postoje bránící kolektivizaci zemědělství a Stanislav Přibyl, který založil a vedl odbojovou skupinu s cílem šířit protirežimní letáky a shromažďovat zbraně.

Chtěl kandidovat jako nezávislý, zemřel ve vězení

Ocenění in memoriam obdržel i Pavel Wonka, který zemřel v pětatřiceti letech v dubnu 1988 za dosud nevyjasněných okolností v královéhradecké věznici. V komunistickém vězení skončil za své názory a činnost celkem třikrát. Odsouzen byl za smyšlené činy, trestu ale čelil mimo jiné za snahu kandidovat ve volbách jako nezávislý kandidát. Po roce 1989 byl plně rehabilitován.

Zpráva o Wonkově úmrtí tehdy vyvolala pobouření i ve světě. Jeho pohřeb se uskutečnil v rodném Vrchlabí za účasti asi dvou tisíc lidí, včetně signatářů Charty 77, členů Jazzové sekce a VONS, ale i zástupců osmi velvyslanectví západních zemí a štábu německé televize. Za smrt Pavla Wonky nebyl nikdo potrestán.

Perzekuci a šikaně komunistických úřadů a policie čelil i jeho bratr Jiří Wonka. Byl několikrát propuštěn ze zaměstnání a také vězněn za pobuřování, když sepsal zesměšňující socialistický závazek práce. Ve vězení byl stejně jako jeho bratr týrán. S bratrem opakovaně upozorňovali na porušování lidských práv v komunistickém Československu, mimo jiné drželi protestní hladovku na Pražském hradě. Po revoluci v listopadu 1989 dosáhl zrušení soudních rozsudků proti sobě i svému bratrovi. I on se v pondělí dočkal osvědčení. 

Pamětní deska - Pavel Wonka
Zdroj: ČT24

Osvědčení o účasti v protikomunistickém odboji uděluje ministerstvo obrany na základě zákona o odboji a odporu proti komunismu. Podklady čerpá především z archivu bezpečnostních složek a dokumenty doplňuje o výpovědi svědků. První osvědčení byla udělena v dubnu 2012. Žádostí o přiznání účasti ve třetím odboji eviduje ministerstvo obrany zhruba pět tisíc, osvědčení vydalo víc než 1400 lidem.

Uznaní účastníci protikomunistického odboje obdrželi pamětní odznak a peněžité ocenění sto tisíc korun, pozůstalí manželé po nich poloviční částku. V případě, že mají odbojáři důchod nižší než průměrný, je jim na průměrný dorovnán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 1 hhodinou

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 7 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 12 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 13 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 13 hhodinami
Načítání...