Ministerstvo vnitra začalo čínským křesťanům rozesílat rozhodnutí, zda v Česku získají azyl, nebo ne. Zhruba 30 křesťanů zastupuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která zatím obdržela tři rozhodnutí. Právnička Hana Franková zatím prostudovala jedno, v němž vnitro azyl neudělilo. Neudělení azylu v případu jiného klienta potvrdila také advokátka Marie Ludvová, která zastupuje další Číňany.
Ministerstvo vnitra začalo rozesílat rozhodnutí o žádostech o azyl, které podali. Hana Franková očekává, že budou postupně přicházet ještě příští dva týdny. Čeká na ně od roku 2016 asi 40 lidí – přičemž další dvě desítky dlouhé čekání vzdaly – z nichž první již ví, že neuspěl.
Právnička uvedla, že si první zamítnutou žádost o azyl musí prostudovat. Klientovi však nejspíše doporučí, aby podal žalobu. „Stejně tak, kdyby byly zamítnuty žádosti těch ostatních, budeme doporučovat, aby naším prostřednictvím podali žaloby. My ty případy považujeme za důvodné,“ vysvětlila Franková.
Další tři klienty zastupuje ostravská advokátka Ludvová. Rozhodnutí obdržela zatím v případu jednoho z nich. Zdůvodnění vnitra považuje za velmi obecné. „Vnitro tam v podstatě konstatovalo, že to pronásledování nebylo tak vážné,“ uvedla. Dodala, že za podezřelé okolnosti vnitro označilo například to, že Číňané začali pracovat již po půl roce po příchodu do země nebo to, že přišli organizovaně. „Předpokládám, že ta další rozhodnutí budou stejná,“ podotkla Ludvová.
Žadatelé se cítí v Číně pronásledováni
Vnitro se k případu zatím nechce vyjadřovat. „Ministerstvo vnitra se nikdy nevyjadřuje k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně, ostatně ani nemůže s ohledem na mezinárodní právo respektive Ženevskou úmluvu,“ sdělil v reakci tiskový odbor.
Číňané chtějí tuzemský azyl získat, jelikož tvrdí, že jsou ve své zemi pronásledováni kvůli své křesťanské víře. Na činnost katolické i protestantské církve v Číně dohlíží tajná policie a další křesťanské církve čínský režim potírá.
Čínský tisk naopak napsal, že se skupina pouze za křesťany vydává a že jde o nelegální migranty. Žádost byla každopádně v té době docela neobvyklá. Číňané do té doby tvořili jen zlomek žádostí o azyl – v roce 2015 úřady posoudily čtyři případy, o rok dříve patnáct.
Rozhodnutí českých úřadů se vleklo. Interpelacím kvůli tomu čelil bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i jeho nástupce Andrej Babiš (ANO). Sobotka předloni vyloučil, že by za prodloužením azylového řízení s čínskými křesťany byly politické tlaky nebo české zájmy v Číně. Objevily se například informace, že Číňany hloubkově prověřují české tajné služby, které se zajímaly o to, jestli mezi nimi nejsou špioni.
